Končí éra zrcadlovek?

Zrcadlovky to nyní nemají snadné, v záři reflektorů se v posledních měsících ocitají spíš nové “hvězdy”: plnoformátové bezzrcadlovky, mobily dopočítávající realitu a malé foťáky obdivuhodných vlastností. Přišel čas ohlásit konec éry zrcadlovek? Zatím ne. Ale za pár let? Kdo ví… Pojďme to trochu prozkoumat.

Při zběžném pohledu to někdy může vypadat, že se celý svět spiknul proti zrcadlovkám.

  • 1. Canon před pár dny s velkou slávou představil svoji první full frame bezzrcadlovku Canon R, Nikon stejnou kategorii pokřtil již v srpnu. Aby, zní idea, i ti nejnáročnější uživatelé už nepotřebovali zrcadélko.
  • 2. Mobily toho najednou dokáží nějak víc, než jsme si uměli představit ještě před rokem. A s nečekanou razancí až brutalitou vytěsňují pořádnější foťáky z rodinného a dílem i cestovatelského focení (viz Mobily útočí, válka proti foťákům nabírá na síle.)
  • 3. Zkušenější fotografové stále více nakupují špičkové bezzrcadlovky (zejména od Fujifilmu a Sony), anebo se alespoň v hospodě s gustem hádají, zda již opravdu pro náročné focení dokáží menší snímače nahradit full framy Nikonu a Canonu. Já se nehádám, věrohodně lze obhájit obě odpovědi: ano, i ne.
  • 4. Slovo zrcadlovka tak nějak ztrácí na kráse a stále častěji z různých stran slýchám věty na způsob “zrcadlovka, to už je stará technologie, to už nemá cenu řešit!”
fotoaparáty
Trh s fotoaparáty se dramaticky mění a bude napínavé sledovat, kam zamíří v příštích letech. Ilustrace: Depositphotos.com

A jak to tedy je? Blíží se opravdu konec zrcadlovek? Bylo by zbytečné pouštět se do nějakých apokalyptických prognóz, ono to vždy nakonec dopadne nějak jinak. Můj osobní odhad však je, že pokud chce velká dvojka Nikon a Canon udržet svůj stávající svět, musí nabídnout – zejména méně náročným uživatelům – opravdu jiný obsah toho, co slovo zrcadlovka obnáší.

Zrcadlovky v ČR mají stále 42 % trhu, bezzrcadlovky rostou

Pojďme se trochu podívat na čísla – ty nás usadí na zem a docela razantně napoví, že “konec zrcadlovek” přece jen zatím nenastal.

Prodeje fotoaparátů klesají (a místy spíš padají) již mnoho let – to není žádná novinka. A důvod je zjevný: dramatické zvýšení kvality mobilních telefonů. Ty samozřejmě již dávno více méně zcela “vyhladily” levné kompakty za pár tisíc – například za rok 2016 klesl podle agentury GfK Czech prodej digitální fotoaparátů o 27 %, tržby se snížily o 12,5 % (viz článek o trendech v prodeji z jara 2017).

Rok 2017 byl v ČR z hlediska obratu stabilnější, první polovina letošního roku však znamenala celkový pokles o téměř deset procent, systémové kamery (tedy kompakty s výměnným objektivem, bezzrcadlovky) však patří k jasným hvězdám – vyplývá to z čísel, která pro tento článek poskytla společnost GfK Czech, agentura zabývající se monitorováním trhu.

“Poptávka po digitálních fotoaparátech sice v posledních letech klesá, nicméně systémovým kamerám se na českém trhu daří. Tržby za digitální fotoaparáty se za rok 2017 ve srovnání s předchozím rokem snížily (…) o 3 %, avšak systémové kamery dokázaly narůst o necelých 40 %,” uvádí Zdeněk Bárta z GfK Czech. “V první polovině letošního roku skončilo meziroční srovnání hodnoty trhu digitálních fotoaparátů v záporných číslech bezmála o 10 %.”

Tržby za systémové kamery se ale podle něj za první půlrok meziročně zvýšily zhruba o pětinu, a do celkové struktury se tak promítly ve 21 %. Dvojnásobným podílem (tedy 42 %) se na celkové hodnotě trhu podílely digitální zrcadlovky.

To si přečtěme ještě jednou, jsou to opravdu zásadní čísla: bezzrcadlovky stoupají, ale zrcadlovky stále představují 42 % financí, které “protečou” fotoaparáty. Což je pořád hodně – přinejmenším s ohledem na ony nekonečné debaty o tom, jak “zrcadlovky už přece nikdo nekupuje”… Pořád kupuje, ale skoro o 40 % poskočily bezzrcadlovky, což je též výmluvné stejně jako to, že mají 21 % trhu…

(Plné znění souhrnu, který pro Fotoguru.cz připravila agentura GfK Czech, najdete níže na stránce.)

Zrcadlovky versus bezzrcadlovky

Rychle dodejme podstatnou věc: ony ty debaty vlastně vůbec nejsou o zrcadlovkách jako takových. Podstata debaty je v tom, čím kdo chce fotit, a čeho je s jakými konkrétním foťákem možné dosáhnout. A k jaké konkrétní řadě či modelu se pak fotografové přikloní.

