Nikon Z9 je jedním z nejvýraznějších foťáků posledních měsíců – nadchl fanoušky a zřejmě bude i poměrně zásadním mezníkem pro firmu Nikon. V čem ale opravdu posouvá hranice? V čem při reálném použití usnadní život náročným fotografům? A fotí opravdu lépe než špičkové zrcadlovky?
Právě na to odpovídá Filip Barták, produktový specialista Nikonu, ale hlavně fotograf, který Nikon Z9 testuje a používá od prvního dne, kdy dorazil do ČR.
V rozhovoru vysvětluje, proč je tak důležitá kombinace rychlosti a velkého rozlišení snímače, proč záleží na ergonomii i to, proč se musí zkušení fotografové znovu učit ostřit. A dodává, že s novými bezzrcadlovkami opravdu přichází zcela nová generace objektivů, které jsou prostě lepší než ty “staré dobré” zrcadlovkové.
Když se vás kamarád zeptá v hospodě: “Co je tak zajímavého na tom vašem novém Nikonu?”, co mu řeknete? Co je to opravdu nové, podstatné a v praxi použitelné?
Je toho opravdu hodně. Ale tím nejpodstatnějším asi je, že jde o první foťák řady Z určený opravdu pro profesionály. Ostatní “zetka” jsou sice výkonná a profesionál s nim může pracovat, ale zejména ergonomie, na kterou jsou zvyklí z původních profi zrcadlovek, je opravdu až tady.
Z technologické stránky bych zmínil nový typ snímače, jde o tzv. skládaný snímač (Stacked CMOS). Je mnohem rychlejší než klasické snímače, co máme v ostatních přístrojích. Nikon to pojal tak, že jde nejen o rychlost foťáku, jako třeba u D6, ale o kombinaci velkého rozlišení a velké rychlosti. Tedy je úplně jedno co s Z9 fotím, ale mám prostě to maximum, co se dnes dá technologicky do foťáku nacpat.
Velké rozlišení při zachování rychlosti
Tedy jednovětná definice Nikonu Z9 zní: velké rozlišení snímače při zachování rychlosti?
Záleží na tom, na co se zaměříme. Pokud na techniku, tak to hlavní je určitě snímač. Tedy nejlepší možný snímač, který kombinuje obrovskou rychlost s obrovským rozlišením. Kdybych to měl vzít spíš uživatelsky, tak je to první plně profesionální model řady Z.
A jak by ta definice zněla ve srovnání s modely na nižších stupních, tedy Z6 II a Z7 II?
Je to vlastně kombinace. Šestka je dělaná spíše na rychlost, sedmička na rozlišení, tady to mám oboje, a navíc v profesionálním těle. Z6 II a Z7 II jsou vlastně stejné stroje, které mají jen jiné snímače a fyzicky se od sebe nedají rozlišit, jen podle nápisu na těle.
Co vás jako fotografa nejvíc nadchlo po prvních testech tohoto foťáku?
Rozhodně ergonomie. Na tu je Nikon zaměřený od nepaměti, nejde tedy jen o výkon – výkon dnes dokáže nabídnout kde kdo. Jde o to, jak výkon podat, abych ho dokázal využít na maximum. Ergonomií myslím rychlost práce, intuitivnost ovládání, jak rychle co najdu, jak rychle si dokáži poradit s nastavením. Jak rychle dokážu fotoaparát kompletně přenastavit. Díky tomu jsou to vlastně dva foťáky v jednom.
Jediným tlačítkem jsem schopný se přenést do osmi variant zcela jiných nastavení. Tedy třeba fotím rallye, mám tam nějaké nastavení, najednou se něco stane, bouračka, nebo něco jiného, stačí jedno tlačítko a mám zcela jiné nastavení pro zcela jiné focení: nejrychlejší sériové snímání, jiné časy atd. Pak tlačítko pustím a zase fotím dál. V takového podobě to nikde zatím nebylo – aby vše šlo přepnout jen tím, že tlačítko podržím a zase pustím zpět.
