Focení s iPhonem: 100 tipů – 4. díl: Kouzla se světlem a kompozicí

Co je osvědčená cesta k lepším fotkám z iPhonu? Zní to možná přehnaně, ale klíčové je prostě pochopit, že z velké části jde pořád přesně o ty samé postupy a triky, které používají zkušení fotografové po desítky let. Ba co víc, o ty samé principy, které používali i třeba staří mistři malířství.

Focení s iPhonem: 100 tipů – přehled dílů

1. díl: Skryté poklady, funkce, aplikace
2. díl: Opomíjené funkce foťáku
3. díl: Stahování, sdílení, zálohování v iCloudu
4. díl: Kouzla se světlem a kompozicí
5. díl: Jak fotit portréty, rodinu, dovolenou
6. díl: Jak fotit krajinu, předměty, jídlo

Tyhle body možná budou působit trochu nudně. Ale zdání klame – jsou, svým způsobem nejdůležitější z celého seznamu. Ale klidně je zatím přeskočte, to se ví.

“Děsivě nudné” poučky, na nichž vážně hodně záleží

Pro mobil i foťák platí: z 80 % procent vše záleží na světle a kompozici

Proč: Prostá věta z titulku je zdrojem mnoha hádek, nepochopení a občas i bolehlavu: iPhone je malý technologický zázrak, což se hodí, o výsledku ale rozhodne světlo a kompozice.
Jak: Vím dobře, že téhle radě se prostě špatně věří, ale dejte jí šanci. Polkněte pochybnosti a zkoumejte, jak dramatický to bude rozdíl, pokud začnete zkoušet taje světla a kompozice. To ony rozhodnou o výsledku. Vážně.

Kompozice
Na této banální fotce rád ukazuji vliv světla a kompozice. Opravdu zásadní roli tady hrají temné rohy stínů (což je trik používaný stovky let malíř). “Směřují pozornost” ke středu fotky – když stín (a linii) odstraníme, fotka je výrazně slabší a méně přehledná, viz níže.
Kompozice
Stejná fotka, ale bez dolního stínu a bílé linie. Vidíte ten rozdíl? Fotka je najednou mnohem méně výrazná a přehledná.

Pro focení mobilem platí stejné principy jako pro focení foťákem

Proč: Znovu rychle dodávám, že tuším, že si právě říkáte: “Co je to za suchara a tradicionalistu zakopaného v historii?! Foťáky jsou přece jiný svět!” Nejsou.
Jak: Mobily jsou zákeřné v tom, že nás nutí cvakat a pak fotku maximálně přetavit filtry. Je to hrozná škoda: použít staré dobré postupy z tradičního focení vás magicky (vážně) posune vpřed.

linie v obrazu
Co myslíte, jsou zásadní jsou ty linie? Opravdu hodně! Fotka to sice není, ale funguje to zcela identicky jako na obrazech. Vincent van Gogh: Kavárna s terasou
 Zdroj: Wikimedia Commons

Mobil toho často zvládne více, než klasický foťák

Proč: V některých situacích fotky z mobilu vypadají lépe než z pořádného foťáku. Jak je to možné? Protože mobil je postavený na obrovské výpočetní síle a úpravách v reálném čase.
Jak: Naučte se znát silné stránky mobilů: zejména fotky krajiny (světlá obloha, tmavé stíny) dopadají “lépe” než z pořádného foťáku, kde je nutné více upravovat.

Libocký rybník
V podobných scénách má často mobil navrch – dokáže totiž fotku “vytvořit” v reálném čase. Samozřejmě,
z pořádného foťáku by dopadla lépe, ale docela dlouho bychom si s ní museli hrát při úpravě. Ultraširokoúhlý objektiv hodně pomáhá i při focení krajiny – do záběru se vejce více klíčových prvků kompozice. Zde rybník v pražské Liboci…

Mobil obecně vždy zvládne méně než klasický foťák

Proč: Bod výše platí: mnohdy opravdu mobil dá na první pohled “lepší” výsledky a pro rychlé a více méně nenáročné použití prostě v šikovných rukách dává smysl.
Jak: Ale zároveň platí, že fyzika je fyzika a pořádný foťák mobil vždy porazí: při focení portrétů v přirozeném světle, ale i v té krajině (jen se musí upravit). O sportu nemluvě. Naučte se s tím paradoxem žít: mobil “vždy fotí” a zároveň “vždy nefotí” lépe než foťák.