Na jednom, tom nejvyšší a nejdražším, konci jsou zrcadlovky profesionální, tedy full framy, které kupují jednak opravdu profesionálové, ale také (stále více) prostě jen nároční či movití hobby fotografové. To je svět, kde se – pravděpodobně – nic moc nezmění. Pokud existuje segment zrcadlovek, který je relativně v bezpečí, budou to právě tyhly stroje – navzdory nekonečným debatám jsou stále více méně nenahraditelné.

bezzcadlovka
Kouzlo bezzcadlovek není v tom, že nemají zrcadlo, nýbrž v prostém faktu, že jsou menší a skladnější. Ilustrace: Depositphotos.com

Byť ano, full frame bezzrcadlovky od Sony v poslední době dotahují opravdu výrazně – letošní novinka Sony A7 iii je opravdu špičkový foťák, který si zaslouží pozornost, byť dle mého stále ještě plnohodnou náhradou být neumí. A protože za chvíli budu mírně jízlivý vůči Canonu i Nikonu, dodejme, že pokud bych měl rychle z paměti vylovit nejlepší foťák za poslední rok či dva, řekl bych full frame zrcadlovka Nikon D850.

Chleba se ale začíná zcela zásadně lámat někde jinde: ve chvíli, kdy zkušený fotograf praví, že ho už katastrofálně nebaví vláčet ta mohutná těla a objemné objektivy. A zkrátka chce něco menšího, skladného a šikovného.

Tohle je jeden z hlavních hnacích motorů významu slova bezzrcadlovka – u zrcadlovky se díváme “vzduchem” přes zrcadlo, no a pokud zrcadlo vyhodíme, je možné ušetřit místo a tělo zmenšit.

Proto se dá jen s mírnou nadsázkou říci, že hledání “malého a skvělého” foťáku patří ke svatým grálům stávajícího fotografického světa. Slovo bezzrcadlovka v tom hledání prostě dává hodně smysl.

Můj osobní příklad: pořídil jsem si malý a šikovný fujifilm X-E3 (s menším APS-C čipem), který se spolu s dvěma pevnými objektivy vleze do opravdu miniaturní brašničky. Ano, kompromisy v kvalitě (Fujisté odpustí) vůči mému full framu Canon 5D iii tam samozřejmě jsou, ale na cestách je mně to jedno: ta úspora je skvělá.

Návyková velikost, návykový hledáček

Čímž ale neříkám, že volba, co vzít, zda full frame, či špičkový APS-C stroj, je snadná. Není – a otázka “jak moc budou špičkové APS-C stroje postupně ukusovat z koláče full framů?” patří k nejnapínavějším debatám pro příští roky. Ale to je otázka jiná, než řešíme dnes…

Na druhou stranu ale platí, že na úsporné rozměry se prostě hrozně dobře zvyká. Řekl bych to asi tak: když jsme před týdnem vedli dceru poprvé do školy, vzal jsem si full frame, protože těch pár set metrů se to prostě unést dá a výsledky budou přece jen o chlup lepší. Ale dvacet minut metrem na křest geniální knížky Josefa Koudelky, to už jsem si vzal bezzrcadlovku. To už jsem byl prostě líný velkou brašnu tahat…

Může to znít trochu přehnaně, ale není – podobné myšlenky se honí hlavou většiny fotografů a dílem rozhodnou o tom, jak to celé dopadne. Kouzlo malého a lehkého však krůček za krůčkem získává na síle. A to už nezmiňuji další rovinu, kdy jsem dva týdny v rumunských horách testoval doslova kapesní Sony RX100 vi a kvůli mé lenosti v brašně pro změnu zůstával až hanebně dlouho můj najednou relativně velký Fujifilm (inu, tak kapesnost a objektiv 24-200 mm podezřele často převažovalo nad výrazně vyšší kvalitou “velkého” Fujifilmu). Tedy asi tak.

Komu by se chtělo vláčet ty těžké foťáky, že? Ilustrace: Depositphotos.com

Stejně návykově ovšem působí i další “definiční vlastnost” bezzrcadlovek, a to digitální hledáček. U zrcadlovky se díváme vzduchem a po dlouhou dobu nikoho moc nepadlo, že by mohlo existovat něco lepšího. První digitální hledáčky byly dosti katastrofání, nic moc tam nebylo vidět, byly temné, rozmazané, pomalé. Ale tohle už dávno neplatí – nové generace hledáčků jsou kvalitou srovnatelné s “pohledem vzduchem”. A navíc mají zásadní výhodu: je v nich možné vidět opravdu to, co fotíme – třeba to, co s fotkou provede korekcí expozice. Sám bych tomu nevěřil, dlouho mi to bylo protivné, ale nyní mi přijde vlastně takové nějaké divné, že ty staré dobré zrcadlovky tohle nenabízejí.

Zvyk je železná košile a fotografové jsou možná nejkonzervativnější skupinou lidí na světě, tedy optický hledáček považují stále za to nejlepší a nejlogičtější. Pro generaci uživatelů mobilních telefonů to však už většinou není výhoda zrcadlovek, ale naopak důkaz, že už to je prostě stará technologie patřící do historie.

Mimochodem: kam do této rovnice zmenšování a vylepšování zapadají horké novinky posledních týdnů: full frame bezzrcadlovky Nikonu a Canonu? V ruce jsem zatím měl na pár chvil jen Canon R a byl z něj trochu překvapený. Přiznávám, dost jsem se na něj těšil, říkal jsem si, že to bude něco ve stylu foťáků Leica: malé, skladné a skvělé.