Tedy klíčová definice tohoto foťáku zní i tak, že ve velmi krátkém čase jsem s ním schopný udělat hrozně složité věci.
Proč jsou objektivy tak zásadní
Možná zdánlivě banální otázka, ale přesto ji položím: A fotí Z9 opravdu lépe než top zrcadlovky? Proč se ptám: můj kamarád, zkušený sportovní fotograf a znalec Canonů, mi nedávno říkal “Dlouho jsem tomu nevěřil, ale fotky z bezzrcadlovek jsou prostě lepší, ostřejší než z mých zrcadlovek”. Je ten pokrok opravdu tak zásadní i čistě v obrazovém podání?
U Nikonů je ten rozdíl dle mého v něčem jiném – a je mnohem větší. Celý Z-systém není z mého pohledu tolik o foťácích, ale o tom, že po 60 letech se změnil bajonet a máme úplně nové objektivy. V tomhle ohledu platí: pokud budu používat objektivy pro modely Z, vždy to bude mnohonásobně lepší.
Ale proč ten rozdíl bude tak zásadní?
Protože větší bajonet umožňuje složitější konstrukci objektivů v optice, mnohem lépe řeší veškeré optické vady (chromatické například), zkreslení a tak podobně. A nám jde hlavně o výsledek – to, že foťák je rychlý a umí to a támhle to, je super. Ale to hlavní je vždy v optice. Nikon je optická firma a pro něj tedy byl ten největší posun právě v optické části. To znamená, že kdybych si koupil Z9 a adaptér, abych tam mohl nasadit staré skla, tak to o tolik lepší než třeba D850 nebude. Ty klasické f-kové objektivy na to už prostě nestačí.
Jinými slovy, kdybychom tady teď měli Nikon D850 se stejně špičkovým, ale originál zrcadlovkovým objektivem, tak ten rozdíl v kvalitě bude poznatelný i u fotky á la Karlův most ve večerním slunci?
Pokud bych vzal D850 s 24-70mm f/2.8 a vzal Z9 s novou zetkovou verzí toho objektivu, tak ten rozdíl bude obrovský.
V čem hlavně?
V ostrosti, vše bude ostré až do krajů, v potlačení optických vad – novější objektivy mají mnohem menší, až neznatelné projevy optických vad. V tomhle bude ten posun největší. Když k tomu přidáme lepší baterku, o něco lepší ergonomii a obrovskou rychlost, bude to fajn, ale pořád to bude spíš jen třešnička na dortu. To gró je v objektivech.
To ale pak znamená, že koupit si nové tělo a používat staré objektivy je tak trochu škoda. Nebo ne?
Vyloženě nedoporučuji, aby si někdo k novému foťáku kupoval staré objektivy. Ale logika věci je, že když jsem profík, fotím léta letoucí, mám nasbíráno spousta objektivů, je jasné, že to hned vše neprodám a nevyměním. Tedy spíš budu ty objektivy obměňovat. Navíc, ono jich zase není tolik. Přece jen, zrcadlovky jsou tu tak dlouhou dobu, že existují speciální objektivy, které zatím na Z-ka nejsou. Co je důležité: pokud na nový foťák dám starý objektiv, nebudu na tom hůř, to je podstatné. Pokud ho ale vyměním za z-kový, vždy na tom budu o hodně lépe.
Tedy rozdíly mezi těmi dvěma světy zrcadlovek a bezzrcadlovek jsou větší, než si mnozí i zkušení fotografové uvědomují?
Ano, nesporně. Ten největší rozdíl, který si musí fotograf přecházející na bezzcadlovky uvědomit, je ostření. Měl by prostě úplně jinak přistupovat k zaostřování. A to je i nejtěžší. Třeba první dva roky byly pro mě o tom, že jsem chodil po profících a učil jsem je nově ostřit.