Kompozice a fotografování
Tohle je má oblíbená fotka (resp. diák) z pořádného foťáku, který vždy porazí mobil. Na téhle stínohře z Afghánistánu, mimochodem, rád ukazuji budování prostoru – linie silnice a “grilu”. Ale také fungování temných ploch – přes chlapíka v pravém dolním rohu divákova pozornost neuteče. Afghánistán, 2002, sken diapozitivu.

Co je potřeba pro práci se světlem – aneb ateliér kdekoliv kdykoliv

Focení portrétů v přirozeném světle

Proč: Hezky vyfotit manželku, kamarádku nebo šéfa je jednou z nejzákladnějších dovedností. A zásadní podmínkou je naučit se používat denní světlo, které mnohdy dokáže nahradit ateliér (opravdu).
Jak: Přiznávám, lépe se to ukazuje, než popisuje. Postavte danou osobu tak, aby na ni dopadalo jemné a rozptýlené světlo od okna. Vnímejte světlo. Budete překvapení.

Libye a zlatý řez
Dokonalé přirozené světlo – u téhle dámy z Libye jsem číhal, až bude vycházet z temné místnosti do zádveří, kam dopadalo jemné intenzivní světlo. Foceno pořádným foťákem. Plus ukázka toho, že proporce zlatého řezu je možné nacpat ledaskam…

Naučte se improvizovat a hledat světlo “na nesmyslných místech”

Proč: Před časem jsem po celé ČR učil zaměstnance jedné velké banky hledat přímo na pobočce místa, kde se mohli s pomocí mobilu nebo tabletu vyfotit do aplikace. Fungovalo to skvěle.
Jak: začněte se dívat kolem sebe, hledejte světlo, ideálně měkké a jemné, aby byl obličej hezky nasvícený. Často ho najdete na nečekaných místech: v průchodu, garáži, pod mostem.

Pro skvělé portréty se naučte dívat do očí

Proč: Skvělé portréty mají jednu věc téměř vždy společnou: výrazně nasvícené oči. Náš mozek to tak chce. Naučte se vidět, že oči manžela či manželky svítí – navedou vás na dobré světlo.
Jak: 1. Uvěřte tezi z předchozího bodu, skvělé světlo bývá na divných místech. 2. Dívejte se do očí. 3. Vnímejte, jak jsou oči důležité pro jakékoliv portréty. 4. Foťte. 5. Divte se.

Zvládněte techniku černého pozadí (bez černého pozadí)

Proč: Tohle je naprosto zásadní drobnost, kterou lze použít skoro všude: foťte portréty, u nichž bude dokonale černé pozadí (a to bez jakýchkoliv úprav). Vypadají skvěle.
Jak: Pomůže nám nedokonalost iPhonu. Pohlídejte, aby byl mezi světlem na tváři (třeba od okna) a pozadím (třeba v hlubině místnosti nebo zahrady) velký rozdíl. iPhone zatáhne pozadí do černa.

Kmen Akhe, vesnice Wan Sai
Černé pozadí se opravdu hodně hodí při cestách – za touhle dámou z barmských hor není tma, ale jen šero jejího dřevěného domu. Foťák však “nakreslí” tmu, což fotce pomůže. Barma, 2017. Má fotka pořádným foťákem.

Naučte se hledat ohníčky v očích – portrétům hodně pomohou

Proč: Ateliérovým portrétům dodávají na výraznosti odrazy světel (blesků, reflektorů) přímo v očích – takové ty svítící “ohníčky v očích”. Stejně budou fungovat i v přirozeném světle.
Jak: Naučte se je zahlédnout i v přirozeném světle – obvykle jsou odrazem oblohy nebo okna. A hlavně temnějším očím dodávají nový “svítící střed”. A výrazně pomáhají výsledku.

Rumunsko pastevec
Na této fotce rumunského pastevce můžete zahlédnout tři klíčové věci: naprosto dokonalé světlo od okna v salaši, temnější pozadí, které portrétu pomáhá, a také “ohníčky” v očích, tedy odraz okna. Ohníčky opravdu zásadně fotkám pomáhají ve výraznosti, zejména u temnějších očí.

