Jak dobře fotit mobilem – 20 rad pro desetiletou dceru

Každý fotí mobilem, ale zdaleka ne každý je schopen z mobilu lovit hezké fotky. Pro svoji dceru jsem se rozhodl sepsat dvacet jednoduchých rad, jak z těch kapesních hraček vytáhnout co nejvíc. A ne, opravdu nestačí jen cvakat.

Tento článek je důsledkem mé dílčí prohry. Pár let se snažím nenápadně vmanipulovat dceru Marii do toho, aby ráda fotila (foťákem), předloni jsem pro ni dokonce sepsal patrně nejkratší úvod do fotografování na světě: Nejrychlejší úvod do focení – 20 rad pro osmiletou dceru.

Jenže: nyní má i mobil (pár let starý iPhone 6 z druhé ruky), a jak už to bývá, mobil dokáže pro běžné a nenáročné použití velmi rychle vytlačit kompakty, ale – žel – někdy i poměrně solidní foťáky. Ne ne, nerezignoval jsem na vysvětlování, že pořádný foťák toho zvládne více. Ale i tak jsem pro jistotu sepsal tento článek – jako seznam toho, co se Marii snažím vtloukat do hlavy. Třeba se bude hodit i vám, věk nevěk.

Fotografování mobilem
Moje dcera, její mobil a Pražský hrad. Foceno mým mobilem, bez úprav.

1. Dobře to dopadne jen v dobrém světle, smiř se s tím

Ano, mobil umí fotit skvěle, ale jen někdy. A je důležité chápat, kdy. Tedy: konkurovat pořádným foťákům umí mobily jen za dobrých podmínek, zejména v situacích, kdy je hodně světla a to světlo je dobré nebo alespoň zajímavé. Tedy se pořádně dívej a zapamatuj si situace, kdy to dopadlo dobře – budou to hlavně takové ty fotky typu tvá sestra jde v jemném světle hezky nasvícenou zelenou loukou a nad ní plují na nebi obláčky. A tak podobně. Když bude šedivo a pochmurno, nefoť, nemá to smysl, fotky budou ošklivé.

2. Ve špatném světle je mobil k ničemu – na rozdíl od foťáku

Mobil, ani ten nejdražší, se neumí vylhat z toho, že má prostě malý čip a malou čočku. Tedy nemá šanci hezky zvládnou scény v méně intenzivním světle. Tvůj kompakt, neřku-li mámina zrcadlovka, skvěle zvládají takové ty fotky na způsob rodina pije kávu v přítmí kavárny. Ale mobil se tam “zlomí”, už to prostě nezvládne a dopadne to až překvapivě špatně. Tak to je, a ty musíš mít dobře vyzkoušené, kdy to bude fungovat slušně, a kdy už ne. Jednoduché pravidlo zní: když je málo světla, mobil je obvykle k ničemu. (Viz též mé dvouminutové video Kdy ještě na focení stačí mobil na iFotografování.cz)

3. Když je na fotce hodně barev, má fotka šanci dopadnou dobře

U mobilu je hodně důležité znát co nejvíce různých drobných fíglů a triků, ještě více než u foťáků dokáží fotku zachránit ve špatném světle. Hodně důležitá pomůcka je prostý fakt, že když je na fotce hodně barev (kytky, oblečení kamarádek, barevné zákusky…), fotka bude vypadat skoro vždy lépe, než když to bude celé takové mdlé až šedivé. Tak to prostě je, zkoušej, testuj, uvidíš.

Pokud je kolem hodně pastelových barev, fotka má šanci. Foceno mobilem.

4. Nauč se chodit blízko, jen tak budou fotky zajímavé

Tohle je stejné jako u pořádného foťáku: nauč se chodit blízko. Když někoho fotíš, třeba kamarádku v lese, nemá smysl cvaknout ji z několika metrů, fotka to bude stoprocentně nanicovatá. Dělej přesně to, do čeho tě nutím u pořádného foťáku a říkám, že to je nejdůležitější typ záběru na světě: choď k lidem (nebo předmětům, to se ví) až skoro na dotek a najednou začnou vznikat skvělé fotky, v nichž bude kromě lidí i okolí, kontext, atmosféra. Zkrátka to bude vypadat zajímavě.