Skvělé to asi bude, malé však ne. A nejsem si zcela jist, jak tenhle foťák (a Nikon taktéž) uchopit. Ano, bezzrcadlovka to je, protože nemá zrcadlo. Ale neplní (či skoro neplní) onen zásadní důvod, proč zavrhnout zrcadlovku: aby to bylo menší a skladnější.

Tím se dostáváme k poněkud nudnému konstatování, že osud zrcadlovek mají v rukách jejich králové, tedy Nikon s Canonem. Na nich bude záležet, jak bude v příštích letech vypadat trh s fotoaparáty. I to, jak velkou či malou roli budou v jeho jednotlivých segmentech hrát.

Jak hrají velcí hráči Canon a Nikon

V posledních měsících ba spíše letech je oblíbené debatovat na téma, jak moc je jaká fotografická firma v krizi. Jak moc Pentaxu hrozí zánik, jak hodně je nervózní Nikon, proč Canon dělá to a ne ono, proč se Olympus nesnaží více atd. atd.

Tedy: pokud mohu doporučit, vůbec se těmito drby nezabývejte, nemá to smysl. Vězte, že reálný stav věcí, financí, prodejů a výsledků patří k nejlépe střeženým tajemstvím světa velkého byznysu. Samozřejmě, něco se dá vyčíst z celkových výsledků, obecné trendy zhruba známe a nikdo se pochopitelně netají tím, že prodeje fotoaparátů jdou po léta prudce dolů. Trh se drasticky mění, nic to ale nemění na faktu, že nevíme nic moc konkrétního. Kdo ví, třeba jsou na tom firmy mnohem lépe, než to vypadá na první pohled.

Anebo hůře, to je pravda. I fotografický svět je plný velkých jmen, která ze dne na den přestala být velkými jmény: Kodak, Minolta, Konica, nebo třeba i slavný Voigtländer, který symbolizoval fotografování po 100 let a dnes po něm neštěkne ani pes…

Čímž neříkám, že Canon s Nikonem něco nutně činí špatně, stojí však za připomenutí, co je klíčové pro jejich obchodní taktiku. A tím možná i pro osud zrcadlovek.

1. Canon i Nikon opakují: pořádný foťák = jedině full frame

Na svých fotokurzech často používám full frame Canon s pevnou osmadvacítkou se světelností 1.8. Čímž pádem je možné i u širokoúhlých fotek hezky pracovat s hloubkou ostrosti. No a účastníci se mě pak logicky ptají, co si mají koupit na svoji zrcadlovku s menším APS-C čipem, aby to taky tak hezky rozmazávalo… A já jim s povzdech musím říct, že nic takového prostě není. Že i když si koupíte špičky APS-C zrcadlovek za desítky tisíc (á la Nikon D7500), stejně máte smůlu. Nic skvělého pevného skladného širokoúhlého neexistuje.

Což je prostě absurdní a nikdy jsem vlastně nepochopil, proč to tak je. A tak asi bude pravdivé často citované vysvětlení: že pro Canon i Nikon budou tyhle stroje vždy jen “tím amatérským” a že nám tím tak trochu říkají: kdo chce fotit pořádně, musí si koupit full frame.

Je to hrozná, přehrozná škoda. Začátečnické zrcadlovky á la Canon 77D, Nikon D5600 (tělo + seťák cca 25 000 Kč) nebo i Canon 200D (tělo plus seťák za cca 18 000 Kč) nabízejí skvělý poměr cena výkon. Pokud by se k nim daly dokoupit nějaké rozumné pevné objektivy, posunuly by se o dvě patra víš. A dávaly by ještě mnohem větší smysl.

Jenže to z nějakého důvodu nejde. A tak si lidé prostě kupují Fujifilmy. Tam to jde, tam je součástí logiky věci, že i APS-C stroj může být nekompromisně vybavený a ovladatelný. Ano, ty objektivy jsou pak pekelně drahé, ale existují a kdo chce, může postupně budovat svoji výbavu.

Nikon a Canon trvá na tom, že pořádný fotograf prostě musí mít full frame. A tím dle mého zrcadlovkám, ale obecně i svým levnějším segmentům škodí velmi zásadně (byť obchodně to, přinejmenším krátkodobě, může dávat smysl).

2. Canon i Nikon opakují: pořádný foťák = zrcadlovka

Ještě na jedné zásadí položce oba velcí výrobci trvají: že pořádným foťákem může být jen zrcadlovka. Canon i Nikon mnoho let více či méně oficiálně naznačují, že všechny ty hrátky s bezzrcadlovkami jsou jen takovými módními výstřelky. A že jedině zrcadlovky dávají smysl. Ano, Canon po velkém váhání vypustil do světa svoji řadu M, ale teprve letos představený poslední model Canon M50 je foťák v zásadě rozumný a šikovný. Je malý, hezky fotí, zkrátka dává smysl.

Canon EOS R vs Canon 5D mark iii
Můj Canon 5D mark iii (napravo) a novinka, full frame bezzrcadlovka Canon R. Pravda, zrcadlovka má hodně malý objektiv, bezzrcadlovka hodně velký, ale i tak je jasné, že rozdíl v objemu těl není dramatický. (Foceno mobilem.)