Co je potřeba pro práci se světlem – co zvládnout venku

Najděte si oblíbené ateliéry pod širým nebem

Proč: Dobré fotografy (nejen s mobilem) dělá mimo jiné dokonalá schopnost najít zajímavé světlo vždy a všude. Vytipujte si poblíž domova nebo práce své dokonalé “ateliéry” s dobrým světlem.
Jak: Dívejte se do očí (viz výše) a hledejte dechberoucí světlo. Bude tam! Příklad z centra Prahy: místo pod lípou u kašny ve Františkánské zahradě je skvělé pro dokonalé portréty s černým pozadím.

Vytvořte si v hlavě “katalog světla”

Proč: Focení je víc řemeslo, než umění (ač to mnozí popírají). Hodně věcí je více méně “mechanických” – včetně toho, že fotograf ve zlomku vteřiny ví, jak moc dobré světlo je/není.
Jak: Vytvářejte si katalog světla, abyste tušili, jak to dopadne. Pravé poledne ve slunci (nic moc), podvečerní slunce na podzim (skvělé), podvečerní slunce v létě (vše je do žluta, nic moc!) atp.

Světlo pod mostem...
Tento most pod Tančícím domem v Praze je můj oblíbený “ateliér” pro focení portrétů v přirozeném světle. A když hezky svítí slunce, vznikají tady i podobně zajímavé fotky plné světel a stínů. A funguje zde stejná “rámování” jako u obrazů starých mistrů (viz dále).
Hřiště Brumov-Bylnice
S klasickými foťáky fotit proti slunci nemělo moc smysl, ale mobily se s tím dokáží popasovat mnohem snáze. A podobně zajímavé světlo je prostě potřeba “umět zahlédnout”.

Smiřte se s nečekaně ponurým pravidlem: často prostě fotit nejde

Proč: Tohle je kruté pravidlo, které prostě lidé nechtějí moc slyšet, protože jim přijde drsné a zbabělé. Zní: Pokud je mizerné světlo, v krajině/městě nemá moc smysl fotit, bude to hnusné tak jako tak.
Jak: Připusťte, že podmínkou dobré fotky je kombinace světla a kompozice. V interiéru si nějak pomoct dokážeme, venku ne. Pokud není hezké světlo, fotka často nemá šanci. Tečka.

Nejjistější světlo pro focení města vás překvapí (modrá hodinka)

Proč: Tohle je prostě hrozná škoda nezkusit: zkuste si hrát s “modrou hodinkou”, tedy dobou zhruba půl hodiny po západu slunce, kdy je nebe magicky do modra, a to vždy a všude. Prostě to je jistota.
Jak na to: Naučte se čekat na dobu zhruba 20 minut po západu slunce – oči vidí vše více méně šedě, ale nebo na fotce bude do modra. Vyzkoušejte, uvidíte.

Modrá hodinka ve focení
Takto modré nebe zachytí foťák nebo mobil v tzv. modré hodince. Trvá tedy ne hodinu, ale zhruba 15-20 minut. A nastává pravidelně cca 20 minut po západu slunce. Oči vše vidí šedivě, snímač modře. Funguje to zcela úžasně.
Žofín v modré hodince
Fotky z modré hodinky jsou opravdu působivé… Kdybych se sem vrátil po půl hodině, fotka bude mnohem nudnější – modř z oblohy zmizí.

Nepodceňte noční režim iPhonu, umí divy!

Proč: Noční režim iPhonu jsem již zmínil, ale stojí za to ho připomenout. Totiž: z mé zkušenosti je snadné ho tak nějak “přeskočit a minout”. Intuice mnohým velí, že v noci se nefotí. Což je omyl!
Jak: Hrajte si. Ideálně v “modré hodince” a zkoušejte různá nastavení nočního režimu: spustí se sám ve tmě (žlutý “knoflík s časovým údajem), čas expozice lze měnit a s ním i podobu fotky (obvykle není nutné).

iPhone a noční režim
Noční režim na iPhonu není třeba nijak zapínat – pustí se sám, když je málo světla (poznáme to podle toho, že v levém rohu začne svítit žlutá “tečka” s časovým údajem. Pak iPhone snímá až několik vteřin a z pořízených dat vytvoří fotku. Dobré je tedy se nehýbat.

Proč je potřeba zvládnout kompozici

Poznámka: pravidla kompozice (tedy uspořádání obsahu fotky) se trochu vymykají jednoduchým bodům a zároveň platí, že minuta praktické ukázky dá více než hodina čtení o tom. Ale být tu musí – kompozice (a světlo) je 90 procent výsledné fotky.

Připusťte si: na kompozici záleží!

