ProCamera je moje nejoblíbenější fotoaplikace na iPhonu – používám ji více než deset let v situacích, které iPhone sám od sebe ve focení nezvládne. Zde je shrnutí klíčových funkcí a praktické ukázky z mé cesty do Španělska.
Proč ProCamera? Opravdu umí skvělé věci
Na začátek důležitá poznámka: ProCamera (link do App Storu) nenahrazuje aplikaci defaultní, tedy ten tradiční foťák v iPhonu. Ano, vlastně by to asi dokázala, ale z mého pohledu by to byla spíš chyba – vždy platilo a bude platit, že kamera na iPhonu je nejvyladěnější a prostě ji používejte ve většině případů.
Ale: pak existuje několik velmi zásadních situací, kdy ProCamera nabízí něco, co iPhone sám od sebe nezvládne, nebo to zvládá nepříliš šikovně. A právě v tom je klíčová role této aplikace.
Následující text a hlavně video jsou především konkrétním návodem, s čím a jak si začít s ProCamerou hrát. Pokud chcete rychlý přehled toho, co umí a proč ji používám, doporučuji začít článkem Focení iPhonem a ProCamera – 10 tipů pro lepší fotky (+ video).
Video: Jak rychle začít s ProCamerou – 14 minut v 4K
Rychlá orientace a klíčová nastavení
Klíčem k rychlému nastavení je hlavní menu, do kterého se dostaneme přes symbol foťáku vedle spouště, a také přes vstup do obecnějších nastavení (“devět teček” v pravém horním rohu).
Z hlavního menu osobně nejvíce času trávím v základní fotoaplikaci (symbol foťáku), ale za vyzkoušení stojí i další položky. Video si asi moc komentářů nezaslouží, ovládání je zajímavé a intuitivní, rozhodně to vyzkoušejte.
Za zmínku stojí Portrét, který používám v jedné jediné konkrétní situaci: když chci vyfotit v portrétním módu nějaký předmět a v defaultní aplikaci se iPhone brání a píše “vzdalte se”… U ProCamery to v těchto speciálních případech jde často vyfotit lépe.
Případně se podívejte na mód zvaný Bothie – ten točí současně přední i zadní kamerou, což se může hodit například pro natáčení výukových videí.
V obecných nastaveních (kam se dostaneme přes zmíněný knoflík připomínající devět teček) je pak možné ladit různé funkce. Osobně doporučuji prozkoumat různé formáty (včetně focení do rawu, k čemuž se v budoucnosti dostanu podrobněji).
Klíčové je též nastavení režimu fotoaparátů – viz SI na printsreenu, po zakoupení aplikace tam budete mít nejspíš A (automatiku), ale právě to SI si klidně hned zapněte, umožňuje klíčové funkce jako je nastavování expozičního času a brždění rozmazaného pohybu, viz dále…
Kouzla s ostřením a expozicí
Jednou z několika zásadních funkcí ProCamery, kterou osobně považuji za návykové, je elegantní možnost ovládat ostření a expozici. Pokud se lehce dotknete displeje, objeví se dvojice obrazců: modrý čtvereček Focus a žluté kolečko Expozice.
Focus dělá prostou a nesmírně užitečnou věc: kam prstem ukážete, tam aplikace zaostří. Což zní trochu nudně, ale funguje to skvěle a dává to výbornou možnost přesného ovládání toho, jak má výsledný obraz vypadat.
Expozice pomáhá s přesným nastavením, jak je výsledná fotka světlá nebo tmavá. Podle toho, kam ukážeme, tedy dokážeme velmi rychle vše vyladit – a to bez rizika, že po pár fotkách se vše zresetuje (jako u defaultní aplikace iPhonu).
Plus obě funkce je možné tzv. zamykat, tedy podržením prstu dosáhneme toho, že se objeví malý zámek a aplikace pak nebude automaticky přeostřovat nebo měnit expozici.
Tohle vše, opakuji pro jistotu, je opravdu dobré prozkoumat v doprovodném videu.
Ovládání času aneb brzdění rozmazaného pohybu
Ovládání expozičního času je další ze zcela klíčových funkcí, které iPhony (z nepochopitelných důvodů) neumějí samy od sebe. Tedy: čas od času se hodí vyřešit palčivý problém s rozmazaným pohybem. Kdy se, například, lidé nebo zvířata v pohybu ve slabším světle mění ve shluky mázlých stínů.
Důvod je stejný jako u pořádných fotoaparátů: automatika často nezvládne nastavit optimální parametry, čas je moc dlouhý a pohyb rozmazaný. Tedy je nezbytné naučit se čas zkrátit a zároveň hlídat, aby fotka zůstala snesitelně kvalitní (protože zkracování času s sebou nese i zvyšování hodnot citlivosti (ISO), což znamená horší kvalitu fotek.
Podrobněji o tom píšu zde: Jak se vyhnout rozmazaným fotkám při focení mobilem. Ale v budoucnu k tomu natočím ještě i podrobnější video věnované pouze ProCameře, protože tahle nastavení jsou hodně zásadní, ale přitom mají mnoho důležitých nuancí.
APC – automatická korekce perspektivy
Za zkratkou APC (aktivuje se v nastavení, případně v hlavní nabídce ovládání) se skrývá funkce automatické korekce perspektivy, tedy jiným slovy úpravy “padajících svislic”. Což je problém, který každý dobře zná: stačí se postavit před budovu a vyfotit cokoliv čnící do nebe. Fyzika je fyzika a svislice prostě svislé nebudou. ProCamera to umí zařídit automaticky tak, že uživatelům vlastně nic “padajícího” vyfotit nedovolí – vše automaticky v reálném čase opraví.
Na první pohled to v mnoha případech bude připadat hodně za vlasy přitažené a nepoužitelné, z vlastní zkušenosti ale vím, že zdání klame. Často je výsledek mnohem přirozenější, než se zdá při prvních testech. Každopádně to stojí za vyzkoušení, protože v určitých situacích to funguje opravdu výborně.
WB – vyvážení bílé barvy
Vyvážení bílé barvy je funkce, kterou důvěrně zná každý uživatel foťáků. Dovoluje nám řešit odvěký problém, že v mnoha situacích bílá prostě není bílá, nebo že fotka je celá do žluta.
A přesně stejně to bude fungovat i u ProCamery. Ano, tohle už je trochu labužnická funkce, ale kdo ji zkusí, bude se mu velmi líbit. Protože jednou za čas se opravdu hodí dosáhnout toho, aby v interiéru byla jiná teplota světla, než jak ji mobil zachytí. Nebo dosáhnout toho tradičního: likvidace nebo alespoň omezení žlutavých tónů v záběru.
Samozřejmě, ne vždy to pomůže, ale tak jako skoro u všech funkcí ProCamery zde platí to zásadní: využijeme to jednou za čas, ale v tu chvíli nás to vážně zachrání.