Zapomeňte na středový bod…
V čem je ten nejdůležitější rozdíl?
Ve filosofii, v celkovém přístupu. Protože zrcadlovka, která nemá moc dobrou automatiku, vedla k tomu, že čím byl fotograf zkušenější, tím méně automatické funkce používal. Soustřeďoval se spíše na jeden jediný středový ostřící bod. Tady je to přesně naopak – pokud bych tento styl práce používal na Z-ku, byla by to hrozná škoda, prostě bych nevyužíval nic z toho zajímavého, co tam mám k dispozici.
Jednou z věcí, která byla mým splněným snem, je to, že body jsou po celé obrazové ploše. A já pak mohu komponovat, jak se mi zlíbí. A to u zrcadlovky nejde ani rychle, ani pohodlně. Já se tedy mohu soustředit na to, co fotím, a méně hlídat, jak to fotím. Tedy mám mnohem větší volnost k tvorbě.
Tedy pomalu mizí posouvání ostřících bodů a blíží se doba, kdy to hodně budeme opravdu nechávat na foťáku?
Ano, foťák si najde hlavu i oko sám, a já mohu komponovat a pohybovat se dopředu i dozadu. Navíc, u bezzrcadlovek já už skoro nepoužívám ostřící režim AF-S, ten zapínám třeba na makro, produktovou fotku nebo fotky ze stativu, kdy mám jistotu, že se to nemůže hnout. Zbytek už nechám na AF-C, na kontinuálním ostření.
Aha – to zní jako velká změna, tradiční použití při focení více méně statických lidí by opravdu bylo spíš s AF-S, ale tady tedy už se opravdu dá důvěřovat přesnosti autofokusu?
Na zrcadlovce bych použil AF-S, tady AF-C. Prostě už to funguje skvěle. Dnes už bych se s žádným posouváním ostřících bodů zkrátka nebabral. Při manuálním překomponování záběru vzniká nejvíce chyb v ostření, když se fotograf neudrží ve stejné vzdálenosti. Tedy AF-C a ostření na oko. A je to. Na jednoduché scény nechám pracovat celou obrazovou plochu, když to je složitější, nebo je tam více lidí, tak má Z9 největší možnosti rozdělení obrazu na určité části. Takže já si nadefinuji menší ostřící pole, obdelník, nebo čtverec a ten umístím tam, kde chci mít řešenou kompozici.
Z vašeho pohledu je tedy zásadní, aby se změnilo chápání a tedy pak chování fotografů v tom, jak ostří a využívají naplno nové generace bezzrcadlovek?
Určitě, protože pokud bych fotil jen jediným ostřícím bodem, tak si lidé často neuvědomují, že je jen na nich, jak přesní dokážou být. A pokud nedokážu být přesný dostatečně, tak tomu fotoaparátu dávám špatné údaje a on je jen splní. A to je ten obrovský rozdíl v přístupu. Můžu být tak velký profík, že vše ohlídám. Ale proč to dělat složitě, když nám foťák nabízí jednodušší cestu?
To samé říkám o úpravě fotek. Dříve bylo opravdu nutné fotit do rawu, protože jpgy, které z foťáků lezly, byly opravdu mizerné. Ale pak se to za nějaký čas změnilo, procesory byly lepší, jpgy byly také lepší, což bylo skvělé hlavně pro sportovní fotografy, kteří neupravují každou vyfocenou fotku. To by se z toho chudáci zbláznili. A najednou to došlo do té fáze, že jsem schopný to v počítači udělat za dlouhou dobu z rawu maximálně stejně dobře, ne-li lépe. A to je důležitý posun. Samozřejmě to neplatí pro náročné úpravy, spíš pro běžné doladění fotek.
Technika mění pravidla hry
Jsem rád, že to říkáte, dost často mám problém lidem vysvětlit, že v mnoha situacích fotit do jpg vlastně zcela stačí… To občas ale od mnohých tradicionalistů slýcháte “jedině raw se počítá!”, že?