Rada pro dceru: Pokud vyfotíš maminku z těsné blízkosti (ale ne jen její hlavu!), do fotky se dostane i okolí, kontext, příběh. Je to těžší, než to vypadá, ale bez toho se nedá žít. Foceno mobilem, bez úprav.

5. Nikdy nefoť jen hlavu, bude to vypadat otřesně

Nikdy, opravdu nikdy, nedělej to, co činí skoro všichni: nefoť jen něčí hlavu. Já vím, že kamarádky chtějí, abys je tak vyfotila, ale nedělej to. Mobil má širokoúhlý objektiv, a pokud s ním cvakneš jen něčí hlavu, bude ten dotyčný vypadat jako odulá obluda: objektiv mobilu zdeformuje tvář a ta bude vždy ošklivá. Opravdu vždy, stejně jako u foťáku. Ano, já vím, že to dělají všichni u selfíček, ale ty to prostě nedělej, jo?

6. Ne, pořádný portrét ani detaily mobilem nevyfotíš*

Z bodu výše tedy plyne zásadní limit použití mobilů: nejde s nimi fotit klasické hezké portréty. Totiž: portrét se trochu neintuitivně fotí nikoliv zblízka, ale z mírného odstupu, kdy je potřeba od fotografovaného poodejít, a zazoomovat na obličej z několika kroků. Což jde i s obyčejným foťákem za pár tisíc (má zoom), ale ne s mobilem. Prostě se s tím smiř.

7 . *Ne, opravdu ti nekoupím mobil s dvěma objektivy

Máš pravdu, já portréty s mobilem fotím, ale to je tím, že mám iPhone X s dvěma objektivy, a ten druhý z nich, “přibližovací”, je určený právě na portréty. Ale vážně ne, ten ti teda nekoupím. Ani já bych si ho nekoupil, kdybych nemusel – však víš, musel jsem si ho pořídit, když se tím focením živíme. Ne, nevím, proč se na mě vždy maminka tak pobaveně dívá a kroutí hlavou, když někomu vykládám, že si tyhle hračky prostě kupovat musím, jinak by byli moji čtenáři nedostatečně informovaní. Ale ne, to se mi neposmívá, to ne…

8. Nesahej na digitální zoom, fotky budou nekvalitní

Ano, tvůj mobil má takové to šoupátko, jimž se dají věci přibližovat. Říká se tomu digitální zoom a pokud možno ho nikdy nepoužívej. Na první pohled to vypadá lákavě, ale to přiblížení vlastně jen ořízne fotku a její kvalita tedy bude hodně bídná. Pravda je, že některé mobily už mají i něco jako optické zoomy, kdy se o přiblížení starají opravdu čočky, ale i tam bych se toho trochu bál.

Tohla fotka porušuje dva základní principy focení mobilem: 1. nepoužívat digitální zoom – kvalita je otřesná. 2. Nefotit kachny (viz poslední bod).

9. Předměty foť z blízka, jen tak rozmažeš pozadí

Jak už víš, čip i čočky mobilu jsou malé, z čehož plyne zásadní limit: na rozdíl od pořádných foťáků není možné rozmazávat pozadí a dávat tak fotce pocit trojrozměrnosti (ano, u mého iPhonu X to jde digitálně). Ale i tak je možné se z toho vylhat, pokud budeš pamatovat na tento jednoduchý fígl, který je jedinou cestou, jak vyčarovat rozmazané pozadí. Musíš jít prostě hodně blízko, pořádně zaostřit na onen předmět, a pozadí se pak překvapivě hezky rozmázne. U obličejů to nedělej, viz bod o něco výše, ale u různých předmětů to bude fungovat velmi dobře.

Tady jsem opravdu hodně blízko květu medvědího česneku, tedy nám optika a fyzika pomohou v tom, co jinak u mobilů moc nejde: pozadí se rozmaže a vypadá to zajímavě. Foceno mobilem, bez úprav.

