Aplikace PlantNet pozná květinu, strom, keř – zdarma, přesně a v češtině

Co to tu roste za květinu? Jaký keř mi kvete v zahradě? Stačí pořídit fotku a aplikace PlantNet ji pozná s nebývalou přesností. To vše zdarma, v češtině, pro iPhone i Android.

Proč píšu o květinách? Protože, přiznávám, málokterá aplikace mě v posledních letech takto nadchla. Jednak kvůli tomu, co umí: je zkrátka skvělé vědět, co vše se dá vytáhnout z fotografie. Druhak je zajímavá i z hlediska technologického – ukazuje zkrátka, co vše dnes už dokáže “umělá inteligence” v analýze fotografií.

Blatouch
U blatouchu bahenního aplikace opravdu neváhá – tam si je jista na 99 %. Aneb letošní jaro v Bílých Karpatech, rychlofotka mobilem. Zdroj: Fotoguru.cz

Jen rychle dodám důležitou věc: není to žádná novinka, funguje už několik let. Když jsem ji ale kdysi poprvé zkoušel, byla to prostě nepříliš funkční hračka. Proto jsem tehdy aplikaci zase rychle smazal.

Nyní je ale vše o mnoho generací dál a věřte mi, že je prostě škoda to nezkusit. Já ji znovuobjevil ve chvíli, když na mě před pár týdny ze sněhem pocukrovaných Bílých Karpat vykoukla větvička čehosi se zajímavými růžovými květy. Vzpomněl jsem si na aplikaci PlantNet a ta pravila: “Na 99 % to je lýkovec jedovatý”. Čímž jsem byl lapen…

Stačí pořídit fotku, systém ji identifikuje

Jak to celé funguje? Tak jednoduše, že je vlastně skoro zbytečné to nějak zvlášť popisovat. Stačí aplikaci stáhnout, udělit potřebná povolení a pak už jen pořídit fotku. V druhém kroku aplikace požádá o upřesnění, co zhruba na fotce je: zda list, květ, plod nebo kůra.

Systém pak fotku odešle k analýze a během vteřiny dvou dorazí výsledek. Pokud jde o něco zcela jednoznačného (jako onen lýkovec), výsledek bude jen jeden. Když si aplikace není zcela jista, nabídne seznam možností spolu s procenty, jak moc jsou nabízené varianty pravděpodobné.

Aplikace PlantNet
Jak to funguje: 1. na procházce vyfotíme neznámou květinu / strom / keře 2. systému řekneme, zda je o květ, list atp. 3. PlantNet fotku odešle a během chvilky vyhodnotí, o jaký druh jde (a s jakou pravděpodobností). Ilustrace: Fotoguru.cz

Schopnosti aplikace jsou samozřejmě přímo úměrné tomu, jak je výrazná a jednoznačná fotka. Blatouch se prostě splést nedá, ale drobné malé lístky rašící někde na mezi prostě moc šancí nemají – tady bude i jinak bezmála zázračný PlantNet ztracený.

Na druhou stranu – i u relativně nevýrazných květin mohou být výsledky překvapivě jednoznačné. Třeba jsem se dozvěděl, že ty drobné lístky v korýtku na mé zahradě patří na 99 % plevelu s romantickým jménem kapustka obecná.

Stejně tak je překvapivé, jak dobře se systém trefuje s určováním z fotek kůry. Kde lidské oko rozdíl nezahlédne, počítačové sítě přece jen jasné stopy odhalí a překvapivě dobře se trefují.

Zkrátka, zkuste to – opravdu jde o velké dobrodružství, které vlastně trochu překvapivě nadchlo celou rodinu. Devítiletou dceru tedy nejvíce zaujalo, že když vyfotí mě v bundě se žlutými pruhy, systém mě s pravděpodobností 1% bude považovat za tulipán plavý. Jinak aplikace fotky lidí glosuje suchým konstatováním: “Není to rostlina. Může to být Homo sapiens.

Zlatý déšť
Vždy jsem si myslel, že tento keř se jmenuje zlatý déšť… Aplikace mi sdělila, že oficiální jméno je zlatice. Ilustrace: Fotoguru.cz

Jak PlantNet funguje

PlantNet (též psaný [email protected]) je původně francouzský projekt, který vznikl ze spolupráce několika vědeckých institucí právě s cílem, který tak skvěle funguje: dát lidem možnost přímo v terénu a v reálném čase určit rostlinu, keř nebo strom.

Po celém světě ji používají miliony lidí, což je jedním z důvodů velmi přesného určování – fotky nejen slouží k určování druhů, ale jsou i základem pro další zkoumání, analyzování a vylepšování algoritmů. Fotky totiž můžete sdílet s ostatními (což není zapnuto automaticky, žádný strach) a jde pak tedy vlastně o svébytnou sociální síť, která neustále “krmí” novými daty pokročilé algoritmy.

Celkem nyní systém (dle oficiálních stránek) dokáže rozpoznat přes 27 000 druhů v 31 projektech, tedy geografických oblastech.

Připomeňme pro jistotu ještě jednou to, co by nemělo zapadnout – vše je zadarmo a v češtině, což je zrovna u tohoto typu aplikace opravdu zásadní.