Ale i tu je opět přítomen onen fakt, že za stejné peníze je možné koupit podobně velkou a podobně šikovnou zrcadlovku. Která navíc (díky lepším objektivům) fotí prostě lépe (Canon 200D).

Podobný pocit mám i z oněch horkých novinek, full framových bezzrcadlovek. Mají dle mého na čele opět napsáno: lepší než zrcadlovky nejsme, to ne!

Opět platí, že obchodně to smysl dává, či v minulých letech dávalo – to zrcadlovky jsou jádrem obou firem, tak proč si je podkopávat? Inu, uvidíme, zda to bude dávat smysl i v horizontu delším…

3. levnější zrcadlovky prohrávají s mobily

K čemuž všemu je potřeba přidat i to, co jsem již zmínil na začátku článku a co osobně považuji za nenápadnou, ale nesmírně zásadní věc: že lidé zkrátka pod tlakem mobilů čekají od zrcadlovek mnohem víc než dříve.

iPhone X ukázka
Takto vyfotí onu scénu s velkými rozdíly mezi světly a stíny normální foťák… Dlouho to nikomu nevadilo, ale pak se lidé začali ptát: a proč to umí mobil lépe? (viz níže…)

Vysvětlím: čím více lidé fotí mobily, tím více slýchám “stížnost” á la “proč ta zrcadlovka dělá ty barvy tak nevýrazné? můj mobil je má hezčí”… Nebo: “Proč za zrcadlovka neumí zachytit nebe nad krajinou, když můj mobil ho tam má?” Případně: “Proč je HDR ze zrcadlovy za 30 000 Kč ošklivější než ze Samsungu za 8 000 Kč?”

Odpověď zní: protože zrcadlovka je prostě pořádný foťák a u pořádných foťáků nebývalo zvykem provádět přímo při focení různé divoké vylepšovací úpravy, které jsou podstatou existence mobilních fotek.

iPhone X ukázka
Takto tu samou scénu zvládne na místě “dotvořit” můj mobil…

Je to odpověď jednoznačná, ale dle mého stále více chybná. Lidé chtějí od lacinějších foťáků výsledky, nechtějí nic řešit. Mobily jim tu možnost dávají, levné foťáky, ať už zrcadlovky nebo bezzrcadlovky, by to měly umět taky.

Ano, myslím si, že pokud má dávat ještě za pět let zrcadlovka za 15 000 Kč smysl, musí umět kouzla “přetváření a dotváření” reality, které nám nyní nabízejí mobily. Jinak je lidé prostě přestanou kupovat. Nemám z toho moc radost, ale tak to prostě je.

iPhone X ukázka
A zde ještě “nejdivočejší” verze, kterou nabídne mobil jako alternativu. Inu, je to návykové…

Závěr, shrnutí a verdikt

Co z toho tedy plyne? Bylo by předčasné odepisovat zrcadlovky, budou tu s námi ještě dlouho. Otázkou však je, v jaké podobě. Špičkové profesionální stroje pro náročné téměř jistě přežijí a budou hrát podobnou roli, jakou hrají dnes.

Napínavé bude sledovat nižší segmenty pro méně náročné použití – tam se mnohem více bude lámat chleba a tlak mobilů bude nadále poměrně destruktivní. Anebo konstruktivní, kdo ví… No nelákalo by vás zatelefonovat si z vaší zrcadlovky?!

Trh dle společnosti GfK

(Plný text souhrné informace, který připravila pro tento článek společnost GfK)

GfK: Tržby za systémové kamery narostly na českém trhu dvouciferně

GfK logoPoptávka po digitálních fotoaparátech sice v posledních letech klesá, nicméně systémovým kamerám se na českém trhu daří. Tržby za digitální fotoaparáty se za rok 2017 ve srovnání s předchozím rokem snížily ve sledovaných odbytových cestách* o 3 %, avšak systémové kamery dokázaly narůst o necelých 40 %. V první polovině letošního roku skončilo meziroční srovnání hodnoty trhu digitálních fotoaparátů v záporných číslech bezmála o 10 %, zatímco systémové kamery se v tomto období obratově zvedly zhruba o pětinu.

Na celkovém objemu prodeje digitálních fotoaparátů se v první polovině letošního roku podílely systémové kamery z 10 %, digitální zrcadlovky odpovídaly za 22 % prodejů, přičemž těžiště zůstalo nadále u kompaktů s pevným objektivem. Ty klesly meziročně v obratu o 15 % – stejným tempem jako digitální zrcadlovky. Tržby za systémové kamery se meziročně zvýšily zhruba o pětinu, a do celkové struktury se tak promítly 21 %. Dvojnásobným podílem (tedy 42 %) se na celkové hodnotě trhu podílely digitální zrcadlovky, kompakty s pevným objektivem vygenerovaly 37 % obratu – oba tyto segmenty však s tržním podílem meziročně mírně klesly.

Průměrná cena se za první pololetí 2018 meziročně zvýšila u všech tří hlavních segmentů, což se rovněž odrazilo na zmínění poklesu tržeb celé skupiny. Cenově nejvýše se v průměru drží systémové kamery, za které v prvních šesti měsících zaplatili kupující 23.700 korun (o 1.600 korun více než před rokem). Průměrná investice do digitálních zrcadlovek stoupla na částku 21.500 korun, za kompakty s pevným objektivem kupující vydali průměrně 11.200 korun.

