Fujifilm X-A10 – nejlevnější, ale šikovný (recenze)

Fujifilm X-A10 je nejlevnější ze všech Fujifilmů, jeho technické parametry zní mírně zastarale, ale navzdory tomu je to překvapivě šikovný foťák. S cenou v zásadě rozumnou může být dobrým startovacím foťákem, ale i slušným rodinným strojem pro nepříliš náročné použití.

Soudit dle vzhledu se moc nemá, že? A jak mě přesvědčil Fujifilm X-A10, pro foťáky to platí také. Totiž: pokud bude zkoumat jen technické parametry, nevypadá to pro něj moc dobře – z definice bude vždy srovnáván s poměrně zásadně lépe vybaveným bratrem Fujifilmem X-A3, který má novější čip, více pixelů, dotykový displej atp., stojí jen nepatrně víc a obecně je přece jen volbou asi rozumnější.

Tedy, přiznávám, že jsem se do zkoumání nejlevnějšího ze všech Fujifilmů ani nechtěl pouštět a test tedy vznikl náhodu – odpadl mi “pořádnější” foťák, a X-A10 mi naskočil jako více méně nechtěný náhradník.

A mile mě překvapil.

Fujifilm X-A10 – kam patří a pro koho je

Fujifilm X-A10 patří do kategorie bezzrcadlovek bez hledáčku, tedy segmentu fotoaparátů konkurujícím levným zrcadlovkám pro nenáročné použití, anebo do situací, kdy uživatel ocení co nejmenší tělo za slušné peníze.

Konkurence podobných foťáků není zase tak velká, pokud někdo hledá něco slušného, malého a šikovného, reálně použitelných variant v ceně kolem oněch 15 000 Kč není moc…

Krom zde zkoumaného Fujifilmu X-A10 sem patří onen “bratr” X-A3, velmi šikovný (byť už mírně zastarávající) Sony A5100 a foťáky z oblíbené řady Olympus PEN. Nu ano, teoreticky by sem měly patřit i Canony řady M, hlavně bezhledáčkový Canon M6, ale tady je už cena dramaticky vyšší (a výkony, upřímně, velmi podobné).

A pro koho tato řada vlastně je? Výrobci se neustále snaží propagovat myšlenku, že jde o foťáky pro “tzv.” mladé, toužící neustále vyklápět displej pro fotografování selfies a okamžité sdílení všeho na sociální sítě…

No dobrá, “mladí” je asi opravdu kupují, ale tato myšlenka by neměla zastřít zásadní a již naznačený fakt: tyhle foťáky včetně Fujifilmu X-A10 jsou prostě především stále důležitější odpovědí na otázku: Co malého, dobrého a za snesitelné peníze si mám koupit na rodinné (a do jisté míry i cestovatelské) focení…

Fujifilm X-A10 a starý dobrý čip

Jak Fujifilm X-A10 fotí asi nejlépe odhadnete z ukázkových fotek na této stránce, inu, jsou to výsledky opravdu velmi slušné… K čemuž dodejme, že podmínky byly opravdu ideální, není nic lepšího na testování než podzimní světlo s plujícími beránky na nebi… Ale i tak je zřejmé, že ty barvy jsou hezké a kresba velmi slušná, navzdory obecně nepříliš vzrušivému setovému objektivu 16-50mm / 3.6-56.

Hlavním definičním prvkem tohoto foťáku je starší typ snímače o rozlišení 16 MP… Jsem si skoro jist, že právě kvůli tomu, jak je to “málo”, mnozí automaticky sáhnou po modernějším bratrovi X-A3 (s novějším 24MP čipem).

Nic to ale nemění na tom, že ten starší čip prostě odvádí skvělou práci, což vlastně není pro mě osobně překvapivé – obdobné 16MP čipy byly tím, co v posledních letech vybudovalo krásným podáním barev pověst Fujifilmu (ve strojích jako Fujifilm X-E2s atp…). Pro pořádek dodejme, že tam šlo o trochu jiný typ čipu (X-Trans), tedy srovnávání může být trochu ošidné, ale nic to nemění na faktu, že nad starším typem snímače rozhodně není třeba ohrnovat nos.

Ostatně, ty barvy jsou prostě opravdu hezké, a to jsem ani skoro nepoužíval oblíbenou “zbraň” Fujifilmů, tzv. filmové simulace, které barvy dokáží ještě decentně, ale hezky zvýraznit.

Přechod Fujifilmu na novou generaci čipů je, mimochodem, docela velké téma – mé první testy strojů jimi vybavených (X-PRO2, X-T2 atp.) mě občas až trochu znervózňovaly tím, že jsem z nich nebyl schopen vyloudit tak krásné výsledky jako z té generace starší (onu nejistotu jsem ztratil až u opravdu povedeného Fujifilmu X100F).

