Nečekejte od nás klasické rady typu brzy ráno vstaňte, v potu tváře vystoupejte na nejvyšší horu a počkejte na úžasné ranní světlo. Ne že by neplatily, ale i když je splníte, nezaručují, že budete mít hezké fotky. K tomu je potřeba ještě něco víc.
Tady je pár rad, jak se v krajinářské fotce zlepšit a ještě si to pořádně užít. Sepsal je speciálně pro web Fotoguru.cz fotograf Tomáš Vocelka, vítěz jedné z kategorií loňského ročníku Czech Press Photo a finalista mezinárodní soutěže Travel Photographer of the Year 2016.
1. Choďte do galerií, obdivujte malíře
Cože? Co to je za radu? Ta nejlepší, kterou můžete dostat! Malíři vytvořili spousty nádherných krajinářských obrazů, ať už se jednalo o holandské mistry, impresionisty nebo tvůrce moderních abstrakcí. Dívejte se na jejich malby. Vyberte si styl, který vás oslovuje. Přemýšlejte, jak ho využít ve fotografii. A pokud jste začátečníci, kteří nevědí, na co se dívat? Prostě se jen koukejte. Ty obrázky se vám ukládají na “harddisk” ve vaší hlavě a až se něco podobného objeví při fotografování, podvědomě využijete kompozici, kterou jste kdysi viděli na obraze. Věřte, funguje to!
2. Jeden motiv stačí, drahoušku
Nesnažte se toho na fotku dostat zbytečně moc, divák pak neví, co jste vlastně chtěli fotit. Když se díváte v hledáčku na budoucí snímek, ptejte se sami sebe: Co je můj motiv? Kdo je hrdinou mého snímku? Je to ten ojíněný strom, který zimu co zimu bojuje o život s drsným počasím? Pokud si řeknete, že ano, stačí jen najít pohled, ve kterém váš hrdina vynikne a nikdo (nebo nic) mu neubírá zaslouženou pozornost.
3. Popředí, aneb nějaká ta stafáž hrdinovi pomůže
Výborně, máte svého jedinečného hrdinu, který se už těší, že bude ústředním motivem vaší fotky. Ale všichni víme, že každý hrdina lépe vynikne, když má vedle sebe nějakého méně výrazného přítele. Vezměte si třeba Sherlocka a jeho Watsona, nebo kapitána Exnera a jeho méně zdatné policejní druhy. Roli Watsona může na fotce převzít třeba nějaký zajímavý objekt v popředí. V případě následujícího snímku dává tráva v popředí vyniknout hoře, jejíž vrchol se právě opájí posledními paprsky odpoledního slunce.
4. Buďte průvodcem pro divákovy oči
Nejhorší je, když divákovy oči bloumají po obrázku a netuší, čeho se zachytit. Pokud je nevtáhnete do děje, nebudou dlouho pátrat a brzy utečou pryč. Nasměrujte je tedy nějakou výraznou linií k objektu, ke kterému by měly doputovat. V případě tohoto snímku míří linie potoka k horizontu, kde se odehrává barevné divadlo nad vrcholky hor. V tomto případě se navíc podařilo dostat odraz oblohy už přímo do té vedoucí linie.
5. V jednoduchosti je síla
Lidé mají podvědomě rádi jednoduché věci a jednoduchý funkční design. Ve fotografii toho můžete využít. A nemyslíme tím jen jednoduchost týkající se linií, ale i barev. Klidně stačí dvě: černá – bílá, žlutá – modrá, nebo jakákoliv jiná oku lahodící dvojice.
6. Kontrasty přitahují (a ne jenom mezi muži a ženami)
O lidských vztazích se často říká, že protiklady se přitahují. Pro fotografy to můžeme s klidem modifikovat na “kontrasty přitahují”. Vidíte dramatický rozdíl mezi podzimními teplými barvami listí a chladnou bělostí přicházející zimy? Foťte! Funguje to pro jakékoliv protiklady, které si dokážete vybavit – tmavý/světlý, velký/malý, veselý/smutný, zamračený/prosluněný…
7. Mějte rádi geometrii
Říkáte, že rýsování a matematika nebyly ve škole vaším oblíbeným předmětem? Zapomeňte na to. Geometrie je krásná. Hledejte ji v krajině a ona vás odmění zajímavými fotkami. Pátrejte po všem, o čem jste se učívali ve škole. Křivky, kruhy, čtverce, trojúhelníky a jakékoliv další útvary…
8. Nebojte se detailu ani abstrakce
Krajinářská fotografie, to zdaleka nejsou jen pohledy do dáli na úžasná panoramata. Zaujal vás nějaký detail, barva, struktura nebo cokoliv jiného? Pokuste se vyfotit přesně tu věc, která vám padla do oka – a nic víc! I tak se dopracujete k zajímavým a neokoukaným fotkám.