10. Nauč se korekci expozice, bez toho se nedá fotit

S mobilem ani s pořádným foťákem se nedá fotit bez chápání jednoduchého principu takzvané korekce (kompenzace) expozice. Jak víš, foťáky mobilní i nemobilní dokáží jen málokdy dobře trefit správnou expozici (tedy to, aby fotka nebyla moc světlá nebo moc tmavá). Když to netrefí, je potřeba jim říci: vyfoť to, milý foťáku/mobile, světlejší, nebo tmavší. Klasický příklad: fotíš sestru na louce, za ní je světlá obloha, a ségřin obličej je tedy takový nějaký divně tmavý. Tedy musíš foťáku říci: zesvětli to celé, prosím! Což se obvykle dělá dvěma způsoby: buď se klepne prstem do tmavšího místa (čímž se mobilu řekne: řiď se tímto místem, a on poslechne a fotku zesvětlí). Anebo, třeba u iPhonů, se po poklepání na displej objeví taková ta žlutá čára se sluníčkem, s nímž se dá jezdit nahoru a dolů vše zesvětlovat a ztmavovat.

11. Když se fotka rozmazává, nauč se nastavit ISO

Tohle tě možná překvapí, ale i u mobilu se dá nastavit ISO, tedy taková ta hodnota, co jsem tě nutil nastavovat na tvém foťáku. I u mobilu to jde, ba co více, i u mobilu to je prostě v některých situacích nezbytné dělat, a zachránit tak fotku. Jaké to jsou situace? Hlavně jedna hodně typická: fotíš něco, co se poměrně svižně hýbe, a to vše se děje ve stínu, v místnosti, zkrátka v situaci, kdy není moc světla. Třeba, když sestra pojede na kole hlubokým lesem, to prostě žádný foťák sám od sebe nezvládne (protože nepozná, že na fotce je pohyb a nedokáže sám zvládnout patřičná nastavení). Co s tím? Nastavíš na foťáku nějakou vyšší hodnotu citlivosti (ISO), foťáku/mobilu tak řekneš: “Chovej si citlivěji, cvakni rychleji, použij kratší čas, nerozmazávej tu fotku”. A on poslechne. Jen to s tím zvedáním ISO moc nepřežeň, i tu platí, čím vyšší ISO, tím větší šum (tím je tedy fotka méně kvalitní). A pozor, na iPhonu je pro nastavování citlivosti třeba stáhnout nějakou aplikaci.

12. Neblbni moc s těmi divokými filtry…

Jak sis všimla, mobil ti hned nabídne spoustu různých divokých filtrů, co třeba vše polijí žlutým odstínem, domalují sestře oslí uši, případně nějak jinak fotku zdivočí. Jasně, chvíli si s tím hraj, ale pak to vypni. (Všímáš si, jak málo kategoricky to říkám? Totiž: jedna z mála jistot fotografování mobilem je, že každého dříve či později tyhle divoké filtry zcela přestanou bavit, tak proti nim vlastně moc nebojuji).

13. …ale úplně bez blbnutí to nejde

Ale pozor. Divoké filtry jsou na nic, ale zase úplně bez úprav to nepůjde. U mobilů platí ještě mnohem více než u pořádných foťáků, že často prostě fotce musíme pomoci nějakými trochu umělými zásahy. Hlavně tehdy, když třeba v krajině bude plonkové světlo a barvy budou takové nějaké nevýrazné. Pak, marná sláva, se prostě bude hodit třeba zvýšení kontrastu a menší (či větší) posun šoupátkem sytost, které to celé tak nějak dobarví.

Tyhle opeřence jsem upravil v Instagramu – a vypadá to vcelku zajímavě. Můj Instagram na podobné blbnutí je na tomto linku, pokud by vás zajímal. Foceno mobilem.

14. Úprava neudělá dobrou fotku z fotky zcela blbé

Víš, co je hodně nebezpečná myšlenka u normálního focení? Hodně dospělých věří, že úpravy jsou od toho, aby z ošklivé fotky udělaly fotku hezkou. Jenže ouha, tak to nikdy nefunguje. Když je fotka blbě vyfocená, nic ji zachránit nepomůže. Smyslem úprav je jen a pouze jediné: vylepšit vcelku slušnou fotku a třeba ji, viz bod výše, zvýraznit barvy. Jinými slovy, když bude fotka opravdu ošklivá, prostě ji smaž, nemá šanci.

