Rychlý start s bezzrcadlovkou – 15 klíčových nastavení (+ video)

Jak začít rychle fotit s bezzrcadlovkou? Jak zvládnout základní nastavení a vyhnout se slepým uličkám? Připravil jsem rychlý návod, v němž ukazuji krok za krokem přímo v hledáčku, jak na to. Zkrátka, pokud máte nový foťák a trochu tápete, tenhle článek a video jsou pro vás.

Vše ukazuji na Canonu R50, ale smysl má i pro jiné modely Canonů (kde bude vše vypadat skoro stejně) a další foťáky jiných značek. To klíčové v nastavení je zkrátka stejné: od ostření přes nastavení režimů až po zásadní, ale často opomíjené funkce.

Poznámka: Tohle video původně vzniklo jako součást mého speciálního online kurzu “rychlého startu“ s Canonem R50. Zde je na něj “tajná” divácká sleva 20 %, stačí v košíku zadat kód fotoguru-20%. Viz https://www.ifotografovani.cz/courses/canon-eos-r50/

Video je stručné, návodné a tedy ideální pro tento typ přehledu, ale přišlo mi škoda alespoň v bodech to vše neshrnout v textu.

Video: Jak nastavit bezzrcadlovku – 15 klíčových funkcí (23 min v 4K)

Klíčová nastavení pro rychlý start – stručný souhrn bodů z videa

V tomhle textu nezacházím do detailů, pouze shrnuji to, co je potřeba zvládnout v prvních dnech poté, co foťák vylovíme z krabice. Pro konkrétnější ukázky se, prosím, podívejte na video.

Korekce/kompenzace expozice

Tohle je klíčová funkce, která nicméně uniká překvapivě velkému procentu uživatelů – foťák je více méně hloupý a korekcí expozice mu říkáme, že fotku vyfotil moc světle nebo tmavě. A přinutíme ho, aby to “opravil”.

Na většině fotáků stačí zmáčknout knoflík se symbolem +/i a zatočit nějakým kolečkem, záběr bude světlejší, nebo tmavší. Některé foťáky mají samostatný roller nebo nějaký mírně jiný postup, ale podstata je vždy stejná.

Autofokus a vše kolem ostření

Zvládnout ostření u bezzrcadlovek je klíčové hned na začátku, protože právě tam nastaly největší (místy až revoluční) změny vůči starším typům foťáků.

Důležité je, že vše se nastavuje na dvou (a nově spíš třech) místech.

1. Oblast AF – jaké ostřící body používáme

Oblast AF (případně podobný název) označuje, jak budou uspořádány ostřící body, což se hodí při různých typech focení. U Canonu to je obvykle něco jako Bodový, 1 bodový, Rozšířený AF atp.

2. Činnost ostřících bodů – jak se body chovají

Tohle je nesmírně zásadní funkce, kterou začátečníci často přehlížejí. Krom podoby bodů ještě musíme nastavit, jak se budou chovat. U Canonu jde o tajuplné pojmy One Shot AF, Servo, AI Focus. U ostatních foťáků je značení přímočařejší, obvykle něco jako AF-S, AF-C, AF-A.

• One Shot / AF-S. Tohle je takové to klasické chování autofokusu: když namáčkneme spoušť, body se zamknou a zůstanou ve stejné pozici bez ohledu na to, co se děje v hledáčku.
• Servo / AF-C. Zcela zásadní funkce tzv. kontinuálního fokusu: když namáčkneme, bod nebo body se nezamknou, ale budou sledovat například medvěda běžícího proti nám. Zkrátka: kdo chce fotit sport nebo věci v pohybu, bez této funkce to nepůjde.
• AI Focus / AF-A. Automatika, která se snaží rozhodovat přímo dle typu záběru, kterou z dvou hlavních variant použít. Osobně doporučuji to moc nepoužívat – funguje to často dosti blbě.

3. Detekce objektů – revoluce posledních let

Třetí složkou práce autofokusu je detekce objektů, která se raketově vylepšuje rok od roku. Foťák sám dokáže poznat a zaostřit to, co mu napovíme: postavu, hlavu, oko, psa, letadlo, auto, leccos.

Zcela skvěle pak funguje zásadní kombinace Serva (kontinuálního fokusu – AF-C) a detekce. Moje osobní rada: právě s tímhle si začněte hrát co nejdřív a věnujte tomu co nejvíce času a energie – je to na bezzrcadlovce svým způsobem to zásadní.

Plus klíčové je neminout další “mód” použití autofokusu: zamykání ostření, které vše posouvá ještě o úroveň dál. Co tím myslím? Třeba to, že si objektivem ukážu na něco nebo někoho (á la postava) a foťáky ji pak dokáží sledovat v hledáčku i prostoru. Viz video.

