Hračka, nebo revoluce? Duální pixely umí změnit pozadí fotky

Pojem duální pixely dosud znali jen labužníci, teď se to možná změní: nyní je díky této technologii možné činit dosud nemyslitelné: mírně u fotky měnit rovinu zaostření a podobu rozostřeného pozadí. Je to hračka, nebo něco opravdu šikovného? To ukáže budoucnost – jisté je, že jde o opravdu zajímavou novinku.

Pokud jste již zahlédli pár článků na Fotoguru.cz, asi jste si všimli, že technologické detaily mě obvykle moc nezajímají a že jsem k nim někdy (plánovitě) skeptický až ignorantský.

Ale v tomhle případě jsem udělal výjimku – testoval jsem krátce nový Canon 5D mark iv a bez větších očekávání vyzkoušel i avizovanou novinku: tedy schopnost ukládat kromě formátu jpg a tradičního rawu také “super-raw” obsahující data z tzv. duálních pixelů.

No a ten pokus mě opravdu zaujal – protože výsledek je hodně zajímavý.

Nejlepším úvodem je následující animovaný gif, na němž je dobře vidět, jak dvě docela dost rozdílné fotky, přesněji řečeno rozdílná pozadí, je možné vylovit z jednoho dual pixel rawu.

Canon 5d mark iv bokeh shift
Na animovaném gifu je vidět, že ze speciálního rawu je možné vytáhnout dvě fotky s poměrně výrazně jiným pozadím…

Zajímavé, že?

Dobrá, a teď trochu popořádku a systematicky…

Co to je dual pixel raw

Dual Pixel Canon 5D mark iv
Schema dvou fotodiod utvářejících jeden pixel – Canon 5D mark iv umožňuje uložit dual pixel raw, který zaznamává informace z obou diod. Ilustrace: Canon.com

Čip s duálními pixely (Dual Pixel CMOS) není žádnou novinkou, Canon ho vypustil do světa v modelu Canon 70D v roce 2013, obdobný systém používají i další značky (duální pixely se chlubí i Samsung v modelu Samsung Galaxy S7).

A k čemu to je dobré? Především k rychlému a sofistikovanému ostření. Každý pixel se vlastně skládá ze dvou částí, z nichž každá “vidí” něco trochu jiného…

Tak jako člověk dokáže vidět prostorově díky pohledu dvou očí, systémy autofokusů užívající duální pixely jsou vlastně schopny vidět prostorově a být schopny přesně a rychle ostřit (viz obrázek níže).

Canon dual pixel
Schema znázorňující to, jak fungují duální pixely při ostření – srovnáním signálů z jich pixelů je možné (obdobně jako u lidského zraku) určit vzdálenost a zaostřit. Zdroj: Canon.com

No a Canon 5D mark iv poprvé (pokud se nepletu) umožňuje to vše posunout ještě o chlup dál. Řečeno laicky: zatímco v minulosti se duální pixely užívaly k ostření, nyní je možné si i uložit separátně “obrázky” z obou půlek pixelu a dále s nimi pracovat.

Normální raw z tohoto foťáku má cca 30 MB, dual pixel raw zhruba dvojnásobek – prostě jsou v něm schované ty dva obrázky…

A co s tím můžeme provádět? K oněm drobným úpravám, které ovšem, jak ukazuje ona fotka mé ženy, vlastně mohou být poměrně výrazné.

Hračka č. 1: Image Microadjustment

canon dual pixel raw microadjustment
Fotka mé dcery „vyvolaná“ z dual pixel rawu v programu Digital Photo Professional… Níže je animovaní gif ukazující srovnání dvou verzí této fotky lišících se rovinou zaostření…

V první fázi tedy musí vzniknout fotka ve formátu dual pixel raw, a s tou se pak ony psí kusy dají dělat při zpracování v canonovém softwaru Digital Photo Professional (jak na to viz dále).

Fotka se zkrátka otevře ve zmíněném programu a hrát si s ní pak můžete přes záložku Tools (v horní liště), v níž se vše pustí volbou Start Dual Pixel Raw Optimizer.

Tahle část softwaru nabízí tři možnosti úprav, z nichž první je právě Image Microadjustment (volně: Mikroúprava obrázků)… Co to umí? Dle značně chlubivých propagačních textů Canonu by tahle vychytávka měla zvládnout opravdovou magii: tedy posunutí roviny zaostření.

Pravda, komentáře na různých odborných fotowebech nebyly zrovna moc pochvalné a obecný dojem fotografického lidu byl, že jde o spíše o hezky vypadající teorii, než cokoliv v praxi použitelného…

Hodně dlouho jsem si s tím hrál a nakonec se mi podařilo alespoň trochu funkční vzorek uvést v život. Pokud pohlédnete do hodně přiblíženého oka mé dcery, opravdu tam onu avizovanou možnost změnit trochu rovinu ostrosti zahlédnete – buď je ostré oko, nebo řasy nad ním, rovna ostrosti se pohybuje tam a zpět.

