Objektivy na focení sportu (fotbal)

Dane, zdravím Vás – rád bych k tomu něco moudrého poznamenal, ale já ty skla osobně neznám, tedy nemohou soudit.. Zda to na sport stačí? No, záleží na tom, na jakém to máte těle, ale v zásadě pro začátek to jistě půjde… Držím palce, JR

Jsem dvorním fotografem domácích zápasů mužstva hrajícího ČFL (byly časy, kdy jsme hráli i 1.ligu – dávno tomu). Ty objektivy neznám, u té staré Sigmy bych si nebyl úplně jistý rychlostí ostření. Pro focení od rohového praporku považuji oba za zbytečně dlouhé. Celou šestnáctku pokryju objektivem 70-200 mm. Ne, opravdu to není krátké sklo. Uvědomte si, že budete ostřit na středový bod. Hlavní fotografovaný objekt bude tedy vždy ve středu snímku, z kompozičních důvodů budete potom nucen řezat. Ořezem se dostanete na zorný úhel, který by poskytnul objektiv cca 300-400 mm. Ta Vaše delší skla by se hodila na focení od středové čáry. Efektní fotky hráče při vhazování či rohovém kopu se dají udělat z výrazného podhledu (v leže) i krátkými ohnisky.

S krátkými časy to není nutné přehánět, fotbal není tak rychlý, jak na první pohled vypadá. Pro běžné herní situace postačí 1/250 nebo 1/500, skluzy v bahně vycházejí efektně s časy okolo 1/1000 – 1/2000. Fotím vždy na plnou světelnost, měření se zdůrazněným středem, kontinuální ostření, sériové snímání na plnou rychlost.

Nejlepší fotky jsou ty, na kterých je s hráči zachycen i míč. Fotky bez míče mají smysl pouze tehdy, pokud jde o detaily brankáře chystajícího se na trestňák nebo studie hráče simulujícího faul, čím bolestnější grimasa, tím lépe. Skrumáže, na kterých jsou zachyceni víc než 3 hráči, jsou nepřehledné. V některých redakcích nemají rádi fotky, na kterých jsou příliš zřetelné reklamy.