Jaké režimy používat? Hlavně ne automatiku

Vysvětlit v pár větách problematiku tzv. expozičních režimů moc nejde, to podstatné je však prosté: pokud zcela začínáte, začněte si hrát v režimu P, je na to nejvhodnější. Za každou cenu se vyhněte režimu zcela automatickému, a to z prostého důvodu: nefunguje a fotky budou v mnoha situacích bídné.

Po rychlém seznámení s foťákem a jeho funkcemi se přepněte do režimu priority clony (Av, A) a klidně tam dalších deset let zůstaňte.

A ano, extrémně se hodí naučit se co nejdřív používat režim manuální, v počáteční fázi to je především skvělá cesta, jak všechna ta kouzla s trojicí, kterými jsou čas, ISO a clona, pochopit.

Proč se spíš vyhnout kreativním režimům (scénám)

Na začínající fotografy číhá past zvaná Scény nebo Kreativní režimy (často mají podobu různých ikonek na rolleru s režimy: sport, portrét atp).

Proč to je past? Protože pokud nevíte, co činíte, tyhle režimy fotky spíš pokazí. Pokud budete v režimu sport fotit v pravé poledne fotbal, nic se nestane. Ve světle slabším už naskočí onen princip, který fotky spíš kazí: foťák se novopečeného majitele bude snažit “ochránit” tím, že zvedne ISO více, než je třeba (a fotky budou nekvalitní).

Abych vás nezmátl, řečeno v jedné větě: prostě je lepší tyhle režimy nepoužívat, ve slabším světle vyrobí vždy horší fotky než tehdy, pokud si vše pohlídáte sami s alespoň základní znalostí, jak foťák funguje.

Další klíčové funkce pro start s bezzrcadlovkou

Velikost a kvalita snímků

Tohle nastavení je jednou za čas dobré zkontrolovat – říká nám, jaký výstup vlastně vytahujeme z foťáku. A řešit opravdu není co: neexistuje moc důvod nefotit do kvality zcela nejvyšší – u Canonu to bude L se symbolem “bříška”, prostě ta defaultní a nejvyšší kvalita.

Možnost focení do rawu

Je škoda od samého začátku nevědět, co to je formát raw. Tedy: je to původní velký soubor, který vznikne na snímači a má obvykle něco mezi 15 a 40 Mb (zatímco běžné JPG budou mít velikost kolem 5 Mb). Rawy nabízejí mnohem více možností pro úpravy, což se hodí.

Režim měření – jak foťák měří světlo

Pojem režim měření začátečníky zpravidla mate a mají dojem, že to souvisí s ostřením. Ale nesouvisí – tyhle symboly zkrátka říkají, jakým způsobem foťák měří světlo. Do začátku radím zůstat v možnosti defaultní (“tečka v závorce” u Canonu – poměrové, “čipová karta” u Nikonu – matrix).

Vyvážení bílé barvy umí pomáhat

Tohle nastavení je možné do začátku nechat na výchozí, tedy automatické hodnotě (AWB). Po čase ale není špatné trochu experimentovat, protože jednak je tak opravdu možné zajistit, aby bílá vážně byla bílá, ale případně i kreativně měnit celý charakter fotky.

Picture style – nenápadný filtr

Picture style (jinde Picture control) je vlastně sbírka takových nenápadných “filtrů”, které při focení nastavíme. Příklad: já mám často nastavené L (Landscape/Krajina), což u fotek mírně zvýší sytost. A tráva je například trochu zelenější. Zázraky nečekejte, ale škoda to neprozkoumat.

Režim řízení – kolik foťák pořídí fotek

Pojem “Režim řízení” je u mě na prvním místě v tabulce zmatených názvů. Tedy: tímhle nastavením foťáků říkáme, zda má při zmáčknutí spouště udělat jednu fotku, sérii fotek, nebo třeba fotit rychlostí samopalu. Opět škoda tohle neprozkoumat na samém začátku.

Fotit se nedá bez znalosti klíčových pojmů: čas, ISO, clona

Vím, zní to hrozně nudně, a ani mě to vlastně už nebaví psát, protože tuhle větu jsem v uplynulých deseti letech napsat asi tisíckrát.

Tedy: pokud jste si koupili foťák, co nejrychleji obětujte jedno deštivé odpoledne tomu, že načtete, prozkoumáte a pochopíte to, jak foťák vlastně funguje. Tedy: co znamenají a jak se používají klíčové pojmy: čas, clona a ISO. Najdete to mimo jiné na mých kurzových stránkách Amaze.cz, případně v mých online kurzech.

Proč to pořád tak opakuji? Protože na mých kurzech fotografování se vlastně překvapivě často potkávám s tím, že začátečníci prostě tohle vše s gustem přeskakují.

Jenže to je hrozná škoda – on foťák, jak už víme, je vlastně hloupý. A bez chápání toho, co se mu honí v závitech, prostě dobře fotit nejde.

Tedy držím palce!