*Elekroprodejny, specializované prodejny foto a nespecializované širokosortimentní prodejny

Zdroj: Zdeněk Bárta, Consumer Market Insights CZ&SK, GfK Czech

21 komentářů

  1. Dobrý den,
    jednou mě slečna na Mánesově mostě požádala, abych ji vyfotil její zrcadlovkou Canon. Nějaké APS-C, konkrétní typ si nepamatuji. Co mě hodně překvapilo, byl přímo kravál zrcadla a ta závěrka také není zrovna tichá. A zpětný pohyb zrcadla jsem docela dobře cítil. Tehdy jsem si řekl, že zrcadlovku nikdy. Ale uznávám, že je to jen můj názor.
    : -) Co se týká focení mobilem, tak za hodně slabé místo považuji to, že v naprosté většině případů tam není vyřešen kryt objektivu, který bývá proto zapatlaný a fotky nestojí za nic.

    • Jan Rybář

      Zdravím, ano ano, rámus zrcadla je něco, co všem vždy připadalo tak nějak samozřejmé, ale nyní to v kontextu zrcadlovek občas působí opravdu otravně… No a upatlávání objektivu, souhlasím, ale snažím se cistit, seč mohu…. JR

  2. Dobry den,
    Pred 3 lety jsem si koupil jako zacatecnik Nikon d610 a pote jsem ho vymenil za Nikon d750 a v posledni dobe jsem si koupil Sony alpha a7iii a pres to snimky meho pritele ktery foti Nikonem d7200 jsou mnohem lepsi.
    To znamena, ze nezalezi tolik na aparatu ale vice na fotografovy a jeho zkusenostem.
    Preji krasne svetlo.
    Alex

    • Jan Rybář

      Alexi, máte samozřejmě pravdu, tohle říkávám často i já, na stranu druhou ony technické parametry také hrají docela důležitou roli, byť obecně menší, než se soudí… Mějte se! JR

  3. Lukáš Burget

    Díky za obsáhlý článek a řadu námětů k přemýšlení. Vzpomínám na svoji první – a jedinou – zrcadlovku Sony A200. Tu možnost, že se můžete kdykoli zkusmo kouknout do optického hledáčku, zazoomovat dle libosti a teprve v případě, že se vám záběr líbí, přístroj zapnout a exponovat, ten vám prostě bezzrcadlovka nedá. Tam je ve vypnutém stavu hledáček vždy smutně černý…

    A to je podle mě také jediná výhoda zrcadlovek v dnešní době.

    K fullframe přístrojům:

    Je logické, že Canon, Nikon i Sony tlačí lidi do fullframe systémů, jde jim přece o kšefty. V dopě padajích prodejů fotoaparátů je logickým obchodním modelem prodávat drahé přístroje s vysokými kusovými maržemi.

    K cenám objektivu Fujifilmů:

    Ano, jsou většinou kvalitní, ale až nehorázně drahé.
    Fujifilm nedávno oznámil, že hodlá v příštích letech navýšit kapacitu výroby objektivů. Optimista by mohl doufat, že zároveň s tím půjde dolů i jejich cena.

    K přenosnosti: Vlastnost je to pro fotoamatéra klíčová. Kdo potřebuje kapesní přístroj s dobrým obrazovým výkonem a hodlá snímky alespoň občas upravovat doma, tomu místo všech zrcadlovek i bezzrcadlovek doporučím nějaký kompakt s jednopalcovým senzorem. Poučenější uživatelé pak mohou být spokojeni s nějakým kapesnějším APS-C kompaktem s pevným objektivem, využijí-li ho s vědomím jeho omezení – viz závěr mého komentáře.

    Co se týče těch kejklů se snímky: Raw je prostě raw, tam si fotku přizpůsobím, jak potřebuji. HDR z výkonného mobilu je hezké, ale jde i o vkus. Já mám raději přímější, skromnější fotku, než okázalou barevnost, přesaturovanost a přeostření. Fotky těchto kategorií dávají lidé často na různé fotoweby a sklízejí s nimi úspěch, doufám, že je to jen móda či popový vkus nepoučených…
    Mezi barevnými filtry na kliknutí v menu přístroje má Fujifilm právem jedinečnou pozici: Jeho filmové a další barevné simulace jsou prostě dokonalé a Fujifilmy jsou pro mě jedinými přístroji, které dokážou s použitím těchto filtrů fotce dát osobitý výraz a ne ji naopak zmrvit.

    Jinak nemyslím, že pokročilý přístroj přehršel kejklů typu HDR má umět. Má umět co nejlepší rawy a nechat fotografovi, aby je dotvořil dle svého gusta. Tisíce barevných kejklů nechť umí aplikace pro androidí smártfouny.

    P.S: Jsem čerstvým majitelem Fujifilmu XF10 a seznáte-li, že tento přístroj stojí za to podrobit osahání a komentáři, budu se těšit!