15. Když je moc světlé nebe, fotka asi dopadne blbě

Když jsou v obrázku moc velké rozdíly mezi světly a stíny, foťák pořádný ani mobilní to nezvládne zachytit. S tím se prostě smiř. Nejde zkrátka fotit sestru proti oknu, náměstí ve stínu s jasným nebem v pozadí, ale ani třeba mě v cyklohelmě v plném slunci (z tváře neuvidíš nic). Zkrátka cokoliv, kde je kus scény výrazně tmavší než zbytek. Lidské oko to zvládne zobrazit a zpracovat bez problémů, ale žádný foťák ne.

16. Když tam je hezké nebe, použij HDR

Pamatuješ, jak jsem ti do nového mobilu hned přes Rodinné sdílení nainstaloval aplikaci ProCamera, bez níž už bych asi nemohl fungovat? Vždy, když je v obrázku krajiny hezké nebe, vyfoť tu scénu přes HDR modul té aplikace (ne přes HDR funkci mobilu jako takového, tak jen zcela na nic).

focení mobilem
Takto nanicovatě to vyfotí cvaknutí defaultním foťákem… To je bída… iPhone 6 mé dcery.

HDR aplikace udělá rychle dvě až tři různě tmavé a světlé fotky a smíchá je do jedné. Čímž pádem se mnohdy vyřeší ten chyták z předchozího bodu – jsme najednou schopni řešit i fotky s velkým rozdílem mezi světy a stíny. (ProCamera existuje jen pro iPhone, pro Android je též mnoho šikovných aplikací, ale zatím jsem neobjevil žádnou, která by tahle kouzla uměla tak dobře).

Focení mobilem
… a takto to zvládne HDR aplikace ProCamera. Zkrátka vrátí více méně realitu tam, kde ji normální postupy nezvládnou. Foceno iPhonem 6 mé dcery.

17. Chceš-li naštvat fotografy, říkej: Tohle váš foťák neumí

Kouzlení s HDR je docela zásadní část focení mobilem. Šikovná aplikace v šikovných rukách zkrátka posouvá o výrazný kus to, co je možné s mobilem vyfotit. Pokud chceš někdy v budoucnu trochu podráždit nějakého fotografa s pořádným foťákem, řekni mu, že tohle jeho velký foťák neumí. Jistě, k podobnému výsledku by se též dopracoval přes úpravy v počítači, ale útroby mobilů jsou prostě uzpůsobené mnohem více na složité výpočty, které HDR vyžaduje. Zkrátka: HDR a umělé dopočítávání reality je něco, co bude stále výraznější zbraní mobilů, ať se nám to líbí, nebo ne. A ty velké tradiční foťáky to samy od sebe moc neumějí.

18. Nefoť to, co má zůstat neviditelné

Ano, tohle je trochu poučování, což žádná dcera ráda nemá, tak jen stručně: nikdy, opakuji nikdy, nefoť to, co nemá nikdo vidět. Třeba tu kamarádku poplácanou zmrzlinou. Fotka je nebezpečná věc a o fotkách mobilních to platí dvojnásob. Fotky se někam zálohují, někam se nahrávají, někam se sdílí, a ani o tom možná nevíš. Snadno se nějak ztratí, snadno se nějak dostanou k lidem, k nimž se dostat nemají – náhodou, omylem, nebo i zlým úmyslem. Zkrátka pozor na to! (Konec poučování).

19. Když někomu posíláš fotky, vymaž GPS souřadnice

A vlastně ještě jedno poučování, platí, ehm, i pro tvoji maminku. Fotky z mobilu mají v sobě na rozdíl od většiny fotek z normálních foťáků GPS souřadnice. Pokud je někomu pošleš, říkáš mu vlastně hrozně moc věcí – kdo kde bydlí, kde přesně má chatu, zahrádku. Zkrátka na to mysli – hodně aplikací včetně Facebooku (jasně, ten nemáš) ta data odstraní, ale jiné ne. Tedy pozor na to a vždy se nás ptej, než něco uděláš, vždy to jde nějak vyřešit- online svět je mnohem méně bezpečný, než se zdá (Konec poučování II.)

Focení mobilem
Ne vždy chceme, aby GPS souřadnice schované ve fotce ukázaly všem, kde se zrovna potulujeme… Mírně zdivočelé HDR z mobilu.