No jasně! To slýchám opravdu často. Raw formát má smysl hlavně tehdy, když si jsem jistý, že to v počítači udělám lépe nebo tak, jak by to fotoaparát ani nedokázal sám vyfotit. S ostřením a detekcemi například oka je to stejné, žádná automatika sice není dokonalá, ale zde je již tak vyspělá, že se na ni mohu spolehnout. Proč to tedy nenechat na něm? Proč si neuvolnit ruce a nesoustředit se na okolí a vizuální stránku věci? Pro mě je tohle hrozně zajímavé.
To samé se asi děje u videa…
Ano, Z-systém není jen o fotce, ale i o videu. I filmaři nyní začínají používat autofokus, což jsem říkal dlouho, že se stane, ale nikdo mi to dříve nevěřil. Ne všichni to dělají, samozřejmě bude spousta těch, kteří nadále považují autofokus za sprosté slovo. Ale ti mladí, co začínají tvořit obsah, také chtějí občas od foťáku trochu pomoct. A najednou zjišťují, že to začíná fungovat. Jasně, limity to má, ale je to čím dál spolehlivější. Je nádherné, jak se posouvá workflow spíš k pohodlnosti. Když to funguje, proč to nepoužít?
Kdo je a bude typický zájemce o Nikon Z9? Jsou to hlavně profesionálové?
Už vůbec ne! Až se tomu divím, jak obrovský zájem vzbudila Z9 u lidí, kteří by u zrcadlovek nikdy nepomýšleli o vlajkové lodi. Často to jsou právě majitelé třeba D850, byli zvyklí na vysoké rozlišení, profesionální ovládání. A láká je, že s Z9 mohou fotit jakýkoliv žánr. A nejzajímavější je prostě cena – ten foťák je zkrátka levný: necelých 160 000 Kč. Je o 26 000 nebo spíš o skoro 50 000 levnější než D6 a nabízí toho mnohem víc. 50 000 říkám proto, že má v sobě všechny síťové funkce, které se musely na D6 za nějakých 25 000 dokoupit, on to nyní má všechno v sobě.
Zajímavé je i to, jak velký ohlas zatím Nikon Z9 má, o tom není pochyb, byl jsem u dalšího mezníku, u uvedení D3, ale tohle je myslím ještě větší. Za 12 let, co jsem v Nikonu, nebyl jiný foťák lépe přijatý než právě Nikon Z9. Vždy se něco našlo, vždy byly nějaké pochybnosti a stížnosti fanoušků, ale tady se na to všichni těšili a všem se to líbí.
Je ještě něco, co vás na Nikonu Z9 přitahuje a baví?
Právě ta jednoduchost ostření. Když se řešívaly zrcadlovky, pořád se mluvilo tom, co šumí a nešumí, a tak podobně. Nyní se řeší, jak co umí ostřit. A v tom je právě Nikon Z9 naprosto úchvatná: jak rychle pracuje, na jakou vzdálenost pracuje. Takže ostření je to opravdu fascinující a je pozouhodné, kam se to vše během jediného modelu posunulo. Ale zase: já mu to musím dovolit, pokud bych pracoval jen s jedním bodem, vůbec bych tohle nemohl vyzkoušet.
Jak moc mají při reálném použití při ostření smysl režimy detekující při ostření psy, kočky, atp.?
Hodně šikovné to je třeba na ptactvo. To funguje geniálně. V rámci zvířat rozpoznává Nikon Z9 kočkovité, psovité a ptactvo. Může chytit i medvěda, ale foťák neřekne, je to medvěd. Funguje to naprosto skvěle, protože nejen, že začíná rozpoznávat více objektů, ale i části těch objektů. Když je to u lidí, tak foťák poznával tvář a oči. Nyní je to mnohonásobně lepší, u sportů jako je třeba box se to opravdu hodí, boxeři si často kryjí obličej rukavicí, což je poměrně velký objekt před obličejem. Ale foťák to neznejistí, protože ví, kde je hlava a kde je vrchní část těla. Nejde tedy jen o detekci lidí jako takovou, ale i o to, jak to v praxi opravdu funguje.