    • Jan Rybář

      Lukáši, díky moc za obsáhlý komentář! A blahopřeji k onomu Fujifilmu, mám naplánovanou jeho recenzi, tak snad se k ní dostanu co nejdřív… Pevné sklo s APS-C snímačem zní skvěle… (Kdybych nebyl zvyklý na 28tku, už dávno bych měl X1OOF)… Mějte se! h

  4. Zdravím Vás, Jene,
    a díky jako vždy za hutný článek se spoustou věcí k přemýšlení.
    Já myslím, že ne/zrcadlo je taková válka v domě, o které se dá napínavě a dlouho debatovat. Ale že rozhodující je mobilní vlna, která zaplavuje pořád další patra Chrámu Fotografie – jak na to opakovaně upozorňujete.

    Já jsem pořád skeptičtější, zda má smysl zkoušet klasickou fototechniku nějak “animovat” různými appkami apod. udělátky známými z mobilního světa, v tom docela měním názor. Foťáky jsou z podstaty nekomunikativní a rigidní (co tam v továrně naperou, to už se nikdy moc nezmění, upgrady možná řeší patche, ale ne zábavnou výbavičku nebo nějaké šmejdění po sociálních sítích). A procesory klasiků jsou o parovlak za výkonností mobilů, což jsou dnes nabušené mikropočítače, které uměji často dát za uši i notebookům a multitasking je pro ně brnkačka. A co nemají v těle, to si obratem otevřou online. Navíc otázka je, jestli vůbec dává smysl, aby foťák chtěl být mobilem… jako třeba početovat si s kámoškou přes Canon R …?!

    Přijde mi, že švec by si měl hledět kopyta – aby foťáky (s i bez zrcátka) produkovaly co nejkvalitnější obrazový výstup, s atmosférou typickou pro pravé fotopřístroje (a ne pro čtyřikrát zprocesované placaté digi). Protože k tomu mají přirozené lepší předpoklady než mobil, a tou vrozenou kvalitou jsou pro mobilní generály strategicky zajímavé (odpadá velký kus namáhavého dopočítávání). Není to totéž, jako když mobily sežraly audiopřehrávače a navigace – tam se žádný lom kvality nekonal. Co bych technicky od klasiků očekával, je usilovné zapojení do největší změny dneška – do nástupu víceokých přístrojů (tady – kredit dpr – dám odkaz na zajímavý článek: https://www.dpreview.com/news/3543181883/report-multi-camera-smartphone-segment-is-growing-at-record-pace , který to drama dobře ilustruje). Protože si myslím, že klasici mají i zde opět o něco lepší předpoklady než mobily – minimálně mají větší/hlubší těla, takže si i víceokou konstrukci můžou dopřát “větší a lepší”, bez plastových čočiček a jiných trpasličích škudlení. Třeba se jako laik pletu… ale třeba ne.

    A čeho se obávám: že si mobilní armáda udělá z klasiků závislé nevolníky. Tedy že se sama ujme sofitikovaného párování mobil+klasik na vyšší úrovni, kdy bude z klasiků pouze exploatovat sklo a železo a přisoudí jim roli optických modulů, zatímco celý mozek bude jen v mobilu přes nějaké NFC spojení. Takže si pak mobily zákonitě začnou diktovat, co v klasicích má a nemá být, a celé se to zas o něco víc sešoupne po kluzkém svahu infotainmentových her s pozměněnou realitou a umělou inteligencí. Kéž by se nějaké takové iniciativy ujal některý klasický výrobce, aby karty zůstaly na této straně hřiště .. aspoň nějaký ten žolík, když ne celý list.

    Toto řečeno, i já už jsem infikovaný smartphonovou spavou nemocí. S dětmi na procházce je o tolik pohodlnější vytasit oplatku, která nota bene bez cavyků vyšvihne pěkně barevný obrázek s růžolícími tvářičkami. Pak jen případně u kafe šupšup polarr (díky za ten tip!) – a na poslání přes whatsup to naprosto stačí. Kdo by se hrabal v kabele, něco šteloval, a pak ještě doma po večerech upravoval… Ale si uvědomuju, že to platí jen pro určité typy situací a účely. A myslím, že tuhle dělicí čáru by měli klasici jasně definovat a obhájit, ukázat lidem její pěkné stránky

    Pěkný den všem!

  5. Domnívám se, že u amaterských fotografů, kteří tvoří většinu zákazníků a ke kterým patřím i já, bude převládat praktičnost, cena a skladnost přístrojů. Vlastním několik fotoaparátů od Canonu EOS 5D Mark III po Fujifilm X-E3. Poslední dobou fotím už jen na X-E3, neboť kvalitou snímků se hodně přibližuje i drahým zrcadlovkám. Ale hlavně je lehounký a skladný. Lenost tak vítězí nad špičkovou kvalitou. Kdo by se chtěl stále tahat s těžkou zrcadlovkou a několika stejně těžkými objektivy :o) A fakt, že i mobily se neustále zlepšují v kvalitě a kreativitě v oblasti focení, zdá se mi, že trend zrcadlovek nakonec pomalu pomine a zůstane převážně jen v oblasti profesionálních fotografů.