Proč: Tahle výzva možná působí trochu protivně, ale po více než 10 let vedení kurzů focení vím, že je opravdu zásadní a mnohdy to není snadné připustit. Tedy: Cvakat nestačí! Jen cvakat je škoda!
Jak: Jak si uvědomit sílu kompozice? Třeba: když budete “cvakat” stejné věci na stejném místě jako zkušený fotograf. Jeho fotky budou dramaticky lepší, protože tuší, “jak to vše poskládat”.

 Zrození Venuše

Ty nenápadné listy v pravém horním rohu (stejně jako křídla v rohu levém) jsou zásadní a fungují zcela stejně jako stín na fotce u psa z tenisu nebo pod mostem (viz výše): odrážejí pozornost a rámují obraz. Sandro Botticelli: Zrození Venuše
. Zdroj: Wikimedia Commons

Co to je kompozice a proč ji “nenechávat profesionálům”

Proč: Častý a nebezpečný omyl ve focení zní: “Hlavně musím zvládnout různé čudlíky a funkce, bez pravidel kompozice se dá v začátcích žít”. Nedá. Kompozice JE focení.
Jak: Kompozice je prostě soubor triků a postupů, jak poskládat různé věci do výsledné fotky tak, aby to co nejlépe “fungovalo”. Stačí si připustit význam toho celého a začít experimentovat!

Dobrá zpráva: fotografování není umění, ale řemeslo

Proč: Další častá myšlenka, která může zbrzdit rozlet začínající fotografům je pocit, že vše záleží na talentu. Jenže focení není umění. Focení je řemeslo, tedy soubor naučitelných pravidel.
Jak: Víra v “sílu umění a moci talentu” je destruktivní. Jediná rozumná víra zní: Neumím postavit zeď, ale jde to naučit. Neumím fotit, ale i to se dá zvládnout. Focení je řemeslo, jako to stavění zdi.

Chcete si to vše zkusit naživo? Přijďte na můj kurz focení s iPhonem!

Kurzy pro klasické foťáky dělám více než deset let, a před několika roky jsem přidal i kurzy focení s iPhonem – v nichž míchám starý dobrý svět “pořádného” focení a nový svět špičkových technologií v mobilu. A hodně mě to kombinování baví.

Moje kurzy naživo: Fotouzla s iPhonem (celodenní kurz, Praha)
Mé online kurzy: iFotografování.cz (pro mobily i foťáky)

Další díly seriálu Focení iPhonem – 100 tipů

Focení jídla mobilem

Focení s iPhonem: 100 tipů – 1. díl: Skryté poklady, funkce, aplikace

Umíte při focení využít svůj iPhone opravdu naplno? Znáte všechny velké, malé i zcela opomíjené funkce, které dokáží fotkám dramaticky ...
Více zde
Fotografické styly

Focení s iPhonem: 100 tipů – 2. díl: Opomíjené funkce foťáku

Jak vytáhnout z iPhonu při focení maximum? V druhém díle našeho velkého seznamu tipů a triků prozkoumáme některé speciální a ...
Více zde
Jak stáhnout fotky z iPhonu - AirDrop

Focení s iPhonem: 100 tipů – 3. díl: Stahování, sdílení, zálohování v iCloudu

Jak se zorientovat ve všech nuancích stahování fotek z iPhonu, jejich sdílení a zálohování do iCloudu? Všechno to vypadá jednoduše, ...
Více zde
Libocký rybník

Focení s iPhonem: 100 tipů – 4. díl: Kouzla se světlem a kompozicí

Co je osvědčená cesta k lepším fotkám z iPhonu? Zní to možná přehnaně, ale klíčové je prostě pochopit, že z ...
Více zde
Zlatý řez vs pravidlo třetin

Focení s iPhonem: 100 tipů – 5. díl: Jak fotit portréty, rodinu, dovolenou

Jak fotit iPhonem portréty? Jak zachytit rodinné akce? A proč je vlastně tak složité vyfotit na dovolené něco, na co ...
Více zde
Rumunsko

Focení s iPhonem: 100 tipů – 6. díl: Jak fotit krajinu, předměty, jídlo

Jak co nejlépe fotit krajinu mobilem, nebo i pořádným foťákem? Každý to dělá a každý se u toho pořádně zapotí ...
Více zde
Speciální iPhonový Newsletter

Novinky ze světa focení iPhonem do vaší schránky...

Spam nikdy neposíláme, slibujeme...

Reklama

Připojte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*