Fujifilm X-E3 – malý, nenápadný, výkonný (recenze)

Fujifilm X-E3 je jeden z nejvýraznějších foťáků poslední doby: jde o klasické retro tělo s moderními (až nebývale odvážnými) technologickými novinkami. Navzdory tomu jde o dobře vyvážený aparát kombinující výborné výkony, dobré ovládání a velmi kompaktní konstrukci ideální pro toulky po světě i rodinné výlety. To vše za cenu v zásadě rozumnou.

Kam Fujifilm X-E3 patří a pro koho je

Než se pustíme do zkoumání, pojďme tenhle foťák usadit v čase a prostoru… Tedy: firmě Fujifilm se v posledních dvou třech letech daří přesvědčovat začínající i pokročilé fotografy, že vyrábí foťáky schopné kvalitou konkurovat zrcadlovkám (především v rodinném a cestovatelském focení).

Fujifilm X-E3
Fujifilm X-E3 na oficální fotografii. Foto: Fujifilm.cz

Na jednom konci stojí foťáky nejvyšší řady (Fujifilm X-T2, Fujifilm X-Pro2), na konci druhém levné (ale překvapivě sympatické) plasťáky bez hledáčků typu Fujifilm X-A3 a Fujifilm X-A10. Uprostřed pak zahlédneme oblíbené stroje útočící na segment zrcadlovek kolem 30 000 Kč (Fujifilm X-T20)…

Nu a pak je tu Fujifilm X-E2 (recenze), mírně novější Fujifilm X-E2s (recenze) a nyní jeho pokračovatel Fujifilm X-E3. Za cenu plus minus stejnou jako “zrcadlovková” řada nabízejí kompaktnější rozměry, úspornější ovládání, ale přitom má relativně robustní konstrukci.

Svým způsobem jsou tak cenovým kompromisem mezi střední a nejvyšší řadou – ne nutně však kompromisem v kvalitě fotek, což je klíčové, a což definuje to, pro koho tyhle foťáky vlastně jsou.

Test Fujifilm X-E3
Je to ideální lehký foťák na rodinné a cestovatelské focení… Neupravená fotka v plné velikosti.

Smysl dávají pro mírně pokročilejší (až velmi pokročilé) fotografy toužící po něčem malém, skladném, funkčním a – přiznejme – i hezkém. Ony tyhle foťáky jsou prostě hezké, což je, řekl bych, vlastně důležitější, než mnozí přiznají.

Cena není malá, ale vzhledem k výkonům není ani nijak šílená: Fujfilm X-E3 se začíná prodávat za plus minus 35 000 Kč v setu s výborným seťákem 18-55 mm…

Fujifilm X-E3: evoluce i revoluce

Fujifilm X-E3 je svým způsobem revoluční foťák, nebo možná řekněme spíš technologicky odvážný. Na rozdíl od vyšších řad nemá průhledový hledáček, ale to je v zásadě jedno, hledáček elektronický je tak přehledný, že není třeba to nějak řešit.

Ona zásadní revoluce / odvaha je v tom, že na rozdíl od všeho široko daleko nemá kruhovou čtveřici ovládacích čudlíků na zadní stěně, jen malý ovládací joystick a dotykovou obrazovku. Tahle informace mě původně dost vyděsila – neuměl jsem si představit, jak by to mohlo fungovat. A měl jsem Fujifilmu za zlé, že podléhá onomu trendu “vše musí být dotykové”. Ač motivaci celkem chápu – zadní strana foťáku je poměrně malá a všechny ty čudlíky by se tam prostě pohodlně nevešly…

Fujifilm X-E3
Zadní strana Fujifilm X-E3… Takové ty čtyři do kruhu uspořádané čudlíky tam prostě nejsou – a vše se ovládá “joystickem” a dotykovým displejem (i bez něj to ale jde). Foto: Fujifilm.cz

Pro příznivce značky Fujifilm je tohle vlastně klíčová otázka: Není to celé přílišný kompromis? Dokáže konzervativní fotograf tuhle hračku vůbec ovládat, aniž by neustále zuřil?