9. Ejhle člověk! Nenadávejte na něj…
Objeví se v krajině člověk? Nesakrujte, že vám kazí záběr. Možná vám právě nebe (prozřetelnost, náhoda či cokoliv chcete) posílá šanci na zajímavý obrázek. Člověk vůbec nevadí, dává často krajinám rozměr, tajemství a skrytý příběh. Kam jde dívka po liduprázdné pláži, proč je sama v místech, která vypadají, jako by se příliš nezměnila od zrození světa?
10. Hrajte si, krajina si s vámi také hraje
Neberte focení smrtelně vážně. Zkoušejte, hrajte si, dělejte věci, o kterých si myslíte, že možná nevyjdou. Bavte se tím. Co můžete ztratit? Občas tak objevíte něco nového, překvapivého a úžasného. Koneckonců, krajina si s vámi také hraje. Někdy hezky, jako když vám při pohledu z letadla ukáže své netušené křivky. Jindy škodolibě, když vyrazíte ráno fotit východ slunce a ono začne pršet. I přesto, že vás někdy štve, foťte a hrajte si s krajinou. Je to cesta k dobrým fotkám.
Hezký článek, který podmiňuje nápady. Přesně tak jsem začínal se svým prvním cvakátkem, kdy se muselo šetřit se snímky a koukal jsem se kolem sebe, než jsem cvaknul a jen doufal, že vyjde zajímavá a pěkná fotka a pokud se vydaří, tak je to opravdu velké potěšení, tohle u digiťáků člověk ztrácí tu dobu mezi vyfocením, vyvoláním negativu a pak pozitivu, kdy je několik napětí a očekávání. Je to škoda.
Díky za článek, chtěl jsem si vytisknout ale moc se mi to nedařilo, nakonec jsem se hecnul a udělal si tiskové pdfko. https://drive.google.com/file/d/1GPnd2jx9qO54y2CCfsKfM8ubFI6oXHMf/view?usp=sharing
Děkuji za jeden z nejlepších článků o focení přírody, co jsem četl!
Paradne napsane. Dekuji.
Veľmi podnetné. Zaujímavý a vystihujúci článok. Ďakujem za inšpirácie a želám ďalšie podobné príspevky. Autorovi palec hore.
Pěkný článek. Je dobře, že se tady takové články objevují. Dobré praktické informace, které pomáhají řešit skladbu obrazu, protože důležitý je ve svém sdělení obsah fotografie.
Díky, Tomáši a Jene! Podepsal bych vám všech 10, ale obzvlášť jste mi udělali radost jedničkou o poznávání příbuzných výtvarných disciplín. Pokládám takové znalosti pro focení za ohromné plus – nejen pro krajiny, ale i portréty a vůbec všechny žánry a techniky. Přimlouval bych se i za okukování zahrad a parků, ty podařené jsou učebnice odvozeného pozorování přírody, krajiny a stylizace, práce s dominantami a vedlejšími tématy atd. (hurá do Průhonic a pustit si seriál od Lefflera). To mě přivádí k devítce – člověk a krajina. Můj pocit je, že se z 99% pohybujeme v kulturní krajině, tedy člověkem utvářené a poznamenané do plusu i mínusu, což by se ve fotkách snad mělo vědomě přiznat a využít. Taky mám samozřejmě rád rozervané pusté pobřeží ve vichru a dešti pro trochu té syrové romantiky – ale támhle za rohem je hospoda a parkoviště, svět je naštěstí nadále obydlený, je kam se vrátit. Kdybyste někdy mohl nebo mohli téma člověka a krajiny rozebrat víc, hodně by mě vaše pohledy na věc zajímaly. Dnes je to navíc zatížené sílící hyperkorektností při ochraňování privátu druhých, takže začíná být problém jen tak cvaknout radující se děcko na houpačce nebo zajímavou tetku ve venkovské krajině, kravaťáka s hamburgrem o polední pauze… Krásné jaro přeji všem tady
Opet, jako vzdy, zajimavy clanek se zajimavymi postrehy… diky moc…
Krásné fotky a díky za inspiraci
Zdravím pane Vocelka,
tento stručný, ale velmi výstižný článek by si měl každý, nejen začínající krajinář „zapsat za uši“.
A to ne jen proto, že sociální sítě se hemží tisíci nudných, rádoby krajinek. Asi je tomu tak proto,
že si každý myslí, že na tom přeci nic není, vezmu mobil, nebo foťák, cvaknu, proženu to HDR a je
hotovo. Ale málokdo si uvědomuje, že krajinářství je jeden z nejobtížnějších fotografických žánrů…
Takže díky za osvětu a parádní doprovodné snímky a přeji vám hezké a pozitivní nastávající jaro, se
spoustou fotografických nápadů… 🙂
I po více než šedesáti létech s kamerou,mám se stále co učit. Děkuji.
Podnětné, hezké ukázky
Děkuji, jsem rád, že se článek líbil.
Veľmi podnetný článok. Ďakujem.
Není zač, a děkuji za komentář
Krásný článek!
Děkuji, těší mě, že se článek líbil