Canon R6 Mark III je další generací jednoho z nejoblíbenějších full framů na trhu. A tedy jedním z nejočekávanějších foťáků tohoto roku. Co od něj čekat? A jak se liší od předchozí generace? Zde je má podrobná recenze, ukázkové fotky a video.
Canon R6 Mark III – král zlaté střední cesty
Canon R6 Mark III obecně nabízí přesně to, co předchozí generace tohoto foťáku: špičkové výkony pro ty fotografy, kteří nepotřebují – nebo si nemohou dovolit – nejvyšší třídy. A tahle řada tedy dlouhodobě patří k nejoblíbenějším Canonům na trhu.
Přiznávám, trochu jsem se divil, že třetí generace přichází tak brzy po generaci druhé, než jsem s překvapením zjistil, že to už jsou tři roky. Což tedy samozřejmě smysl dává – jen ten fotografický čas nějak letí. Pokud by vás předchozí generace zajímaly podrobněji, zde jsou mé články: Canon R6 Mark II (recenze) a Canon R6 (recenze).
Novinku jsem během pár dní rychle, ale intenzivně otestoval. Jako obvykle v různých situacích, od party psů v podzimním listí, přes mlhu v kopcích po noční Prahu. A v jedné větě se vše dá shrnout poměrně jasně a stručně, byť asi nepřekvapivě: ano, je to opravdu mimořádně povedený stroj, který se bude hodit náročnějším amatérům, ale nezklame ani profesionály, třeba v roli záložního těla.
Pokud vás zajímají ukázkové fotky i video v plné kvalitě, doporučuji si pustit mé video, v němž vše shrnuji přece jen trochu vizuálněji než zde v článku.
Video: Jak fotí Canon R6 Mark III – 13 min v 4K
Canon R6 Mark III versus Canon R6 Mark II
Tohle je samozřejmě zásadní a logická otázka: jak významné jsou rozdíly oproti předchozí generaci? Odpovědět je vlastně docela nesnadné, protože – na rozdíl od mnoha podobných srovnání – rozhodně neplatí, že druhá generace by patřila do starého železa. Pořád zůstává velmi schopným strojem, který – i s ohledem na cenu – stále dává smysl. Přesto má rada zní: pokud finance dovolí, rozhodně už bych dal přednost novince.
1. rozdíl: Snímač – třetí generace přichází s novým snímačem, který nabízí zhruba 32 Mpx, což je poměrně výrazný posun oproti 24 Mpx u druhé (a 20 Mpx u první) generace. Osobně mi 24 Mpx dlouhodobě vyhovuje, ale marná sláva, v tomto případě se prostě více pixelů hodí. Plus platí to nejzásadnější, co se špatně striktně vědecky popisuje: tedy ano, tento snímač odvádí opravdu skvělou práci a fotky jsou zkrátka výborné.
2. rozdíl: Rychlost a předsnímání – pokud bychom se drželi čísel, v rychlosti vlastně rozdíl není, i druhá generace dokázala 40 snímků za vteřinu (s elektronickou závěrkou). Posun ale nastává ve funkci zvané předsnímání, která umožňuje zachytit až 20 snímků ještě před zmáčknutím spouště (viz dále). U druhé generace to šlo přes funkci Raw Burst, tedy ve světě rawů, tady je možné si se vším pohodlně hrát i při běžném focení do JPG.
3. Vylepšený autofokus. Na první pohled není snadné odpovědět na otázku “a je tu autofokus opravdu lepší?”, protože vše vypadá podobně. Ale bavíme se o časovém skoku tří let – a za tu dobu se prostě opravdu v technologiích změnilo mnohé. Tedy ano, vše prostě funguje lépe, byť ukázat to opravdu není snadné.
4. Open Gate Video – v profesionálním využití videa se moc nevyznám, tedy se obvykle v jeho hodnocení cudně držím stranou, ale opravdu hodně se mi líbí možnost točit video do tzv. Open Gate, kdy video “vzniká” na celé ploše snímače. A můžeme pak pohodlně vše ořezávat do finálního tvaru případně měnit orientaci na výšku. Což se hodí nejen při profesionálním využití.
Jak Canon R6 Mark III fotí
No a “Jak tento foťák fotí?” To asi nejlépe zahlédnete z galerie na této stránce a také z videa. Výsledky opravdu odpovídají tomu, co bychom čekali od nového Canonu této kategorie – jsou to fotky opravdu špičkové.
Testoval jsem asi pět dní a podařilo se mi foťák vyzkoušet v opravdu mnoha situacích – a není pochyb, že splnil to, co jsem očekával.
Pro úplnost dodejme, že jsem fotil s relativně běžnými objektivy, tedy s univerzálním zoomem Canon RF 24-105mm F4L IS USM a slavnou “pevnou padesátkou” Canon RF 50mm F1.8 STM. Právě s oním zoomem bude na českém trhu R6 Mark III tvořit prodejní set, tak mě to zajímalo.
Opravdu prubířským kamenem bylo focení psů řítících se podzimním listím v parku – fotil jsem naschvál “na plnou díru”, tedy na clonu 4, což bych normálně nedělal kvůli kresbě (která je u všech objektivů na světě na nejnižší cloně vždy trochu měkčí). Ale chtěl jsem vyzkoušet rychlost v kombinaci s ostřením. A byl velmi spokojen.
Druhou obecnou věcí, která mě zajímala, byly výkony při různých hodnotách ISO – tento model nabízí v základním nastavení maximálně hodnotu 64 000 s možným navýšením na 102 400. Jak zahlédnete ve videu, na těchto hodnotách už samozřejmě šum bude poměrně výrazný, ale při testech na “normálnější” hodnoty vše dopadlo velmi slušně. A proč by nemělo? No protože více pixelů na snímači vždy znamená riziko vyššího šumu – fyzika je prostě fyzika. Jinými slovy: těch 32 Mpx na snímač mi přijde jako rozumný kompromis mezi rozlišením a cenou za něj v podobě šumu.
Kouzla s předsnímáním
Jedno z největších kouzel a lákadel tohoto foťáku je tzv. předsnímání (anglicky Pre-Continuous shooting). Jak už jsem zmínil, něco podobného šlo i u předchozí generace, ale bylo navázáno na rawy, což nebylo zcela ideální. Nyní jde vše dělat i při “běžném provozu” v JPG.
Zkrátka: pokud nastavíme nejvyšší rychlost snímání, při polovičním namáčknutí spouště začne foťák ukládat fotky do paměti. Hezky to je vidět z ilustrační fotky: když chci vyfotit přesně ten okamžik, kdy se tramvaj vynořuje za zdí (nebo cokoliv podobného), nemám šanci to normálně stihnout. Když ale budu číhat v tomto módu, foťák uloží do paměti až 20 fotek ještě před tím, než zmáčknu spoušť. A já pak mohu pohodlně vybrat přesně ten vzácný okamžik.
Tady ano, tohle se mi líbilo opravdu hodně a jsem si jist, že pro mnohé fotografy bude právě tohle klíčovým bodem při rozhodování, zda foťák koupit, nebo ne. Jen je tedy potřeba logicky počítat s tím, že těch 40 obrázků za vteřinu opravdu znamená obrovskou záplavu dat na kartě.
Kouzla s Open Gate videem
Jak už jsem zmínil, v případě videa jsem běžný uživatel, tedy se obecně zdráhám vynášet dramatické soudy, zda je něco dobrého, nebo ne. Ale v případě této možnosti to rád risknu – možnost točit do Open Gate je prostě mimořádně šikovná.
Stručně vysvětleno: video tradičně točíme do rozměru 16:9, Open Gate video znamená, že foťák pořizuje záznam z celé plochy snímače, zde tedy v poměru 3:2. Proč to je dobré? Protože pro tvůrce obsahu, k nimž se počítám, se extrémně hodí možnost při střihu opravit úhel záběrů, něco dodatečně oříznout nebo dokonce z videa šířkového udělat výšku. Kdybych vypočítal, kolikrát jsem doma zjistil, že je něco včetně horizontu nakřivo, byl by to dlouhý seznam.
A k tomu je samozřejmě třeba připočíst, že Open Gate nevyžaduje točení do rawu a externího záznamníku, funguje i v MP4 přímo na kartu. Přičemž jde o 7K video s rozměry 6912 × 4608 px. Což dává poměrně hodně svobody pro další ořezy – těch pixelů je tam prostě opravdu hodně.
Canon R6 Mark III – shrnutí ve dvou větách
Canon R6 Mark III opět posouvá to, co mohou fotografové čekat od této oblíbené řady: od závratné rychlosti s předsnímáním, přes špičkové výkony snímače po kouzla s Open Gate videem. Jako u předchozích generací tak dává smysl pro náročné amatéry, nebo i profesionály, kteří nepotřebují – nebo si nemohou dovolit – Canony nejvyšších tříd.
Canon R6 Mark III – další fotografie z testu
Shrnutí recenze
Canon EOS R6 Mark III
Canon R6 Mark III opět posouvá to, co mohou fotografové čekat od této oblíbené řady: od závratné rychlosti s předsnímáním, přes špičkové výkony snímače po kouzla s Open Gate videem. Jako u předchozích generací tak dává smysl pro náročné amatéry, nebo i profesionály, kteří nepotřebují - nebo si nemohou dovolit - Canony nejvyšších tříd.
8
Pros
- Špičkové obrazové výkony
- Předsnímání
- Dvojitý slot na karty
Cons
- Předchozí generace stále dává smysl
- Hodilo by se více funkčních tlačítek
Moc pěkné.