Jaká bude možná největší revoluce ve fotografování v příštích pěti nebo deseti letech? Můj osobní tip zní: posun k fotkám v HDR, tedy s vysokým dynamickým rozsahem. Pojďme tyhle technické záhady podrobně rozebrat s mobilem Xiaomi 15 Ultra, který jsem si vzal na putování po mém oblíbeném Balkánu. A hlavně: pusťte si video, tam to vše zahlédnete nejlépe.
Jak se neztratit hned na začátku: proč kouzlit s HDR
Co to je HDR? HDR znamená High dynamic range, vysoký dynamický rozsah. Tedy schopnost foťáků i mobilů zachycovat velké rozdíly mezi světly a stíny. A fotit to, co dříve vyfotit prostě nešlo, včetně zářících mraků na nebi, protisvětla, fotek se světly a stíny.
HDR dobře znáte! Každý, nebo skoro každý, HDR má s HDR bohaté zkušenosti. Totiž: máte-li novější a ne zcela nejlevnější mobil, HDR při focení i točení videa dávno používáte. To proto nebe tak krásné září, proto jsou mraky tak nebývale bílé a stíny prosvícené. A máte-li moderní televizi (nebo opravdu špičkový počítač) na nemalou část filmů se díváte v HDR. Možná o tom nevíte, ale to je ten důvod, proč se vám pak “obyčejné” fotky i filmy bez HDR zdají nudné.

A v čem je tedy ten problém? Chyták je v tom, že je extrémně těžké tu zářivou kvalitu dostat z mobilu ven. Ve většině případů se onen efekt ztratí při stažení, sdílení, úpravách nebo vytvoření běžného videa. Tam se svět HDR vlastně automaticky změní v starý dobrý (ale mnohdy nudný) svět SDR, tedy standardního dynamického rozsahu. A to je škoda – i proto vznikl tento článek a video.
Rychlý tip: podívejte se na Instagram, ten umí “svítit”. Pokud se nyní na slušnějším mobilu podíváte na Instagram, všimnete si, že část fotek je prostě výrazně hezčí, a to právě díky onomu “svitu”. Instagram totiž podporuje zobrazení HDR – s webem to je mnohem horší, tedy i tento článek, který čtete, zůstává pevně v starém světě nevelkých rozsahů. Že vám to nevadí? Jasně, ale jakmile zkusíte jít o patro výš, už se vám moc nechce vracet.
Fotoaparáty to mají (zatím) těžší – v tomto článku píšu o mobilech, které – jak už víme – to zvládají automaticky bez dalších nastavení. U pořádných foťáků to je trochu složitější – tam je nezbytné buď fotit ve speciálním formátu, anebo fotky do HDR upravovat z rawů – viz nedávný článek Jak kouzlit s HDR u Canonů i dalších foťáků + video v 4K HDR.

Výprava na Balkán v HDR fotkách Xiaomi 15 Ultra. Abych vám to vše ukázal, vzal jsem vlajkovou loď Xiaomi 15 Ultra (recenze zde) na Balkán a sestříhal video, v němž to vše shrnuji. Samozřejmě je v HDR, tedy vše můžete velmi podrobně prozkoumat.
Cíl číslo 1: Ukázat vám HDR video a HDR fotky ze špičkového mobilu, protože to je opravdu “jiný vesmír”, kterému dle mého patří budoucnost.
Cíl číslo 2: Ukázat vám, že HDR videa na YouTube dokáží nebývalou věc: sdílet vaše špičkové rodinné a cestovatelské fotky dál: kamarádům, známým, nebo fanouškům na sítích v opravdu plné kvalitě – té, na kterou jste zvyklí přímo z mobilu.
Video: Jak u mobilů kouzlit s HDR – Xiaomi 15 Ultra na cestách – 15 min v 4K HDR
Proč mě fascinuje svět HDR videí na YouTube
Klíčový bod článku zní: HDR videa na YouTube dokáží vše sdílet dál. Tenhle bod vlastně vysvětluje, proč jsem si se vším začal kdysi hrát. V posledních letech jsem vždy po rodinné dovolené vzal fotky i videa z iPhonu a v rychlosti z nich sestříhal video. Ale: vždy mě nesmírně štvalo, že to prostě vypadalo mnohem hůř než přímo v mobilu – u obecně zářivých videí z iPhonu to vždy bylo opravdu hodně citelné. A pak jsem jednoho dne začal stříhat v HDR – a v HDR pak nahrávat na YouTube. Čímž se stala zásadní věc: mohl jsem je pak poslat dál a být spokojený.

“S HDR si nehraj, pokud nejsi Netflix”. Cíl už tedy máme: použít HDR fotky, HDR klipy z mobilu a udělat z nich HDR video, které můžeme dál sdílet. Zní to jednoduše, ale má to mnoho háčků a problémů (které by vydaly na samostatný článek, nebo spíš dva). Zkrátka: je to celé velmi problematické. Jak mi v jedné specializované skupině uživatelů programu Final Cut Pro poradil zkušený střihač: “Je to hodně neprobádané území, které nemá jasná pravidla. Pokud nejsi Netflix, nedělej to, budeš se jen trápit”. (Což měl tedy pravdu.)
Jak se pozná HDR video. Tohle je svým způsobem nepochopitelné: pokud například posledních pár let točíte videa na iPhonu, všechna jsou v HDR. Ale na YouTube je videí v HDR poměrně málo, prostě je to pořád technologicky relativně složité (viz dále). Ale prostě to tak je, byť si myslím, že velmi brzy přijde změna. (Zadejte do vyhledávání “4K HDR video” a rychle se v nich zorientujete.)

Velká zobrazovací revoluce se blíží. A proč si vlastně myslím, že se blíží velká změna? Protože se rychle mění kvalita zařízení jako takových. Mobily už umí HDR zobrazovat, stejně tak televize. S počítači to je trochu horší, ale i tam se vše posunuje rychle vpřed. Zkrátka: za pár let budeme kroutit hlavou nad tím, proč jsme se spokojili s tak “šedivými” výsledky”.
Jak na videa v HDR
Střih videa vyžaduje speciální nastavení. Jeden z velkých limitů HDR videí jsem ještě nezmínil: je v podstatě nemožné stříhat v HDR přímo v mobilu (přičemž to “v podstatě” je jen můj alibismus, ono to asi nejde vůbec, přesněji řečeno nevím o aplikaci, která by to dokázala, ale mohu se mýlit). Střih HDR videa je tedy doménou profesionálních a poloprofesionálních programů – já používám na Macu Final Cut Pro, kde nastavuji knihovny a projekty na Wide Gamut.

Nečekaný problém: export fotek. Až si začnete hrát, velmi rychle si všimnete velké “záhady”. Váš video editor si nejspíš neporadí s fotkami, které jste chtěli použít ve videu. Tedy: v mobilu vše “svítí”, v počítači také, ale když fotky chceme použít, nudně zšednou. Proč to tak je? Jednou z velkých záludností světa HDR je nedostatek standardních postupů a nejednotnost různých exportních formátů a profilů (PQ, HLG atp). A video editor prostě neumí poznat, že pracuje s HDR fotkou, přesněji řečeno, neumí přečíst informace v ní obsažené (obvykle tzv. gain map).

Klíčový nástroj: Lightroom. Pokud si chcete začít hrát, mých pár týdnů experimentů se dá shrnout do jediné věty. Bez Lightroomu na desktopu se z místa nepohnete. Tam je potřeba nejprve v editoru aktivovat zobrazení HDR a potom vše vyexportovat ve formátu, který bude video editor schopen “přečíst”. A jediné, co mi fungovalo, byl export do formátu TIFF, který byl schopen HDR informace udržet – slibně vypadá též další formát zvaný AVIF, kde se mi ale párkrát něco pokazilo, tedy TIFF uložený v 16 (nikoliv 32) bitech byla jediná 100% cesta.
A pak čekat pár hodin nebo dní na zpracování YouTube videa. Ano, u normálního videa trvá plné zpracování pár okamžiků, maximálně pár desítek minut. Ale ne u HDR verze – tam může jít až o několik dní. Není v tom žádná logika, někdy si mi onen “vytoužený” nápis HDR vpravo dole objeví za pár hodin, ale někdy to může trvat i několik dní. Anebo se to video nemusí do HDR „překlopit“ vůbec – i to jsem zažil. Což je, mimochodem, další příklad toho, proč je celý ten HDR svět teprve v plenkách. Ale stojí za to, o tom není pochyb!














Ještě bych dodal pro technikou nepolíbené uživatele Windows, že HDR musí podporovat váš monitor na PC (případně vestavěný displej notebooku). Poté je třeba ho ve Windows aktivovat (tam i zjistíte, zda váš monitor HDR podporuje).