Zmiňovali jsme velké rozlišení snímače: 45,7 Mpx, o čemž jako vždy část fotografů bude říkat, že to je zbytečně moc. V čem to má z vaší zkušenosti opravdu reálný význam?
Jsou to dvě oblasti. První, když potřebuji s fotkou pracovat v postprodukci. Tam je každé mega navíc super. Ať už dělám retuše, nebo prostě nějaká dolaďování. To samé u krajinářské fotky, kdy se mi prostě těch víc detailů a informací hodí. Na druhé straně: pro focení sportu a zvířat nabízí velké rozlišení možnost fotku oříznout. Prostě můžu fotit nádherné detaily a nemít jen ty nejdelší objektivy. Pro mě tohle byl vždy velký sen: mít foťák a netahat s sebou tolik velkých objektivů. A vědět, že když do toho říznu, pořád budu mít dost dat k tisku. To je super. A stejné to je i u videa, které má už i 8K.
Baterie, hledáček a zmizelá mechanická závěrka
A co výdrž baterie, to bývá u bezzrcadlovek často boj…
Je pravda, že zrcadlovky prostě historicky měly fantastickou výdrž u baterie. U bezzrcadlovek se lidé obecně bojí výdrže mnohem menší. Ono je to méně, to ano, ale vždy to je o uživateli, jak s tím bude pracovat. A tento model opravdu vydrží hodně. Ti, kteří fotí sport, si pochvalují, že to vydrží přes 10 000 fotek, což je skvělé a se zrcadlovkou srovnatelné. A pro profíky přecházející ze zrcadlovek, je podstatné i to, že baterka je stejná, jako u D5 a D6.
Určitě též hodně záleží na tom jak fotograf používá displej a hledáček, největší žrouty energie…
Hledáček je hodně zásadní prvek, alfa a omega toho, jak s foťákem pracuji. A také největší strašák pro lidi, kteří přechází ze zrcadlovek. Tady je geniální také proto, že jde o první hledáček, který nezpožďuje obraz, což je nutnost pro sportovní fotografy. Procesor, když to řeknu zjednodušeně, dokáže zpracovávat dvě větve dat ze snímače: z jedné vyleze fotka, druhá jde čistě jen do hledáčku a díky tomu – i když použiji maximální rychlost 120 snímků za vteřinu – tak nedojde k pozastavení ani k cuknutí obrazu. A já neustále mohu scénu sledovat skoro jako přes zrcadlo. A s hledáčkem se dá navíc perfektně pracovat, dají se tam prosvětlit stíny, dá se tam upravit třeba vyvážení bílé – jen pro pohled do hledáčku.
A možnosti hledáčku jsou mnohem dále než dříve. Kdo tomu podlehne, zvykne si mít v hledáčku všechny informace, které potřebuje. U zrcadlovky si neumím představit nemít stavový displej, u bezzrcadlovky díky tomu, že mám všechny informace v hledáčku, už to beru tak, že vlastně není tak nutný. Je příjemné ho tam mít, ale asi bych se bez něj dokázal obejít.
Těžko přehlédnout v různých zprávách o Nikonu Z9, že jde o první Nikon bez staré dobré mechanické závěrky. Co je hlavní důvod?
Odstranění mechanické závěrky má hlavně význam pro tichý režim a odstranění nutnosti měnit mechanickou závěrku při velkých počtech nafocených snímků. Navíc: elektronická závěrka u běžných snímačů s sebou nese dva problémy – rolling shutter efekt, což je deformace objektů snímaných vysokou rychlostí závěrky, a „bending“ – což je proužkování při určitém frekvenčním světle. Toto právě potlačuje nový typ skládaného snímače, který odečítá obraz mnohem rychleji a tyto jevy potlačuje, nebo úplně odstraňuje.