Zkrátka: hraní si s tím starším čipem mě prostě opravdu bavilo.

Mimochodem, pokud byste potřebovali poradit, doporučuji optat se mého kamaráda Marcela Konečného, velkého propagátora Fujifilmu v ČR a majitele labužnického e-shopu i kamenného obchodu Fujifoto.cz.

Fujifilmy už nejsou líné (sláva!)

K těm pochvalným věcem dodejme, že foťák je docela svižný, což je v kontextu historie hodně nedávné skvělá zpráva, ještě například X-T10 byl opravdu hodně pomalý, ostření ani start z režimu spánku jeho prvním verzím opravdu moc nešly (dílem to pak vyřešily novější verze firmwaru).

Stejně tak je vlastně docela dobře ovladatelný, osobně mi u podobných strojů nevadí používat výklopný displej, což je trochu náplastí za chybějící hledáček. Bez něj se dá žít, byť jasně, ve slunečném počasí není na displeji opravdu nic moc vidět…

Žádné zásadní chytáky jsem tedy nenašel – jen se mi nepodařilo zprovoznit kontinuální ostření, ač jsem se ho pokoušel pustit asi půl hodiny, foťák i resetoval, prostě se ostření kontinuálně nechovalo (nedokázalo “přeostřovat”), na 99 procent to byla jen nějaká má nešikovnost, ale přesto raději zmiňuji…

Plus: nenechte se rozhodit tím, že displej občas ne zcela věrně zobrazuje vyfocené obrázky – při lesních scénách v nevalném světle se mi fotky jevily trochu do modrorůžova, ale v počítači bylo vše v pořádku. Případně je možné vcelku šikovně upravovat přímo při focení vyvážení bílé, kdyby snad barvy opravdu ujížděly…

Rozdíly Fujifilm X-A10 versus Fujifilm X-A3

Jak jsem už zmínil, tipl bych si, že více méně každý potenciální zájemce o Fujifilm X-A10 si položí otázku, zda není rozumnější koupit si rovnou Fujifilm X-A3, jehož cena je jen poměrně nevýrazně vyšší (o cca 1500 korun v danou chvíli – podzim 2017).

Pojďme ještě jednou shrnout klíčové rozdíly:

Fujifilm X-A10

• má starší typ čipu s rozlišením 16 MP, oproti 24 MP X-A3
• nemá dotykový displej
• nemá některé možnosti ovládání (speciální knoflík na přepínání typu ostření)
• nemá tolik ostřících bodů
• nemá tolik filmových simulací (které se hodí, na rozdíl od různých kreativních režimů).

Jak moc to jsou zásadní věci? Samy o sobě příliš zásadní nejsou, jak jsem již zmínil, čip dokáže vykouzlit opravdu hezké fotky a méně pixelů má některé zásadní výhody (obecně méně šumu při srovnatelném ISO). Nejlogičtější by bylo dopátrat se odpovědi na otázku: A který z obou modelů fotí lépe?

Jenže to si prostě netroufnu říci – X-A3 jsem testoval koncem zimy, kdy se moc nedostávalo jásavých barev v hezkém světle, a dobrat se nějakého rozumného verdiktu o srovnání obou by znamenalo testovat oba foťáky bok po boku…

Bezpečné by nicméně bylo konstatovat, že Fujifilm X-A10 nijak dramaticky (a možná vůbec) kvalitou nezaostává, vzhledem k poměrně hodně podobné ceně by však lépe vybavený příbuzný X-A3 dával asi větší smysl, přece jen to je o chlup pořádnější foťák.

Pokud by se ale cenový rozdíl nějak rozevřel anebo by, což Fujifilm často dělá, přišla nějaké zajímavá akce (typu dalšího objektivu navíc), pak to X-A10 rozhodně do úvah vrací. Prostě, což je podstatné, s ním opravdu nikdo chybu neudělá.

Fujifilm X-A10 – shrnutí ve dvou větách

Fujifilm X-A10, nejlevnější ze všech Fujifilmů, je překvapivě šikovný foťák pro nenáročné focení, který má smysl i jako v zásadě rozumný malý rodinný foťák. Nohy mu podráží o chlup dražší a přece jen výkonnější bratr Fujifilm X-A3, který při podobné ceně dává patrně větší smysl, i konkurence podobně drahých začátečnických zrcadlovek (á la Canon 200D).

 

Fujifilm X-A10 – cena

Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky. (Už se neprodává.)

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Fujifilm mi pouze bezplatně zapůjčila fotoaparát, za což jí děkuji.)

Další fotografie z testu:

Poznámka: I tyto fotky si můžete prohlédnout v plné velikosti – stačí najít jméno fotky (vlevo dole po rozkliknutí v galerii – např. IMG_0371.jpg ) a  zadat do prohlížece  www.fotoguru.cz/files/IMG_0371.jpg

 

Shrnutí recenze: