Recenze Xiaomi 15 – jak fotí, co umí (fotky z testu + video)

Xiaomi 15 patří k výrazným modelům počátku roku 2025 – míří na ty uživatele, kteří si chtějí pořídit fotomobil se špičkovými parametry, ale nechtějí nebo nepotřebují model nejvyšší – tedy například Xiaomi 15 Ultra. Co od něj čekat při fotografování? Pojďme to prozkoumat v podrobné recenzi.

Pro koho vlastně je Xiaomi 15?

Jako obvykle pojďme začít důležitou otázkou, na jakou cílovou skupinu vlastně model Xiaomi 15, představený počátkem března 2025, míří. Jedna z odpovědí je zjevná: na ty, kteří chtějí vyšší střední třídu, ale nepotřebují nejvýkonnější vlajkové lodi. Zároveň však platí, že život ve stínu Xiaomi 15 Ultra není snadný – nesporně platí, že Xiaomi 15 nabízí velmi dobré výkony ve všech směrech, pro recenzenty i uživatele je však skoro nemožné neustále nesrovnávat – Xiaomi 15 Ultra (recenze zde) je opravdu mimořádně povedený model. A z hlediska fotografování nesporně jeden z nejvýraznějších na trhu.

Nesporně však platí, že podobně jako v případě Xiaomi 14 (recenze zde) nabízí “méně vybavený bratr” v mnoha směrech podobné výkony. Prakticky v ničem však výkony stejné – což je poměrně důležité zmínit. Oba modely níže ještě podrobněji porovnáme, hned na začátku je ale dobré konstatovat, že jde o hardwarově zcela odlišné mobily – systém hlavních fotoaparátů používá jiné snímače i objektivy, a shodný je dle dostupných informací jen “selfie” fotoaparát.

Což je, mimochodem, docela zajímavé – u konkurentů jako je iPhone nebo Samsung je běžné, že rozdíly mezi vlajkovými modely a jejich odlehčenými verzemi je třeba v absenci nějakého objektivu, ale parametry dalších hardwarových částí bývají stejné. Zde to však neplatí, jde prostě o opravdu jiný model.

Pojďme to tedy podrobněji rozebrat – tak jako obvykle jsem Xiaomi 15 testoval opravdu podrobně, v kapse jsem ho měl několik týdnů, od jeho představení na veletrhu MWC v Barceloně, přes jarní Prahu až po květnové kopce Valašska.

Video: Jak fotí Xiaomi 15 Ultra – 13 minut v 4K

Xiaomi 15 – fotoaparát / specifikace

Nejprve se pojďme podívat, jakou výbavu fotoaparátu tento mobil vlastně nabízí. Zde je tedy přehled toho, jaké snímače a objektivy zde máme k dispozici:

Xiaomi 15 – fotoaparát: Objektivy a snímače
Hlavní kamera	23mm, 50 Mpx f/1.62, OIS snímač Light Fusion 900 velikost snímače 1/1.31″
Teleobjektiv	60mm, 50 Mpx f/2, OIS 2.6 x optický zoom velikost snímače: 1/2.76″ podpora 10cm makro fotografie
Periskopický teleobjektiv	Nemá
Ultraširokoúhlý objektiv	14mm, 50 Mpx f/2.2, 115° FOV snímač JN1 velikost snímače 1/2.76″
Přední kamera	21mm, 32 Mpx f/2.0, 90° FOV

 

Tak jako vždy platí, že klíčový je hlavní snímač s 50 Mpx a 23mm. Právě z něj pochází většina ukázkových fotek zde na stránce i ve videu. A v kontextu předchozích generací, tedy zejména Xiaomi 14, zde nejde o žádné zásadní překvapení – myšleno tedy v pozitivním smyslu: výkony snímače i optických systémů jsou velmi dobré a potvrzují, že Xiaomi 15 patří ke špičce toho, co jde v dané chvíli od focení mobilem čekat. Byť ano, platí již zmíněné, z definice to nemůže být špička absolutní, protože konkurence Xiaomi 15 Ultra je prostě drtivá.

Podobně zásadní je samozřejmě i zoom, který má taktéž 50 Mpx a 60 mm, což tedy znamená 2.6 x optický zoom. Jak je hezky vidět zejména v doprovodném videu, výkony zoomu digitálního jsou opravdu velmi dobré a použitelné do relativně vysokých hodnot. Byť pochopitelně hodnoty maximální (60 x přiblížení) jsou už spíš pro zajímavost, používat je nemá smysl, tam už je kvalita nepoužitelná.

Třetím do skládačky je objektiv ultraširokoúhlý, který se dle zkušeností z mých kurzů fotografování stává stále důležitějším nástrojem mnoha uživatelů, což je dobrá zpráva. Samozřejmě s ním je třeba šetřit, ale ve městech či interiérech se opravdu hodí. I zde je 50 Mpx, výkony jsou slušné, ale obecně platí, že jde o snímač/objektiv z této trojice nejslabší a místy spíš průměrný, jak ještě zmíním.