Nový systém ovládání funguje

S nemalým ulehčením mohou konstatovat, že obávat se není třeba, ovládání je opravdu snesitelné. A za necelý týden, co jsem Fujifilm X-E3 testoval, jsem si na absenci zadního “čtyřčudlíku” velmi rychle zvykl. Jsem si dokonce skoro jist, že s tím nebude mít problém skoro nikdo.

Čímž nechci říct, že jsem byl nadšený z nového ovládání gesty a pohyby na displeji, to ne, to mě lezlo poměrně zásadně na nervy. Pro kontext: ovládání foťáku je nyní možné provádět gesty – pohyb prstem zleva doprava například otevře nastavení vyvážení bílé, seshora dolů hodnoty ISO atp (vše jde samozřejmě přenastavovat).

Fujifilm X-E3
Obrazové výkony podává foťák velmi slušné, i v mlžném oparu nad ránem. Neupravená fotka v plné velikosti.

Tedy ne, tohle mi k srdci nepřirostlo a mám mírnou pochybnost, zda to je něco prakticky využitelného – prostě není snadné v rychlosti (kdy jindy než v rychlosti by to člověk potřeboval, že?) to rozumně trefit.

Přesto, jak jsem zmínil, jsem s ovládáním problém neměl. I pro poměrně složitá rychlá nastavení jsem vždy nakonec našel nějakou rozumnou kombinaci předního a zadního rolleru a ovládacích funkčních tlačítek…

Když mluvím o oněch malý rollerech – zejména ten přední jsem si hodně oblíbil u podobně šikovného modelu Fujifilm X100F… Tam poprvé jsem si zkusil nastavit na něj dvě pro mě klíčové hodnoty, tedy kompenzaci expozice a ISO – jasně, kompenzace expozice má svoje vlastní “pořádné” ovládací kolečko, pro rychlé focení však není moc praktické. A tak je lepší (pro mě) ho nastavit do speciální polohy “C” a rychle hodnoty měnit právě oním předním kolečkem. Když se pak zamáčkne, přepne se režimu měnícího ISO, tedy ideální a rychlé to vše je.

Portrét
Testoval jsem hlavně moji oblíbenou kombinaci pevných objektivů cca 28 mm (18 mm / F2) a cca 80 mm (50 mm / F2). Zde portrét delším sklem. Neupravená fotka v plné velikosti.

Ale: pokud to dobře chápu, u Fujifilm X-E3 už není možné mít jen hodnoty dvě, kombinace s ISO a kompenzací je možná dle manuálu jen tehdy, pokud kolečku necháme hodnoty tři – tou třetí je nastavení clony (to mi tedy z neznámého důvodu nefungovalo, ale měl jsem jen testovací “nultý” vzorek a ne zcela finální firmware).

Každopádně: přepínání tří poloh moc praktické není, tedy jsem poté přepínání ISO delegoval na zadní roller… Čas jistě ukáže, co bude nejrozumnější kombinace – to klíčové však je, že i bez gest na dotykovém displeji to půjde dobře.

Případně doporučuji vše konzultovat s mým kamarádem a velkým nadšencem Marcelem Konečným, který provozuje nyní už bezmála legendární e-shop i kamenný obchod Fujifoto.cz… A jistě má už dávno vymyšlené, jak to vše rychle přenastavit.

Fujifilm X-E3 a obrazová kvalita

Nu ano, po detailním rozboru zásadních chytáků ovládání této novinky bychom se též měli dostat k tomu podstatnému: jak umí Fujifilm X-E3 fotit. Svým způsobem je možné tuto pasáž vzít trochu zkrátka – v tom už vlastně moc překvapení být nemůže. Je to další model s novou generací čipů o rozlišení 24,3, který byl již zkoumán a prozkoumán na stránkách tohoto webu opravdu mnohokrát.

