Láká vás fotokniha? 5 tipů, jak začít

Fotokniha se stala fenoménem posledních let – stále více fotografů přichází na starou známou pravdu, že co je vytištěné, to se počítá. Zároveň platí, že na cestě k hezké fotoknize číhá mnoho minových polí. Pojďme je trochu zmapovat.

Fotokniha Lightroom
Fotoknihy otvírají fotografům nové možnosti, jak uchovat své úlovky. Zde nástroj na přípravu knih z Lightroomu.

Není pochyb: fotokniha patří k nejrozumnějším metodám, jak naložit s fotografiemi. A nejen proto, že je na jejích stránkách tak hezké chlubit se fotkami z dovolené. Z hlediska věčnosti prostě platí, že právě tato metoda “konzervace” fotek jim dává zdaleka největší šanci, že o ně nepřijdete (na rozdíl o digitálních souborů).

Ale dosti mudrování, pojďme prozkoumat, co by se vám mělo honit hlavou, než se do fotoknih pustíte. Je to zároveň úvodní text dlouhodobého seriálu, v němž chci právě fotoknihy podrobně zkoumat, recenzovat a testovat…

Samozřejmě budu rád za jakékoliv náměty, komentáře, zkušenosti – je to oblast hodně široká.

1. Dobrá fotka na monitoru  ≠ dobrá fotka

Víte, jakou větu doslova nenávidí profesionálové pracující s tiskem fotek? Zní: “Ta fotka vypadá skvěle na monitoru počítače, tedy bude hezká i po vytištění”. Jenže ne, ne, ne!

Reklama na mě

To, že fotku vidíme hezky na monitoru počítače, vůbec neznamená, že obdobně dobře dopadne při tisku. Když to zjednoduším: monitor počítač pracuje s mnohem menším tzv. rozlišením, zatímco kvalitní tisk prostě potřebuje pro stejný optický efekt kvalitu mnohem vyšší (mnohem více pixelů na jednotku plochy).

Příklad: Pokud se například chystáte postahovat vaše fotky z galerií na Facebooku (nebo jiných galerií ukládajících fotky v malém rozlišení) a udělat z nich fotoknihu, směrujete k hořkému zklamání. Prostě to technicky nejde a rozdíl je to opravdu krutý: na monitoru je fotka perfektní, ale v tisku půjde použít třeba jen na velikost několika centimetrů na šířku. Pokud byste ji nazvěčovali, zcela se rozpadne.

Co s tím: Vždy pracujte s co nejvyšší kvalitou (zmenšení pak za vás kvalifikovaně udělá software fotoknihy). Laicky řečeno, podívejte se alespoň, jaká je velikost souboru fotky. Pokud je v řádech MB, vše je v pořádku, má-li jen třeba 100 kb, na knihu zapomeňte.

2. Fotoknihy nemají rády fotky z mobilů

Fotokniha Lightroom
Opravdu je lepší se snažit, aby při nahrávání fotek do stránek fotoknihy byla jen malá část ze starších typů mobilů – pokud byste je nechali vytisknout třeba na A4, kvalita bude děsivá.

Výše zmíněné pravidlo poměrně krutě zasahuje do životů těch, kteří spokojeně fotí mobilem a jsou nadšeni, jak hezky vypadají jejich fotky v mailu či na sociálních sítích. Na mých kurzech fotografování jsem dokonce už i pár lidí opravdu dost vyděsil – to když mi říkali: “Víte, rodinu já vlastně fotím už jen mobilem.” A já jim trochu musel pokazit radost, konstatováním, že vlastně skoro žádné fotky nemají…

Totiž: snadno se může stát, že pokud máte 90 procent fotek svého dítěte jen v mobilu, žádnou pořádnou fotoknihu (ani jinou vytištěnou fotku) z nich prostě nikdy neuděláte…

Samozřejmě, technický pokrok jde prudce vpřed a výkony foťáků nejnovějších generací chytrých telefonů jsou bez nadsázky neuvěřitelné: z nejnovějších iPhonů i konkurenčních strojů lze vytisknout slušné fotky až do velikosti A4, ale i tam platí, že ve fotoknihách dopadají nějak hůř než ostatní “pořádné” fotky.