Zkrátka: vyzkoušejte, uvidíte – je to opravdu skvělá hračka, která ukazuje nové dimenze fotografování. A toho, co v blízké budoucnosti očekávat od pokročilé analýzy fotografií.

Aplikaci můžete stáhnout z App Storu (pro iPhony) nebo Google Play (pro ostatní mobily) – viz též oficiální web https://plantnet.org/en/

Tak ať vše funguje!

——————

10 komentářů

  1. Asi budu za rýpala, ale vyzkoušel jsem a u tří ze čtyř rostlin (všechny český název mají) se mi zobrazil jen název latinský 🙁
    Navíc pouze v jednom případě došlo k určení na 99%. Ale i tak je to celkem zajímavá aplikace.

  2. No mě to teda moc nefunguje. Nepoznalo to obyčejnou yuccu.

  3. Tuhle aplikaci pouzivam jiz nekolik let a je skvela. Jeste se mi nestalo, ze by nepoznala nejakou rostlinu.

  4. Dagmar Fila

    Pane Jene, čtu Vaše články ráda a pozorně, což dokazuje, že si dovolím malou opravu názvu forzýtie pod Vaší fotografií: česky se jmenuje „zlatice“. Ale „zlatnice“ by jí slušelo také :-).

    • Jan Rybář

      Dagmar, moc Vám děkuji za upozornění! Aplikace to měla dobře a já to jen špatně opsal… Už jsem opravil, snad si budu pamatovat, byť asi zůstanu u toho „zlatého deště“… JR

      • Jene,
        nechci rejpat, ale zlatý déšť / štědřenec si asi do vázičky dávat nebudeme – je jedovatý. Jinak moc děkuji za tip. Chodím často do přírody a občas si lámu hlavu, co to za kvíteček, rostlinku a pod. může jenom být. S přírodopisem jsem skončil v 8. třídě základky a to už je nějaký pátek. Ke všemu mám ještě i “ zahraniční “ školy a české názvy mi říkávala mamka. Co bylo v minulosti k dispozici mi vzhledem k mým technickým prostředkům nevyhovovalo. Tohle co nejdříve vyzkouším a když bude nejhůř, tak sáhnu po klasice – moudrých knihách. Jako záloha bude internet. Přeji pohodové jaro, i když počasí k večeru připomínalo spíše podzim a hodně hezkých “ úlovků „. Začínají kvést magnólie …
        Pohodový den 🙂

        • Jan Rybář

          Víte, zdravím a díky za komentář, to jsem rád, že Vás tahle hračka zaujala! Jinak tedy jste mě vyděsil s tím štědřencem, už jsem se lekl, že celý život říkám „zlatý déšť“ špatnému keři… Ale z bádáním na Wikipedii vyplývá, že se tohle označení používá pro obé, byť ta zlatice je spíš „nepravý zlatý déšť“… Mějte se! JR

  5. Jan Rybář

    Jirko, zdravím a díky za komentář a hlavně za tip… S Google Lens to mám podobně jako s PlantNetem – kdysi v naprostých počátcích jsem zkoušel, ale nějak mě to nechytlo, tedy nesporně nyní už funguje lépe (je už to dávno)… Zkusím! Mějte se, h

    • Jiří Praha

      Já děkuju! Hned jsem jako správný šťoural nainstaloval konkurenční appku Flora Incognita, abych mohl udělat s Plant Net a Google Lens rozstřel. No, Flora Incognita má jednak o něco složitější přístup, ale hlavně zakopla rovnou na větvičce břízy ve váze, dožadovala se „několika květů“ (!), aby mohla pokračovat v určování. Planet Net bez váhání vypálila „betula pendula“ (víc než 70 %) a nabídla s menšími procenty i alternativní topol atd.. Stejně tak nezaváhal Google Lens.
      Rozdíl se ale jasně ukázal v prezentaci výsledků: Plant Net na to jde pěkně herbářově a systematicky, lahodí duši přírodovědcově. Google Lens dal obrázek a stručnou informaci, nějaké ty alternativy, a pak šupky nabídl nejrůznější články s větší nebo menší souvislostí – o xylitolu (anglicky), o březové vodě (polsky), o svátku sv. Trojice (rusky), taky vidím článek finsky a propána i čínsky. To byla ale taková odbočka pod čarou. Protože po kliknutí na obrázek břízy se rozbalí různé české zdroje Googlu o bříze a břízách – klasifikace, výskyt, pěstování, zahradní využití… prostě typický google search.
      Každému dle jeho libosti. To je skvělé, že zas máme jaro!

  6. Jiří Praha

    Díky za tip, Honzo!
    Pro naši bláznivou přírodomilnou rodinu jsou tyhle pomůcky vítané a zábavné. Vyzkouším co nejdříve. Jinak máme celkem dobré zkušenosti s Google Lens – sice to pokaždé netrefí, ale snaží se. Jeho princip je ovšem obecnější, pátrá po čemkoli, co vidí na fotce. Ve zdrojích kdekoli na glóbu. Čili, není to metoda s ambicí přesné taxonomie (člověk si musí dávat informovaného majzla, co mu GoogleLens podstrkuje), ale otevírá často nabídky souvisejících zajímavostí. No prostě infotainment, zábava skrze informace.

Připojte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*