Sony RX100 vi – nenápadně revoluční foťák (recenze)

Sony RX100 vi je šestou generací průlomové řady nabízející kapesní kompakt s relativně velkým čipem a skvělými výkony. Tento model vše posouvá ještě někam výrazně dále – poprvé totiž nabízí opravdu výkonný zoom, čímž dramaticky rozšiřuje jeho možnosti. A proto je to foťák, který si zaslouží naši pozornost.

Řada Sony RX100 patří k legendám světa fotografování – nabízí totiž nesnadno spojitelné vlastnosti: velmi dobré výkony a malé rozměry. A to nejen malé, ale opravdu kapesní, což je nuance opravdu zásadní: malých foťáků je relativně hodně, ale je jen málo těch, které se dají opravdu bez problémů vložit třeba do kapsy u džín. Přičemž v šikovných rukách z nich v dobrých podmínkách lezou fotky srovnatelné se zrcadlovkami.

Poprvé jsem před čtyřmi lety testoval třetí model této generace – a byl opravdu nadšený (viz Sony RX100 III – recenze „nejlepšího kompaktu světa“). Poctivě jsem zkoušel i generace další, byť rozdíly nebyly nijak zásadní, mezi třetí a čtvrtou generací bylo podstatnou změnou to, že hledáček už nebyl jen na hraní a dal se použít (viz Sony RX100 IV – další vydání nejlepšího kompaktu světa).

Při psaní recenze stroje pátého jsem již trochu bojoval s hledáním rozdílů, což se ostatně dá poznat z titulku článku (viz Sony RX100 V – stále lepší a stále stejnější) a použitelnost v reálném životě přece jen trochu kazila cena, které se s novými modely pořád trochu navyšovala, až se usadila nad třiceti tisíci. To je prostě, řekl bych, už docela (až nesmyslně) hodně i za takto šikovné foťáky.

Tedy jsem, přiznám, nic moc od “šestky” nečekal. To jsem si ovšem nevšiml právě oné zásadní změny: opravdu univerzálního objektivu, který změnil pravidla hry. Tedy jsem se foťák rozhodl pořádně otestovat, vložil jsem ho do přední kapsy trekových kalhot a vyrazil do rumunských hor.

Sony RX100 vi má objektiv 24-200 mm

Připomeňme si hlavní kouzlo řady Sony RX100. Zásadní vlastností je opravdu kapesní rozměr, druhá definice běží přes skvělý a relativně velký, tzv. jednopalcový čip. To znamená, že tyhle hračky disponují snímačem výrazně větším než většina kompaktů (byť samozřejmě menším, než začátečnické zrcadlovky). V kombinaci s tím, že Sony je největším globálním lídrem ve výrobě snímačů (a to třeba i pro iPhony, nejen pro foťáky), fotky byly vždy opravdu skvělé. Třetí zásadní výhodou byl vždy hledáček, malý, ale šikovný, o tom se ještě zmíníme dále.

A limity téhle řady? Ano, limitem nemalým, až otravným byl trochu omezený rozsah zoomu, a to 24-70 mm. Na cestách i při rodinném focení se prostě trochu či více “přibližování” opravdu hodí poměrně zásadně. I proto jsem vždy lidem radil zvážit mého dalšího oblíbence, a to Canon G7X mark ii, který stál vždy dramaticky méně, fotky uměl stejně povedené, a ač nemá hledáček, o chlup větší rozsah zoomu (24 – 100 mm) byl opravdu cítit.
No a nyní tedy přišel tento zásadní posun, Sony RX100 iV už nemá 24-70, ale 24-200 mm, tedy zoom opravdu univerzální. Jak moc se to hodí v reálném životě, zahlédnete nejlépe z ukázkových fotek, je z nich zřejmé, že je to vážně rozsah obrovský.

Samozřejmě, co svět světem stojí, platí poměrně krutá rovnice: za univerzálnost se platí kvalitou optiky – velký rozsah u objektivů vždy znamená kompromisy v kresbě a univerzální objektiv s sebou téměř vždy nese i poměrně výrazně horší výsledky… To proto lidem spíše radím, ať se univerzálním rozsahům spíš vyhýbají.