Co s tím: naučte se znát limity svého mobilu, než se pustíte do něčeho většího/dražšího, zkuste si třeba několik fotek nechat vytisknout samostatně, abyste viděli, co čekat (zkušenost velí, že výsledek ve fotoknize bude výrazně horší).

Speciální varování: na selfie zapomeňte! Pokud pořizujete selfie “tím druhým” foťákem na přední straně chytrého telefonu, pamatujte na to, že jde o kvalitu ještě výrazně nižší a výsledek bude i u špičkových strojů použitelný jen na malou fotku, pokud vůbec… Tedy když už, foťte tím foťákem hlavním. Anebo co raději selfie vůbec nefotit, že?

3. Fotky ve fotoknize VŽDY dopadnou jinak, než čekáte

Fotokniha Lightroom
Takovýmto kombinacím se raději vyhněte, černé barva v těchto temných obrázcích se totiž téměř jistě nějak slije, vyšisuje, prostě nedopadne dobře – i když to na monitoru vypadá výborně.

Tištění fotek je hodně těžká disciplína – (skoro) vždy fotky dopadnou trochu, či výrazně jinak, než jste čekali, tedy než jak obrázky vidíte na monitoru počítače.

Nechci tu zdržovat mudrováním o tzv. kalibraci monitorů a jiných zařízení, ale stručně řečeno: to, jak světlá, tmavá, barevná či šedivá je fotka na vašem monitoru může být (a většinou i je) něco trochu jiného, než co vidí technik ve fotostudiu. A to, co vyleze z tisku, bude zase o něco jiné, než co onomu technikovi ukazoval jeho monitor.

Zkrátka: v domácích podmínkách je de facto nemožné, aby obrázek ve fotoknize vypadal opravdu přesně tak, jak na vašem monitoru. Prostě se s tím smiřte a nezuřte, až fotokniha nevezme v potaz vaše složitě prováděné úpravy a bude vypadat zcela po svém.

Co s tím: Jedinou možností, jak se vyhnout zklamání, je snažit se vybírat či alespoň obecně preferovat “nekontroverzní” fotky – tedy ty, která jsou zářivé, slunečné, dobře nasvícené, barevné, dobře prokreslené. Tam je prostě vyšší šance, že to dopadne dobře. Pokud budete zadávat knihu plné šerosvitu, nevýrazných barev a pochybně naexponovaných obrázků z temných zákoutí, téměř jistě míříte ke zklamání.. .Je to trochu zbabělé, ale jinak to prostě nejde.

4. Chcete dobrou fotoknihu? Buďte grafik!

Cewe fotokniha detail
Tahle dvoustránka vypadá zajímavě, protože spojuje zajímavé záběry nakombinované dobře barevností i obsahem. Ladění podoby fotoknihy je opravdu hodně náročné, ale bez něj to nejde.

Toto je rada trochu krutá, ale pokud si ji vezmete k srdci, máte vyhráno. Dobrou fotoknihu dělají tři věci – dvě jsou zjevné až banální: jsou jim kvalita fotek a kvalita tisku/vazby. Samy o sobě však nestačí pokud není přítomna ona třetí komponenta: opravdu kvalitní grafické zpracování. Tedy to, jak hezky dokážete rozstrkat fotky na stránky a dořešit ostatní grafické prvky (písmo, stíny, odstupy). A nejen, jak je rozstrkat, ale jak najít ideální kombinace fotek na různé stránky.

Co s tím: Rada je prostá, doporučuji vystudovat střední odbornou školu grafickou, případně ještě lépe nějakou designérsky zaměřenou vysokou školu.