Fujifilm X-E3
Foťák umí opravdu širokou škálu obrázků. Neupravená fotka v plné velikosti.

Tedy ano, obrazová kvalita je opravdu výborná a není pochyb, že Fujifilm X-E3 patří k naprosté špičce fotoaparátů s čipem APS-C. Čip na tom samozřejmě má zásadní podíl, ale na celkovém výsledku má podíl i to, že setový objektiv 18-55 je opravdu jeden z nejlepších seťáků široko daleko.

Pro tento test jsem měl k dispozici objektivy hned čtyři, abych vyzkoušel opravdu vše – krom zmíněného seťáku jsem si hrál i s druhým objektivem, s nímž se bude tělo prodávat v setu, tedy s pevnou “pětatřicítkou” (23mm / F2).

Trochu netypicky jsem ale přibalil i konstrukčně starší “pevnou osmadvacítku”, nebo striktně vzato sedmadvacítku, zkrátka 18mm /F2. Proč? Ze dvou důvodů: osobně prostě potřebuji toho ohnisko, hraji si s ním už asi tak dvacet let. A zadruhé: je to poměrně tenký pancake, tedy v kombinaci s nevelkým tělem je možné získat opravdu skvěle lehkou a kompaktní sestavu, která mě opravdu hodně “bavila”.

Naproti tomu, přiznávám, kombinace tělo + 18-55 už je trochu humpolácká, těžká a nepříliš přívětivá. S onou nevelkou osmadvacítkou, to je jiné kafe – tahle kombinace se mi houpala na krku vlastně neustále…

A v kapse jsem měl ještě povedenou “pevnou padesátku”, či osmdesátku, chcete-li, každopádně 50 mm / F2.

Fujifilm X-E3
Pro podobné rychlé fotky je to zcela ideální “parťák”, na krku není vůbec cítit. Neupravená fotka v plné velikosti.

Drtivá většina fotek na této stránce je tedy focená právě touto dvojicí pevných objektivů – k čemuž musím dodat, že je to varianta opravdu nesmírně mobilní. Foťák plus pancake není na krku skoro cítit, druhý pevný objektiv se vleze do kapsy, tedy hurá, to je na cesty ideální výbava.

Zkrátka, s tímto se fotí opravdu dobře – pro labužníky si nicméně neodpustím poznámku, že občas se mi zastesklo po magii starší generace čipu, tedy těch úžasných jemných barvách a větším (řekl bych) dynamickém rozsahu foťáku á la Fujifilm X-E2 – vzpomínky mi oživil jediný “starý čip” v současné nabídce, a to neprávem opomíjený levňoučký plasťák Fujifilm X-A10 (recenze)… Čímž nechci říci, že pokrok z toho foťáku není cítit – ale zda máte zahazovat starší generace á la Fujifilm X-E2s a kupovat tuhle novinku? Nevím, nejsem si úplně jist…

Což nic nemění na tom, že výsledky jsou opravdu velmi dobré…

Fujifilm X-E3
Je libo foťák vhodný na neustálé nošení na krku? S Fujifilmem X-E3 to jde… Neupravená fotka v plné velikosti.

Slabina: chybí interní blesk

U všech recenzí Fujifilmů z posledních let by nyní následovala tradiční plačtivá pasáž na téma, jak děsivě pomalý a líný ten foťák je. Ale sláva, to zde nutné není. Samozřejmě, není to foťák bleskurychlý, ale pro běžné focení zcela dostatečně rychlý jak v ostření, tak v reakcích, prostě už to netřeba řešit a být z toho vystresovaný.

Samozřejmě, u staršího pancake bylo ostření trochu hlučnější a línější, ale zcela ve snesitelných mezích, u novějších typů však fungovalo velmi rychle a tiše.