    • Jan Rybář

      Václave, zdravím! Váš komentář bych mohl podepsat slovo od slova, vlastníme stejné stroje a zjevně stejně bojujeme s leností 5déčko tahat s sebou… Tak ať to fotí! JR

  6. Myslím, že onen nafouknutý fenomén bezzrcadlovek vznikl jako uměle přiživovaná reklamní bublina firem Sony, Fuji či Olympus, které před pár lety na poli zrcadlovek začaly prohrávat konkurenční boj s Nikonem a Canonem. Při hledání mezer na trhu proto náročnějším uživatelům kompaktů nabídli fotoaparát s větším čipem, který i přes malé rozměry nabízel zásadní vlastnost zrcadlovek – možnost měnit objektivy (např. systém PEN). Pro zachování kompaktních rozměrů (možná i pro snížení výrobních nákladů) nahradili klasické zrcátko elektronickým hledáčkem či pouze zadním displejem. A ejhle, nový mýtus byl na světě.
    Tento celkem „drobný“ technický rozdíl, který nemá zásadní vliv na výslednou kvalitu fotografie, povýšili do nebetyčných rozměrů a vytvořili tím jakoby zcela novou, konkurenční kategorii fotoaparátů – čímž se tito dodavatelé dostali zpět do hry. Zrovna tak mohli vytvořit podobnou reklamní kategorii např. nafouknutím náhrady mechanické závěrky za elektronickou – a mohli jsme mít třeba „bezzávěrkovky“. Je to zřejmé i na příkladu středoformátových fotoaparátů Hasselblad, kde jejich uživatelé příliš neřešili, když se u i nich objevil volitelný elektronický hledáček, a nikdo je nezačal najednou považovat za odlišnou kategorii fotoaparátů. Proto nemá ani valný smysl řešit, zda dělá lepší fotky zrcadlovka či bezzrcadlovka – to je dáno především objektivem, snímačem, a v poslední době i softwarem, nikoliv však hledáčkem. I ony často zdůrazňované kompaktní rozměry bezzrcadlovek nejsou tak úplně pravda. Pravda je to hlavně u fotoaparátů se snímači typu micro 4/3, což je vykoupeno menší velikostí čipu, o čemž však reklamní slogany cudně mlčí.
    Bezzrcadlovky sice jsou při stejné velikosti čipu o něco menší, včetně jejich objektivů, ale není to až tak zásadní rozdíl. Pokud srovnáme např. zrcadlovku Canon 200D s novou bezzrcadlovkou Canon R, je to zřejmé. Toto není myšleno jako obhajoba mechanických zrcátek – ty postupně ustoupí elektronickým hledáčkům podobně, jako v audiotechnice vinyly ustoupily CD diskům a tyto pak paměťovým médiím na čipech. Prostě mechanické součásti jsou obvykle větší, dražší a náchylnější k poruchám. Opravdu technicky jinou kategorií fotoaparátů se mohou stát např. přístroje se soustavou více menších a levnějších objektivů, jako je tomu nejen u špičkových fotomobilů – ale i u astronomických teleskopů.

    • Jan Rybář

      Radku, ano, tak to bylo – a i proto bezzrcadlovky nikdo v počátcích nebral moc vážně… Pak ale začaly dávat větší smysl v duchu oné rovnice “chci něco malého a šikovného”, a hlavní síla je dle mého v tom, že v šikovných rukou ty malé hračky dokáží opravdu podat výkony blízké FF zrcadlovkám… Což, mám někdy dojem, Canon s Nikonem pořád nějak nechtějí uznat. Byť, jak píšu, netušíme ekonomické pozadí, tedy je dost možné, že jejich “sabotáž” dává nějak smysl. I když…

    • Zdravím, nechci slovíčkařit a řešit jestli je bezzrcadlovka samostatná kategorie či nikoli. To považuji za nepodstatné. Z vlastní zkušenosti však mohu prohlásit, že tato kategorie nabízí řadu podstatných výhod díky kterým se stává stále populárnější a to u přes odpor dominantního canikonu a v článlu zmiňovaný konservatismus fotografické obce. Vždyť když jsem vybíral 3 roky zpět foťák, tak jsem si svou sonku vybral přesto, že mi ji nikdo nedoporučil a vesměs jsem se dozvídal zaručené bláboly typu, el. hledáček je naprd, ergonomie je naprd, ostření nebude stíhat, atd. Naštestí jsem si ji vzal v krámě do ruky, vyzkoušel a zjistil, že ti prodejci a fotografové na forech vlastně neví o čem mluví. PO 3 letech užívání jsem stále nadšen a v tomto segmentu vidím budoucnost, podotýkám jako hobbík, nefotím žádný profi sport atd. Nyní zvažuji další tělo a jistě to bude bezzrcadlo, jelikož je to návykové. Za mě klobou dolů před SONY, FUJI kteří do tohoto segmentu masivně zainvestovali a díky nim máme možnost volby, co více si přát. Abych byl konkrétní, ocenuji zejména: 1/ kompaktnost a váhu včetně objektivů (mám tělo a 5 objektivů + blesk a pár drobností v malé brašně a nemám problém to hodit přes rameno a tahat celý den) 2/ ostření – zde rozhodné v dané cenové kategorii nabízí dle mého dramaticky více než srovnatelná zrcadla a např. sledování objektu, eye focus je lahůdka 3/ ergonomie – sonka má naštěstí velký grip takže to držím v jedné ruce a navíc dostatek programovatelných tlačítek, tj. do menu chodím jen když mažu kartu 4/ el. hledáček – potvrzuji, je to návykové 5/ kvalita výstupu – dle mého v dané cenové kategorii (připomínám hobby v ceně těla do cca 20-25t.) zrcadla nenabízí více, takže netrpím. Jinak závěrem bych dodal, perfektní článek, přesně vystihuje stav a možná by měl být povinnou četbou pro výrobce.