Pokud to nejste ochotni pro dobrou fotoknihu udělat, myslete alespoň na pár obecných pravidel:

  • méně je často více – nesnažte se přeplácat stránky mnoha “chlívečky” na fotky, které se budou navzájem překrývat… pokud je fotka dobrá, nebojte se ji dát celou stránku
  • buďte umírnění v používání různých barevných a grafických efektů na pozadí. Fotoknihové firmy nabízejí tuny různých šablon, s mnoha barvami, podtisky, ornamenty a kudrlinkami… šetřete s nimi, či je spíš nepoužívejte… často fotoknize spíš ublíží
  • zkuste fotkám dát trochu “rytmu” – střídejte různé styly zalomení stránky, nezapomínejte celky (fotka lesa) střídat s detaily (třeba houba)
  • myslete trochu na barevné ladění – tak jako dámy rády sofistikovaně kombinují barvy oblečení, i pro grafické prvky (včetně fotografií) je skládání barev důležitou magií
  • zkuste obecně uplatňovat principy kompozice pro rozmisťování fotek na stránku (postava by měla mířit/hledět do hřbetu knihy, ne ven z ní, …)
  • nepoužívejte automatické úpravy. Programy na přípravu fotoknih obvykle nabízejí funkci automatických úprav fotek. Někdy mohou zafungovat dobře, a i zde platí ono obecně fotografické: když je něco automatické, nejspíš to bude fungovat špatně

5. Výrobce fotoknih vybírejte pečlivě – ale jakého?

Já vím, tato rada zní opravdu trochu banálně – ale právě kvůli ní jsem začal pracovat na této sekci webu. Pokud se mě nyní zeptáte, jaký foťák vybrat z mnoha strojů na současném trhu, s čistým svědomím dokážu poradit, většinu z nich jsem již otestoval.

U fotoknih to zatím neumím, protože jsem se jimi nijak systematicky nezabýval. A jediné, co vím z minulých let, že když dopadnou dobře, je to skvělé. Ale poměrně často to též skončí fotoknihou v mnoha směrech nepovedenou.

Obecná rada tedy zní: vyrobit dobrou fotoknihu je v mnoha směrech úkol opravdu poměrně náročný a snadno pokazitelný. Platí v něm tedy, že hledat dobrý poměr cena výkon je třeba, ale zároveň připustit, že levné to zkrátka úplně být nemůže. A že u fotoknihy, která má ambice přežít i desítky let, je škoda dělat kompromisy.

V příštích měsících se pokusím prozkoumat a otestovat různých varianty od různých firem… Snad se tedy časem doberu nějakého verdiktu, kteří z nich nabízejí nejrozumnější poměr kvality a ceny.

Dotazováním na mých kurzech i mezi známými jsem dospět k závěru, že mezi firmami s dobrou pověstí se asi nejčastěji vyskytuje Cewe fotokniha. Tedy jsem se rozhodl zahájit mé zkoumání právě u ní. Další budou následovat.

Čtěte:

Cewe fotokniha – recenze 

Saal Digital fotokniha – recenze

Plánujeme otestovat:

Happyfoto.cz
Piklio.cz
Bontia.cz
24fotoprint.cz
Fokapo.cz

[social-bio]

4 komentáře

  1. Petr Pecka

    Dobrý den pane Rybáři,
    chtěl jsem se zeptat, jestli máte v plánu pokračovat/dokončit téma fotoknih?
    Situace na trhu se mění, jsou zde další kandidáti (Lightroom, Zoner …), máte nějaké další zkušenosti?
    Děkuji
    S pozdravem
    Petr Pecka

    • Jan Rybář

      Petře, zdravím Vás a díky za komentář, pokračovat určitě chci, ale je to trochu časově náročné, tak jsem trochu polevil… Ale mám to v plánu…JR

  2. V rodině máme dobré zkušenosti (kvalita a servis) s fotoknihamy od firmy Blurb.

Připojte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*