A jak to funguje tady? Relativně velmi slušně. Samozřejmě, kompromis to je, trochu nevýrazná kresba v detailech fotografií je často patrná, až otravná. Ale najde ji jen ten, kdo bude opravdu hledat a srovnávat s jinými foťáky. Sám za sebe bych řekl, že jde o kompromis snesitelný – zejména s ohledem na to, že výhoda velkého rozsahu je u této kapesní hračky opravdu obrovská.

Kompromis nastává samozřejmě též ve světelnosti: předchozí modely měly objektivy opravdu hezky světelné (1.8-2.8), zde je “jen” 2.8-4.5. Jak moc to je cítit? Pro opravdu relevantní odpověď by bylo nutné foťáky vyzkoušet vedle sebe, ale při normálním použití jsem při “rozmazávání” pozadí na žádné viditelné problémy nenarazil, tedy tímto bych se (na rozdíl od zmíněné slabší kresby) opravdu moc netrápil.

Uživatel tedy bude pokládat vedle sebe na váhu dvě varianty: 1. výrazně menší rozsah zoomu a o trochu lepší kvalitu fotek nebo 2. velký rozsah a o něco menší kvalitu obrázků (výrazně patrnější jen při prohlížení detailů snímků). Odpovědět si musí každý sám a aniž bych tento soud ovlivňoval, řeknu jediné: to přibližování je při cestování opravdu návykové, kvalita nekvalita.

Sony RX100 vi umí opravdu hezké fotky

Jak jsem zmínil v předchozím odstavci, ano, zkušené oko poměrně rychle odhalí při bedlivém zkoumání jisté kompromisy v kvalitě a s tím je prostě třeba počítat. Při tom všem však i zde platí, že “šestka” nadále drží výbornou úroveň fotografií.

Nejlépe to zahlédnete z ukázkových snímků na této stránce, foťák jsem užíval více méně nepřetržitě v nejrůznějších podmínkách a situacích rumunských hor. Můj osobní Fujifilm většinou zůstával v brašně (byť samozřejmě, pokud bych se připletl k něčemu opravdu unikátnímu, pak by v kapse zůstal naopak zkoumaný stroj Sony, to se ví). Ale zkrátka pro běžný provoz, běžné cestování, běžné, ale i poměrně náročné focení, je Sony RX100 vi opravdu skvělý parťák.

Nu a ano, ten rozsah je prostě hodně šikovný, ostření funguje velmi přesně a foťák zvládne opravdu široké spektrum obrázků. Z technologických parametrů krom cca 20 MPX jednopalcového snímače zmiňme opravdu šikovně rychlé sériové snímání (až 24 snímků za vteřinu) nu a ano, je tu i povinné 4K video, byť to je samozřejmě spíš na hraní, v reálném životě dle mého moc smyslu nemá.

To opravdu podstatné je nadále již několikrát zmíněná rovnice: kvalita obrázků je velmi dobrá, rozměry jsou malé, rozsah zoomu návykový. Právě tohle dle mého dělá Sony RX100 vi opravdu foťákem revolučním, o něco dále zase posouvá to, co je možné čekat od hraček vložitelných do kapsy.

Což dle mého má ještě větší význam v dnešní době, kdy mobily útočí na svět pořádných foťáků s nebývalou silou a vlastně se rozhoduje o budoucí definici slova “fotografovat”. Tenhle foťák je svým způsobem novým mezistupněm mezi mobilem a “pořádnými foťáky”, protože odpověď na onu obligátní otázku “a opravdu to umí o tolik více než můj iPhone?” zní “jednoznačně ano, a navíc se to také vleze do kapsy”.

A pokud vás baví focení lidí v jejich přirozeném prostředí, tichý a nenápadný foťáček kdesi dole u pasu vám dá skvělou možnost zůstat více méně nepozorován, což se opravdu hodí.