20. Nefoť kachny

Abych se vrátil na zem: dovol mi zopakovat zásadní pravidlo z toho dva roky starého článku o focení normální foťákem. Tedy: nefoť kachny a jiné ptáky. To je jakýsi záhadný princip, že novopečené fotografy při zahlédnutí nějakého opeřence zasáhne silné nutkání ono zvíře zachytit. Jenže to prostě nemá smysl. Žádný člověk na světě se pak doma nedívá na fotky ptactva pořízené během víkendové procházky. Žádný. Ta fotka je mrtvá v okamžiku jejího pořízení. A tak to je se všemi nudnými tuctovými fotkami. Zkrátka je nefoť. A začni u těch kachen.

Reklama

14 komentářů

  1. Jan Libich

    To HDR mi moc dobré z té ProCamera nepřijde, barvy jsou tam až nepřirozeně živé a celé to nepůsobí moc realisticky, horní snímek je tmavý, ale přijde mi skoro reálnější.

  2. Martin Jurečka

    Já se tedy radou 20 neřídím a fotím právě jen ptáky a pak se na fotky s potěšením dívám. A třeba i po roce 🙂

  3. zdravim,

    ohladom toho, ze fotaky „neumi“ poriadne HDR a dopocitavanie reality. Moja D7100 ma super HDR mod, a ked s fotakom moc nehybem, pripadne ho radsej polozim, vysledne HDR je paradne. Daju sa tam nastavit aj asi tri urovne agresie HDR, co isto viete. Processor v zrkadlovke je isto schopny masivnych vypoctov, v com ste teda presne mysleli, ze nie je na to dost dobre usposobeny? Preco by processory vo fotakoch mali mat nejake vyznamne obmedzenia ohladom HDR, ktore processory v mobiloch nemaju?

    Vdaka

    • Jan Rybář

      Dobrý den, ano, je to trochu záhada, ale obecně platí, že výsledky automatických HDR módů jsou u foťáků obecně slabé až katastrofální. Samozřejmě, pokud to umíte a používáte v rozumných situacích (například k „vrácení“ nebe tam, kde nad zastíněnou krajinou zmizí), výsledky mohou být obstojné. Ale mobily tohle obecně zvládají výrazně lépe a jako důvod bývá úvaděn právě vyšší a lépe zacílený výpočetní výkon… JR

  4. Jiří Janda

    Dobrý den, Jene,
    dnes si v rádiu povídali s jednou moudrou paní učitelkou a ta řekla zhruba: „Chci, aby se žáci naučili konstruktivně a kriticky objevovat, a ne jim strkat předem daná řešení“. Málem jsem vykřikl – to je vono! To je ten rozdíl mezi fotoaparátem a mobilem! Dobrý fotaparát pomáhá člověku objevovat, zkoušet možnosti, dává mu právo na omyl. Zato mobily na podsouvání hotových řešení přímo staví svou filozofii tvorby obrazu. Bejt to takhle v pravěku, ještě sedíme a čučíme před jeskyní s rukama na břiše. Tak to nadhazuji do debaty. Čímž se nesnažím zadupat mobily do země, ani to nejde, ale jsou zkrátka krásné, leč zákeřné. Patří vůbec do rukou začátečníkům? Mimochodem, trochu podobně to mám s obrázky na výchozí obrazovku PC, které mi bůh webu několikrát týdně sesílá – ty úžasné vodopády, skaliska, zátoky, noční velkoměsta… nafintěné, vyretušované jak modelky z Vogue, marcipánové, takový svět v celofánu. Tak pěkný den!