  7. pojem voigtlander prezil, vyraba cosina – nieco naozaj drahe (a zrejme specialne) pre micro43.
    pekny clanok. urcite zaujimavejsie ako panika micro43 fanboys pred prichodom full frame panasonicu (ani sa nevie, ci to bude full frame).
    suhlasim, ze dnes sa oplati digitalny fotak, len ak fotite nie na automatiku a na konci je minimalne konverzia raw.
    sam fotim skor mizerne a robim to cisto pre svoju radost z fotenia – taka hracicka na odreagovanie.
    konika minolta nezmyzla, len ju pohltilo sony, ktore bolo nasledne schopne vyrabat zaujimave fotoaparaty :-).
    treba spomenut novy priestor pre vacsie fotaky, kde zacinaju vytlacat klasicke kamery – video. gh5 ma podozrivo vysoky vyskyt s ohladom na svoju cena.
    samsung na vrchole zabil svoju produkciu fotoaparatov – fotaky obetoval uspechu mobilov.

    … micro43 je taky kompromis medzi velkostou a pouzitelnostou – aj vyssie uvedena leica 15 mm ma skaredu geometriu bez korekcie.
    mam panasonic (uplny low-end) – gf7 + 12-32 mm + 25 mm 1.7 -> 25tka je velmi zabavna. sirokouhlost nie je zdaleka vsetko.
    mobil … lenovo c2 power – fotit len v najvacsej nudzi alebo poslat foto cez wifi z fotaku do mobilu.

    myslim si, ze fotoaparaty preziju, ale budu inak a hlavne menej masovo orientovane -> par firiem to neprezije (dufam, ze panasonic ano).

    • kolko fotoaparatov sa predalo v cechach v roku 2017? v absolutnych cislach.
      bezzrkadlovka ma jednu velku vyhodu, ked nie je mensia – ak nieco zmizne, tak aj nieco pribudne (lepsie chladenie cipu, stabilizacia).

    • Jan Rybář

      Mišo, díky moc za komentář! Absolutní čísla prodeje foťáků žel nejsou veřejně k dispozici, taky by mě opravdu hodně zajímala… JR

  8. Dobrý den,
    zajímavý článek. Není jisté kam to povede. Pokud to srovnáme s telefony, tak kdysi byl čím menší, tím lepší. Pak se začali přidávat funkce a dnes je to opačně, velké telefony jsou super, takže možná když se začnou do zrcadlovek přidávat zajímavé funkce, které nejsou sice až tak moc o fotografování ale spíše o postprodukci a interaktivitě, tak se stane to samé co u telefonů, nebude záležet na velikosti, ale na tom, co uživatelům v tomto zrychleném a stále se zjednodušujícím světě nabídnou.

    • Jan Rybář

      Marceli, díky za komentáře a přesně, tohle si myslím (i zmiňuji v článku)… Zatím to zní dost nepředstavitelně, ale opravdu budoucnost “pořádných” foťáků v sobě musí mít i nějakévlastnosti mobilů, například “dopočítávání” kontrastního nebe á la HDR. Pokud to výrobci rychle nezvládnou, segment nenáročných foťáků jim může zmizet pod rukama… JR

  9. Dobrý den,
    děkuji za dobrý článek.
    Já jsem za svoji cca 15 letou fotografickou kariéru nadšeného fotoamatéra vyzkoušel kompakty, zrcadlovky, bezzrcadlovky většiny značek a čipů od těch nejmenších až po full frame. Momentálně mám sestavu Panasonic G9 a tři objektivy. Ale od chvíle, kdy jsem dostal iPhone X a nyní mám iPhone 8 plus, tak jsem se přistihl, že často si řeknu, foťák nepotřebuji nutně sebou, i ta G9 s pevnou Leicou 15mm mi přijdou v daný okamžik “zbytečné” a vyrazím s telefonem (a powerbankou) v kapse, jako třeba dnes při procházce po centru Prahy. A těch okamžiků, kdy mne tohle napadá, je (bohužel), stále více….

    • Jan Rybář

      Zdenku, zdravím a díky za komentář…A ano, tohle přesně znám, včetně toho uvědomění si, že s každým měsícem se ten mobil na obyčejné focení na procházce tak nějak propašovává do kapsy stále častěji… JR

    • Zdravím, to mě docela zajímá, neboť manželka fotila o dovolené s Iphone6 (nevím zda je rozdíl v kvalitě tak dramatický) a byl jsem v šoku jak špatná kvalita je fotek na monitoru. V mobilu je to však skvělé, bezchybné, na monitoru nepoužitelné (skvělé světelné podmínky). Zřejmě je něco špatně v nastavení, ale zatím jsem nic nenašel, resp. zjistil, že toho moc nastavit nelze, tj. např. kvalitu výstupu podobně jako v androidu nenastavím. Možná nějaká appka to umí, ale předpokládám, že v základu to je nastaveno na nejvyšší kvalitu. Uvítám případné tipy jak to vyřešit. předem díky

Připojte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*