To, že foťák může být zcela tichý, je splněný sen mnoha fotografů, třeba reportážních, i těch, co fotí třeba koncerty nebo zvířata.To, co já slyším, je jen reproduktor, který si mohu vypnout. Plus foťák díky tomu umí i extrémně krátký čas, až 1/32 000 vteřiny. Což se hodí při focení se světelnými objektivy na slunci.
Zkrátka, s Nikonem Z9 si opravdu poradíte v každé situaci.
Filip Barták je fotograf, technický specialista firmy Nikon a lektor kurzů fotografování Nikon školy.
Porovnavat zaostrovanie pred expoziciou a export do jpg (po expozicii) s tym, ze je lepsie robit obe vo fotoaparate miesto pc, je hlupost. Zaostrit na ine miesto uz pri spracovani hotovej fotografie nemozeme, ale spracovanie RAWu mozeme aj o 10 rokov s novsim SW. Staci porovnat fotky z D70 s vyedajsim SW a niecim aktualnym – pomocou AI vycisti sum bez straty detailov, zvysi rozlisenie. A ten SW sa stale vyvija. A to nehovorim o zmene WB a vacsej pruznosti pri praci s tienmi v 14bit RAWe. A nedestruktivnych zmenach.
Elektronicka zavierka ma este jeden bonus – nic sa nehybe, preto ziadne mikrovibracie zhorsujuce ostrost snimku. A “bending” je banding.
Pan odbornik prirovnava EVF k povodnemu OVF, lebo pri 120 snimkoch za sekundu stale vidi aktualny obraz, ale ze pri zrkadlovke mu (pri radovo pomalsom snimani) zrkadlo mlati ako o zivot a ked je zdvihnute kvoli osvetleniu senzora, v hladaciku ma tmu. Preto je dual stream senzor Z9 prelomovy, lebo aj pocas expozicie ma EVF obraz!
To nadseni, ze jpg staci bych nesdilel. Preci jenom jpg ma 8 bitu na pixel a raw 14 bitu na pixel a to je obrovsky rozdil. Konkretne 16 777 216 barev vs 4 398 046 511 104 barev. A s tim souvisi vytahovani ze stinu nebo svetel a neztrati to kresbu, kdezto dodatecne upravy jpg jsou jiz nepouzitelne. A dale white balance si muzete v raw kdykoliv zpetne udelat. Takze pro beznou fotku jpg klidne, ale pro profesionalni pouziti to moc vhodne neni. Dalsi vec je, ze Nikon jpg patri k tem nejhorsim (a to tvrdim jako fanda Nikonu) ale treba v z9 je lepsi algoritmus. Kdejaky lepsi mobil ma nesrovnatelne lepsi algoritmy pro prevod do jpg a o hdr ani nemluve. Klasicke foto firmy proste nemaji spickove programatory jako google nebo apple a v soucasne dobe to je predevsim o software a vykonu procesoru. Dnesni fotak je vyrazne jednodussi. Staci kvalitni snimac, objektiv, procesor a kvalitni software. Uz i ta mechanicka zaverka bude brzo minulosti. A jednotlive vlastnosti lze odemykat softwarove. Ve sve podstate neni velky rozdil ve fotaku za 20 tisic a 200 tisic, pokud by mel stejny snimac, procesor a software. Pak uz to je obal – horcikove telo vs plastove, display, hledacek atd., ale to nema na fotku vliv. Firme Nikon bych velmi pral, aby prezila, ale ze soucasne trojice Sony, Canon a Nikon je ta nejslabsi, protoze nema tolik diverzifikovany business a Nikon ponekud zaspal v bezzrcadlovkach.