    • Jiří Janda

      Ještě k bodům 18. a 19. = počítačové bezpečnosti. Mobily nejsou jen fotoaparáty, obsahují kromě dat na fotkách/k fotkám ještě obvykle spoustu dalších „privátních“ dat jako kontakty, smsky, přístup k mailům a různé další věci, ba často i „business“ data. Tím spíš, když to není telefon dcery, ale třeba bílého límečku. Prostě jsou to mikropočítače, včetně rozměrné paměti (jakou před pár lety neměly ani notebooky). To vidím paradoxně jako jejich slabinu – ztráta mobilu (uplavání, rozšlápnutí, ukradení, předčasné opotřebení…) může mít mnohem bolestivější důsledky než ztráta foťáku. Pro mě je to jasný argument, proč mám zejména na rizikovější focení (výlety za adrenalinem, street v no-go zónách, každý si doplní podle sebe…) jít s fotoaparátem, kde případně „ztratím jenom fotky“. Nebo se záložním mobilem, ve kterém mám jenom nezbytná data, ale ne haldy různě citlivých údajů, že ani netuším, jestli mezi nimi nejsou nějaké opravdu zásadně zneužitelné/nenahraditelné. Vlastně bych na to konto přidal ještě jednu zásadu: Uklízej si ve svém mobilu.

  5. Opět skvěle zpracované mnohaleté zkušenosti.

    K bodům
    2, malý čip je jasný limit, malý objektiv už nevadí, protože malá ohnisková vzdálenost nepotřebuje na stejnou světelnost velké objektivy. Ostatně ty mobilové jsou zřídka horší jak f/2,8.

    7 – co na delší ohniska takovou tu předsádku na klip nebo na gumičku, Opticky takovou věc dělaji pro iPhone celkem slušnou. Pokud nebude slušná, můžou se optické vady prohlásit za záměr.

    20 – a racci nevadí? Viz bod 13. 🙂

    • Jan Rybář

      Zdravím a díky!
      Aha, to je zajímavé s tím, že velikost čočky není zásadní – já si vždy prostě říkal: malá čočka, menší výkon, ale zjevně máte pravdu, že tady to úvaha není racionální…
      A ano, to by tam též mohlo být, makro objektivy na mobilu dokáží divy (ostatní přídavné čočky jsou spíš k ničemu, z prakticko-optických příčin), včely z tohoto článku používá jako ilustraci toho, co mobily dokáží.. https://www.fotoguru.cz/ipro-lens-iphone-recenze/
      Ad bod 20: no jo, výjimka musí potvrzovat pravidlo, to se ví!

      Hezké léto přeji, JR

      • Jiří Janda

        Dovlte mi mou oblíbenou do debaty: Konstrukce aparátů v mobilech se ubírá jinou cestou – komputační fotografie. Nejde jen o dopočítávání hodnot, které na klasické technice fyzicky jistí optika a velké čipy, ale hlavně o spřažení několika čipů a jejich vzájemnou „orchestraci“, takže výsledkem je virtuální x-krát větší čip, dirigovaný mazaným softwarem. Je zřejmé, že po relativně už slušném zvládnutí dvouoček a nástupu prvních trojoček se tenhle směr začne zřejmě bouřlivě rozvíjet. Vzpomínal jsem tu myslím i potvrzený drb, že Canon si patentoval tuším 9-čipovou konstrukci. čili i tito výrobci vidí, odkud vítr fouká. Nedivil bych se, kdyby se to za pár let prosadilo i v jednoúčelové fototechnice. Znamená to tedy i du- a tri- a víceplikaci objektivů na jednom těle, kde každý objektiv obsluhuje jiné ohnisko – však to už na dvouočkách je normální, ale ta jsou jen takový skromný předskokan. Je to podle mě geniální řešení, jak obejít jinak nepřekročitelný zákon „velký čip = velký (a těžký!) objektiv“ a zřejmě ani nebude tolik vadit, že se čočky do mobilů lisujou z plastu, takže nějaká extra optická kvalita tam asi není. V téhle fázi je hlavní problém uspokojivě dirigovat větší počet čipů, existující přístroje v tom zatím mají velké výkyvy. Ale ajťáci jsou jak známo neúnavná cháska. Zdravím a pěkný den!

  6. Díky za článek, někdy si také zafotím mobilem a také používám HDR při pěkných mracích. Pak je ta fotka zajímavá. Ale raději zkouším fotit foťákem na P podle vašich rad. Jelikož si vše tak nepamatuji, tak jsem si nechala pár fotek z kurzu ve foťáku a vždy se podívám, při jakém nastavení jsme to fotili a hodně mi to pomáhá.
    Tak snad sem tam něco i pěkně vyfotím.
    Pěkný den Honzo
    Lenka

  7. Pěkný článek, ale – nejlepší je rada č.20 !!

Připojte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*