Nakonec se mi po mnoha pokusech podařilo tenhle efekt vyzkoušet - na hodně zvětšeném oku mé dcery (detail z horního obrázku) v animovaném gifu uvidíte, jak se hranice ostrosti mění...
Nakonec se mi po mnoha pokusech podařilo tenhle efekt vyzkoušet – na hodně zvětšeném oku mé dcery (detail z horního obrázku) v animovaném gifu uvidíte, jak se hranice ostrosti mění…

Inu, nic moc, ale byl jsem rád, že se mi podařilo vytvořit příklad, na kterém je něco opravdu vidět (na rozdíl od oficiálních fotek na stránkách Canonu).

A může to mít nějaký praktický dopad? Myslím, že moc ne – je samozřejmě možné, že jde vyprodukovat i nějaký opravdu reálnému použití bližší příklad. Ale nic to nemění na faktu, že rozdíl v oné změnitelné hloubce je něco kolem milimetru – což se může hodit, ale v praxi by se to asi stejně řešilo softwarovým zaostřením.

Zkrátka, Image Microadjustment mě moc nepřesvědčil.

dual pixel microadjustmentdual pixel microadjustment

A ještě jeden pohled na to samé. Stačí jezdit tam a zpět posuvníkem. Kolik je ten rozdíl? Milimetr? Tak něco… Na pravé straně jsou vidět detaily programu Digital Photo Professional. 

Na tomhle  ranném pokusu toho moc vidět není – i když i zde se ta rovina mírně mění.

Hračka č. 2. Bokeh Shift

Hračka druhá ovšem funguje výrazně viditelněji – nebo jsem prostě jen měl štěstí, každopádně kvůli poměrně výraznému výsledku mých experimentů s touhle funkcí jsem se rozhodl sepsat tento článek.

Tedy ano, to je ta fotka mé manželky z úvodu článku, ještě jednou se na ní podívejte – na animovaném gifu je prostě velmi hezky vidět, že signály z obou částí duálního pixelu dokáží fotografovi vydat docela rozdílný výsledek.

Posun bokehu, tedy rozostřeného pozadí, je zde poměrně výrazný.  Všimněte si například posunu hrany mezi zelenou a černou barvou nad Zuzaninou hlavou… 

Bokeh Shift (volně: Posun oblasti rozmazanosti) prostě funguje – a testovací obrázek vážně mluví sám za sebe – změna podoby pozadí je hezky vidět za Zuzaninou hlavou a také v prostoru za obličejem.

Až si vlastně říkám, jak je to možné, že tak poměrně malý úhlový posun mezi dvěma části pixelu dokáže vytvořit takto výrazný rozdíl. Hlava mi to nebere, ale těch 60 MB dat zkrátka ukrývá asi více než se může zdát.

Na rozdíl od mikroúprav si umím v některých situacích vcelku dobře představit praktické použití této hračky, a to patrně především v portrétní fotografií. Anebo vlastně asi jakékoliv fotografii, v níž by se mohlo hodit trochu podobu a tvar zóny rozostření posunout.

Jak ostatně Canon na svých stránkách upozorňuje, smysl má pokoušet tuhle hračku jen při vyšších ohniskových vzdálenostech a za použití světelných objektivů, což se překrývá zejména s portrétními situacemi…

Jak si hrát – stáhněte si pokusný obrázek

Pokud by vás to zajímalo, zde na tomto linku si můžete stáhnout dual pixel raw a zkusit si hrát sami, snad mi žena moc nevynadá…

A jak na to? Toto kouzlení se dá provádět pouze v programu Digital Photo Professional (link zde), poslední verzi si můžete stáhnout zde na tomto linku. Případně program najdete na takovém tom CD, co jste dostali spolu s foťákem a nikdy ho nevylovili z krabice.

Chce to trochu trpělivosti, protože ono konkrétní místo pro stahování se hledá hrozně těžko, klikal jsem jak blázen asi 20 minut, až nakonec link objevil v záložce Software pro Canon 5D mark iii (druhá záložka na této stránce). Jen pozor na chyták: pro stažení je nutné zadat sériové číslo foťáku… Patrně to jde nějak obejít, ale v tom neporadím…

Pak program pusťe a v záložce na horní lišty najděte Tools a rozbalovacím menu položku Start Dual Pixel Raw Optimizer. Zbytek už je velmi intuitivní…

Oficiální video firmy Canon k dual pixel raw

[social-bio]

 

Reklama

5 komentářů

  1. Jan Libich

    Jako dual pixel sensor pomáhají hlavně u rychlého ostření pohybujících se objektů a ve videu, proto taky tato technologie zvykla, tohle je už opravdu ne moc významné hraní, které moc lidí nevyužije. Tohle mají nové Canony lepší ostření při videu a vůbec natáčení videa proti Nikonu.

  2. … takový mezikrok mezi zaznamenávání pixelů a vektorů (viz Lytro)…
    Ale těch 60 MB je děsivých.

    • Jan Rybář

      jak tam píšu, lhal bych, kdybych předstíral, že tomu rozumím – pořád mi nějak nejde do hlavy, že ten pohled z levé a pravé strany pixelů může být tak rozdílný… JR

  3. Vojtěch Machuča

    Skvělý článek.

Připojte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*