A ano, samozřejmě je zde i solidní přední kamera s 32 Mpx, kterou jsem, přiznávám, zkoušel spíš okrajově, ale kdo potřebuje fotit selfie, zklamán rozhodně nebude.

K čemuž dodejme, že ač tři hlavní snímače mají 50 Mpx, v základním nastavení “dávají” jen fotky s 12 Mpx. Ale platí, že kdo chce, může zapnout i snímání do plného rozlišení. Dříve jsem to považoval spíše za zajímavý doplněk, ale tentokrát jsem je s gustem párkrát použil sám od sebe: více detailů se vážně hodí třeba při focení interiérů nebo komplexních scén ve městě nebo krajině.

Za samostatnou zmínku samozřejmě stojí portrétní mód, který už je po letech mírného tápání konečně u nových generací Xiaomi vyladěný a dělá přesně to, co se hodí: tedy dává uživatelům možnost velmi rychle a pohotově měnit ohniskovou vzdálenost a ona kouzla “rozmazaného pozadí” používat na maximum.

A video u tohoto modelu nabízí až 60 snímků za vteřinu v 4K, a kdo si chce hrát s 8K, může, tam už jde ale “jen” 30 fps. Osobně mi 4K stačí, ale trochu se už nyní bojím říkat to obligátní” že “8K k ničemu není a nebude”, abyste se mi za pár měsíců nebo let nesmáli.

Všude samá Leica – od optiky po styly a filtry

Jménu německé firmy Leica se nedá uniknout – pro marketing Xiaomi je to samozřejmě mnoho let zásadní bod při promování mobilů. Jak dramatický dopad opravdu Leica má na finální produkty, zejména u těchto tříd, to je dost obtížné říct. Není však pochyb o tom, že se opravdu podílí na designu fotoaparátů i algoritmů zpracování fotek – a nedopustila by, dá se předpokládat, aby byla “podepsána” pod něčím zjevně nepříliš kvalitním. Tedy ano: Leica se prostě počítá.

Tak jako obvykle nejde jen o design optických systémů, ale i o výslednou podobu fotek. Zvolit je zde nutné ze dvou základních stylů: Leica Authentic a Leica Vibrant. Osobně jsem tradičně spíše používal Leica Vibrant, protože styl Authentic má na můj vkus někdy až moc utlumené barvy. Ale je pravda, že v zářivě zelenavé přírodě jarních bukových lesů to vše bylo místy až moc barevné, tedy jsem byl za autentický styl nakonec rád.

Pro jistotu připomeňme, že tato volba není “filtrem” v pravém slova smyslu – musíme si zvolit, do čeho budeme fotit, buď Vibrant, nebo Authentic. Dlouhodobě si, popravdě řečeno, myslím, že by tohle nastavení stálo za nějakou úpravu – aby bylo možností více včetně něčeho ještě více neutrálního a tedy opravdu autentického.

Na volbě stylů jsou nezávislé filtry, které můžeme používat při focení, nebo při dalších úpravách. Jsou tu slavné možnosti jako Leica Vivid, Leica Natural nebo další tradiční možnosti, které fotografové znají z “opravdových” foťáků Leica. A opravdu stojí za to si s nimi hrát.

Xiaomi 15 – co se mi líbilo

Výkony jsou obecně velmi dobré – jak již zaznělo, to zcela zásadní hodnocení je vlastně trochu nutné, protože je očekávatelné. Tedy ano, Xiaomi 15 nesporně patří ve své kategorii ke špičkovým fotomobilům určeným pro široké spektrum i poměrně náročných uživatelů. Jak je vidět z testovacích fotografií i doprovodného videa, testoval jsem tentokrát v neobvykle širokém časovém rozmezí i v různých typech scén. A s výsledky byl obecně vždy spokojen (byť ano, už víme, že Xiaomi 15 Ultra je prostě “někde jinde”.)

Hlavní fotoaparát je solidním základem – podobně nepřekvapivé je, že zásadní roli v celé fotografické rovnici hraje hlavní fotoaparát, který samozřejmě funguje jako hlavní nástroj pro klíčové scény od měst, po krajiny i reportážní záběry v portrétním módu.

Opravdu hodně se hodí fotografování do plného rozlišení. Jak už jsem zmínil, u mobilů dává stále větší smysl občas používat maximální rozlišení, tedy v tomto případně 50 Mpx. Proč to dříve bylo spíš na hraní? Protože výsledné fotky obvykle byly “takové nějaké divné” při běžném prohlížení. Nyní už fotky vypadají “normálně” a jde z nich prostě vylovit opravdu mnoho dat.

Digitální zoom odvádí překvapivě dobré výkony – pojem “digitální zoom” vyvolává u tradičních fotografů doslova hrůzu. Jediný přípustný zoom je pro ně ten optický, kdy výslednou fotku kreslí objektiv a snímač. Ano, i já to nadále takto vnímám, ale zároveň musím přiznat, že to, co v posledních letech dokáží ty “podřadné” digitální zoomy, je prostě někdy až fascinující. Díky velkým snímačům s mnoha pixely se prostě dají dělat zázraky. Samozřejmě, není dobré to přehánět.

Dobré výkony ve slabším světle – osobně rád fotografuji po setmění. A krom opravdu nočních scén jsem při tomto testování často fotografoval i při velmi slabé intenzitě světla, například při koncertu klasické hudby. A za zmínku tedy stojí, že to vše dopadlo velmi dobře. Což navzdory pokroku v technologiích stále není věc zcela automatická.

Obecně posun k lepšímu ve srovnání s Xiaomi 14 – při testování předchozího modelu se mi párkrát stalo, že zpracování obrazu se prostě tak nějak “nepovedlo”. A říkal jsem si, že by bylo dobré ho dotáhnout. To už se mi zde nedělo, žádné podobné problémy jsem nezaznamenal, zpracování obrazu fungovalo solidně – což je nenápadné, ale důležité plus.

Xiaomi 15 – na co pozor

To zásadní už jsme si řekli několikrát: jde opravdu o hardwarově zcela jiný model než vlajková loď Xiaomi 15 Ultra. Ta je svými výkony navíc tak výrazná, že Xiaomi 15 prostě bude vždy žít v jejím stínu. Nic zlého z toho neplyne, jen to je potřeba přijmout jako fakt: oba modely patří do jiných světů. Ale je potřeba se s tím smířit.

Chybí periskopický objektiv – jak už jsem též zmínil, na rozdíl od vlajkových lodí je zde k dispozici “jen” 60mm, tedy 2.6 optický zoom. Ano, viz výše, pořád jde zoomovat opravdu solidně, ale i tak jde o jasný hardwarový limit. Většině uživatelů bude asi jedno, je to zkrátka definiční vlastnost tohoto modelu. Ale na misku vah je to potřeba pokládat.

Ultraširokoúhlý objektiv občas trochu vybočí do průměru – ultraširokoúhlý objektiv obecně odvádí dobrou práci, občas však – zejména v situacích ve slabším světle – trochu “lapá po dechu”, jinými slovy, dává spíš průměrné fotky. Běžný uživatel si toho nevšimne, náročnější ano, zejména při srovnávání s vyššími modely, ale i dalšími dvěma snímači/objektivy. Není to problém dramatický, za zmínku ale stojí.

Konkurence levnějších i dražších modelů bude nemalá. Tato třída mobilů to má, a nejen u Xiaomi, poměrně těžké. Konkurenci Xiaomi 15 Ultra jsme popsali už mnohokrát, ale není pochyb, že podobně budou na Xiaomi 15 útočit z hlediska méně náročných uživatelů i modely levnější. Tedy v případě Xiaomi například moje oblíbená řada Xiaomi 14T (a budoucí řada Xiaomi 15T), ale třeba i Samsung A56 a další.

Xiaomi 15 vs Xiaomi 15 Ultra – podrobné srovnání

Pro jistotu si pojďme systematicky udělat pořádek v rozdílech mezi Xiaomi 15 a Xiaomi 15 Ultra. Pro rychlou orientaci ve všech možných parametrech se můžete podívat na obecný článek a podrobnou tabulku zde: Xiaomi 15 versus Xiaomi 15 Ultra – podrobné srovnání parametrů.

Pro tento článek jsem ale dohledal ještě i další parametry, a tabulku doplnil. Jak už víme, jde opravdu o hodně odlišné modely.

Specifikace	Xiaomi 15	Xiaomi 15 Ultra
Hlavní kamera	23mm, 50 Mpx f/1.62, OIS snímač Light Fusion 900 velikost snímače 1/1.31″	23mm, 50 Mpx f/1.63, OIS snímač LYT-900 jednopalcový snímač
Teleobjektiv	60mm, 50 Mpx f/2, OIS 2.6 x optický zoom	70mm, 50 Mpx f/1.8, OIS 3 x optický zoom
Periskopický teleobjektiv	Nemá	100mm, 200 Mpx f/2.6, OIS 4.3 x optický zoom
Ultraširokoúhlý objektiv	14mm, 50 Mpx f/2.2, 115° FOV snímač JN1 velikost snímače 1/2.76″	14mm, 50 Mpx f/2.2, 115° FOV snímač JN5 velikost snímače 1/2.76″
Přední kamera	21mm, 32 Mpx f/2.0, 90° FOV	21mm, 32 Mpx f/2.0, 90° FOV

Xiaomi 15 – shrnutí ve dvou větách

Xiaomi 15 nabízí uživatelům velmi solidní fotografické výkony, které nezklamou ani náročnější uživatele, a to díky velmi dobrému mixu hardwaru i softwarové výbavy, na nichž se podílí i slavná Leica. Vždy však bude bojovat s konkurencí vyšších řad (a o něco lepších výkonů), ale zároveň levnějších modelů, dostatečných pro méně náročné uživatele.

Xiaomi 15 – další fotografie z testu

 

Shrnutí recenze