Samozřejmě, odvěkou “slabinou” této řady je vysoká cena. Před čtyřmi lety mě děsilo, že “trojka” po uvedení na trh byla stále kolem 23 000 Kč. Optikou dalších modelů to vlastně byla cena docela příznivá, modely poslední se vždy začínají prodávat za více než třicet tisíc. Jak jsem zmínil, to už je prostě cena vysoká až, bohužel, až nesmyslná. U již zmíněného Canonu G7X mark ii platí úvaha, že za oněch cca 15 000 Kč může být tento foťák alternativou zrcadlovkám stejné ceny pro ty, kteří nemají moc velké nároky a mají rádi malé věci. S cenou přes třicet tisíc už to je logika výrazně hůře obhajitelná.

Byť ano, pořád platí, že ta univerzalita Sony RX100 vi je prostě návyková.

Sony RX100 vi má i šikovný hledáček

Abychom nezapomněli, Sony RX100 vi má – tak jako předchozí modely (od čísla tři výše) -hledáček. A ten je vážně u každé generace o něco lepší a patří k opravdu zásadním výhodám tohoto foťáku. Lidé se mě často ptají, zda vůbec má smysl ho používat – je poměrně titěrný a kdo je zvyklý na “mobilní” ovládání i náhledy přes displej, může žít i bez hledáčku.

Při putování horami se mi nicméně hodil častěji, než jsem si myslel – když svítí slunce, není – jak známo – na displeji vidět skoro nic. A až překvapivě často jsem byl vděčný za možnost podívat se do hledáčku a zjistit, co vlastně fotím.

Když už jsem zmínil slovo “titěrný”, dodejme samozřejmě, že titěrné to je takové celé, ale to je prostě definiční vlastnost tohoto kapesního foťáku. Ve většině případů velikost ovládacích prvků není na obtíž, byť třeba pro rychlé přehazování hodnot ISO se ty malé čudlíky opravdu moc nehodí a někdy to byl trochu boj. Ale jak říkám, je to malé, a za to trochu boje to stojí.

Plus ano, je tu výklopný displej, a to se počítá: často mi chybí i u výrazně dražších modelů jiných foťáků. Pro rychlé pouliční focení je prostě skvělé mít možnost rychle a nenápadně displej vyklopit a zůstat více méně nepozorován.

Právě na pohotové focení lidí se tahle řada foťáků vždy hodila opravdu hodně, kdo by si všímal něčeho malého v dlani turistově?! Netřeba dodávat, že výrazně vyšší rozsah zoomu posouvá možnosti ještě o výrazný kus dál.

K čemuž možná dodejme, že u focení krajiny jsem tedy občas bojoval – přece jen, čip je relativně malý, objektiv univerzální a není tedy možné čekat dramatické výkony. Navíc, přiznávám, občas jsem měl dojem, že dynamický rozsah (tedy schopnost foťáku zachycovat rozdíly mezi světly a stíny) by mohl být o něco lepší. Pokud ale nejste – na rozdíl ode mě – líní, přepálené nebe je nad horami samozřejmě možné vylovit při úpravě fotek (ideálně z rawu), to pochopitelně funguje velmi slušně.

Sony RX100 vi – shrnutí ve dvou větách

Sony Rx100 vi nabízí doslova unikátní kombinaci tří vlastností: malého rozměru (vleze se pohodlně do kapsy), solidního univerzálního zoomu (24-200 mm) a velmi dobrých obrazových výkonů (v dobrých podmínkách srovnatelných se zrcadlovkami). V šikovných rukách jde tedy o rozumnou možnost pro rodinné a cestovatelské focení, byť cena přes 30 000 Kč je trochu na hraně.

Sony RX100 VI – cena

Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Sony mi pouze bezplatně zapůjčil fotoaparát, za což mu děkuji.)

Další fotografie z testu:

Poznámka: I tyto fotky si můžete prohlédnout v plné velikosti – stačí najít jméno fotky (vlevo dole po rozkliknutí v galerii – např. IMG_0371.jpg ) a  zadat do prohlížece  www.fotoguru.cz/files/IMG_0371.jpg

 

Shrnutí recenze: