Proč mě nadchly AirPods Pro 3? Dokonale dělají, co mají (recenze)

Vyplatí se pořídit si AirPods Pro 3? Jak naznačuje titulek, moje odpověď zní: jednoznačně ano. A to hlavně kvůli onomu “banálnímu” faktu, kterým majitelé často popisují výhody elektroniky od Applu: Prostě to skvěle funguje přesně tak, jak má.

Jedno přiznání: nikdy dříve jsem AirPods neměl

Na začátek jedno důležité konstatování – na tomto webu více než 10 let testuji hlavně foťáky i mobily a ty dokáži rozebrat do posledního detailu. A ve světě fotografování už mě nic moc nepřekvapí.

Tedy pokud jste zkušení majitelé špičkových sluchátek, ať už od Applu nebo jiných značek, tento text vám může připadat banální – prostě v něm tak trochu objevuji Ameriku: že tahle sluchátka jsou zkrátka pozoruhodným kouskem technologie.

Opravdu skvěle dělají to, co mají: nabízejí vážně velmi dobré výkony napříč všemi možnými aktivitami, od procházek lesem (kde nepadají z uší), přes poslech podcastů v metru (zruší okolní hluk) po pokročilý střih videa (kdy dokáží – přinejmenším dočasně – nahradit velká studiová sluchátka).

A vše pochopitelně dokonale funguje v rámci ekosystému Applu, kdy je možné vše hravě připojit, odpojit a používat k bezpočtu různých funkcí: od poslechu hudby přes ovládání telefonátů kýváním hlavou po monitorování tepové frekvence.

Aktivní potlačování hluku je návykové

Recenzenti to často mají docela těžké, protože čtenáři čekají podrobné rozbory, různá sofistikovaná srovnání a obšírné seznamy funkcí. Ale v tomhle případě je vlastně zásadní jednovětné shrnutí po pár měsících používání: aktivní potlačování hluku (ANC – Active Noise Cancellation) je zde vážně návykové.

Anebo, jak bych to popsal kamarádům u piva: “Sluchátka nepadají z uší, zvuk je skvělý – stříhám s tím na Macu videa, ale hlavně, to aktivní potlačování hluku je naprosto neuvěřitelné.”

Došlo mi, že kdo nezkusil dobrá sluchátka s ANC, netuší, o co přichází – ať už na hračkách od Applu, nebo samozřejmě na čemkoliv jiném. A pokud byste se mě zeptali, co mě z technologií za posledních pár měsíců nejvíce zaujalo, byl by to okamžik, kdy jsem si pustil hudbu v tramvaji a aktivoval ANC. A hluk tramvaje zmizel. Stejně tak jako rachot metra, v němž si od té doby mohu klidně pouštět klasickou muziku a zcela se zvukoprostorovně vzdálit od reality.

Zkrátka, vyzkoušejte – když ne na sluchátkách od Applu, tak na něčem jiném. Ale pokud si říkáte podobně jako já před pár měsíci, že ta drátová sluchátka taky nejsou špatná, tak se pletete (a moje dcera vybavená AirPods již delší dobu zase měla pravdu).

AirPods Pro 3 – co se mi líbilo

To zásadní už zaznělo v předchozích odstavcích: prostě to funguje skvěle a dělá, co to dělat má. Ale pojďme to rozebrat přece jen trochu podrobněji.

Opravdu návykové režimy poslechu

Jak už to u elektroniky od Applu bývá, sluchátka vyndáme z krabičky, za pár vteřin propojíme s iPhonem (s MacBookem se tuším nějak propojila sama a velmi elegantně je možné mezi počítačem a iPhonem přepínat). Dle mého zůstává velká část uživatelů u ovládání toho opravdu zásadního, a to jsou tzv. Režimy poslechu. Jsou tři: Potlačování hluku, Režim propustnosti a Adaptivní režim.

To největší kouzlo se odehrává v režimu Potlačování hluku, kdy je aktivní činnost audiosystému někdy až strašidelně dokonalá: v prostředí s relativně “stabilním hlukem” á la metro nebo tramvaj se ocitnete v opojném tichu. Což ale samozřejmě není vždy praktické, protože například často minete zastávku metra – přestanete vnímat hlášení stanic a obecně své okolí, což může být i nebezpečné.

Protipólem je tedy Režim propustnosti, který decentně míchá zvuk sluchátek i okolí, a z metra se vám tedy povede vystoupit a stejně tak je možné doma poslochat muziku a zároveň si (trochu) povídat. A na pomezí mezi tím je třetí možnost, Adaptivní režim, který, jak název napovídá, se aktivně snaží vybírat možnosti někde mezi (což jsem ale skoro nikdy nedělal a spíše spokojeně přepínám mezi dvěma krajními možnostmi).

Zajímavá je i varianta, v níž iPhone automaticky ztiší hudbu, když uživatel začne mluvit (jde to samozřejmě vypnout, stejně jako hlasité předčítání notifikací).

Příjemně funkční ovládání prsty i hlavou

Druhým velkým plusem je skvěle jednoduché ovládání: vše je samozřejmě možné ovládat přes iPhone, ale je to trochu škoda – protože vše podstatné jde dělat i napřímo: a to různou kombinací stisků a podržení, případně opakovaných stisků. Bylo by zbytečné zde popisovat konkrétní postupy, podstatné je, že si rychle zvyknete letmými dotyky přijímat a vypínat hovory, posouvat přehrávání skladeb tam a zpět a také, což se extrémně hodí, přepínat mezi režimy poslechu.

Podobně můžete ovládat i hlasitost, kdy po troše cviku dokážete sluchátko vhodně “hladit” seshora dolů a přidávat nebo ubírat intenzitu. A zapojit můžeme dokonce i kývání hlavou: souhlasné pokývání v základním nastavení hovor přijme, zavrtění odmítne.

K čemuž je asi zbytečné dodávat, že tohle vše se dá různě přenastavovat dle přesné vůle majitele, ale jak už to bývá: myslím, že většina uživatelů vážně zůstane u základních funkcí. Jsou tak dobře vymyšlené a nastavené, že je škoda je nevyužít.

Zajímavá funkce dálkového ovládání foťáku

Málokdo ví, že iPhony jdou sluchátky ovládat odpradávna – tuhle funkci měly i takové ty staromódní drátové, co se mi ještě povalují někde ve skříni. A zde tato funkce je také a AirPods tak můžeme používat i jako dálkové ovládání – a pořizovat fotky z odstupu. Což má zjevně největší význam při focení skupinových fotek. Což se může hodit.

Propojení k aplikaci Najít na iPhonu

Kdo by na iPhonu neznal aplikaci Najít, přes niž se mohou navzájem sledovat členové rodiny, ale která slouží také k šikovnému pátrání po ztracených mobilech i sluchátkách. Svoji vlastní “položku” má v tomto případě zvlášť každé sluchátko i nabíjecí pouzdro. A případné ztráty je možné zahájit pátráním doma (přehráním zvuku) nebo i venku podle mapy.

Tohle se prostě hodí, ale není špatné na tomto místě zdůraznit ještě jednu zásadní vlastnost: ta sluchátka opravdu velmi dobře sedí v uších, což není u sluchátek pravidlo. A mají i další aktivní prvky proti ztracení – třeba to, že hudba okamžitě ustane, když vyndáme/vypadne sluchátko z jednoho ucha.

Občas je nicméně dobré zkontrolovat, zda je vše dokonale funkční – jednou se mi stalo, že se propojení nějak narušilo – a ztracené sluchátko by bylo ztracené navždy. Mně pro opravu pomohl reset (třikrát dvojí poklepání na pouzdro) a opětovné připojení k iPhonu (snadno dohledáte v nápovědě).

Řada cenných drobností: od kontroly sluchu po tep

Vážně si myslím, že hlavní síla těchto sluchátek je v praktické využitelnosti, skvělém zvuku a aktivním potlačování hluku. Nic to ale nemění na tom, že v nastavení zahlédnete řadu funkcí, které se v určitých scénářích mohou hodit – od testu sluchu (nezkoušel jsem), po měření tepové frekvence v aplikaci Zdraví.

Solidní konstrukce a různé velikosti “špuntů”

V minulosti si majitelé AirPods občas stěžovali, že se sluchátka poměrně rychle zanášela a bez pravidelného čištění to vlastně moc nešlo. Což se nesporně bude hodit i tady, ale myslím, že díky konstrukci to nebude ani zdaleka tak časté. A zajímavé je, že v krabičce jsou další čtyři velikosti silikonových “špuntů”, což zaručuje, že sednou každému uchu – iPhone dokáže navíc při aktivaci vyzkoušet, zda sedí dobře.

AirPods Pro 3 – Shrnutí ve dvou větách

AirPods Pro 3 nabízejí široké veřejnosti špičkový nástroj, který má své pevné místo v řadě scénářů: aktivní potlačování hluku je opravdu návykové a otevírá mnoho možností od běžného poslechu po práci s videem. Významné jsou i další drobnější funkce, od snadného ovládání po monitorování tepu, které v konečném součtu vhodně doplňují celek.

Shrnutí recenze