Ale přece jen jeden postesk si neodpustím – do nového těla se už nevešel zabudovaný blesk. Při koupi foťáku bude v krabici malý blesk externí, ale to se moc nepočítá. Podobná věc je extrémně nepraktická a navíc není v lidských silách ji neustále nosit s sebou a neztratit ji.

V prvních reakcích jsem na sociálních sítích zahlédl pár “mávnutí rukou” a konstatování, že pořádný reportér se bez blesku obejde. To žel není úplně pravda – ono problesknutí protisvětla a prosvícení stínů ve tváři je prostě něco, bez čeho to úplně nejde…

Tedy škoda!

Fujifilm X-E3
Barvy uměl Fujifilm vždy dobře, už od dob negativů a diáků. Neupravená fotka v plné velikosti.

K tomu můžeme ještě připočíst výsledky mého dlouholetého “experimentu”, v němž se testované foťáky všech možných značek pokouším na první pokus propojit s mobilem tak, aby to fungovalo více méně do deseti minut. Úspěšnost u všech značek se blíží nule, což nechápu, buď jsem zcela nepoužitelný já, nebo technologie… Zde je nově i Bluetooth, tedy šance byla vysoká… Leč ne, dal jsem tomu několik pokusů a zase nic (což, zopakujeme, je spíš taková osobní poznámka, testoval jsem pouze předprodukční vzorek foťáku, ostrá verze to snad už zvládne)…

Nu a ano, když už jsme u těch kritických poznámek: výdrž baterie je nadále katastrofální – katastrofální ve srovnání s tím, na co jsou fotografové zvyklí ze zrcadlovek, kdy v podstatě za den není možné baterii vyšťavit ani při hodně intenzivním focení.

Zde ano, baterie mizí před očima během pár hodin líného cvakání (oficiální údaj hovoří o 350 snímcích, což by tak mohlo sedět a je to prostě málo). Ale dobrá, případně se prostě do kapsy k blesku a pevné padesátce dá přidat i pár baterek (plus ano, je tu i dobíjení přes USB, což je důležité).

Fujifilm X-E3
V kombinaci s pevnými objektivy umí tento foťák opravdu výrazně pracovat s hloubkou ostrosti, zde pevná pětatřicítka (23 mm / F2)… Tohle s obyčejnou zrcadlovkou vlastně moc nejde, podobných objektivů je málo (či spíše nejsou vůbec). Neupravená fotka v plné velikosti.

Fujifilm X-E3 – shrnutí ve dvou větách

Fujifilm X-E3 je svým způsobem průlomový foťák – nabízí inovativní a přitom v zásadě použitelné ovládání, které z něj v kombinaci s dobrou obrazovou kvalitou dělá špičkový, malý a univerzální foťák. V šikovných rukou se může stát opravdu rozumnou volbou i pro náročné fotografy toužící po lehkém “parťákovi” na cesty, to vše za snesitelnou cenu.

Fujifilm X-E3 – cena

Není v mých silách ceny sledovat, tedy zde přejímám automaticky generovaný přehled od Heuréky.

FUJIFILM X-E3 lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

 

(Poznámka pro šťouraly: Toto není placená recenze ani inzertní text. Firma Fujifilm mi pouze bezplatně zapůjčila fotoaparát, za což jí děkuji.)

Další fotografie z testu:

Poznámka: I tyto fotky si můžete prohlédnout v plné velikosti – stačí najít jméno fotky (vlevo dole po rozkliknutí v galerii – např. IMG_0371.jpg ) a  zadat do prohlížece  www.fotoguru.cz/files/IMG_0371.jpg

Fujifilm X-E3

Fujifilm X-E3
8.2

Obrazová kvalita (=jak fotí)

9/10

Zacílení na potřeby fotografů

9/10

Řemeslné zpracování

9/10

Ovladatelnost

8/10

Poměr cena/výkon

8/10

Pro

  • výborná obrazová kvalita v kompaktním těle
  • široké možnosti individuálního nastavení
  • rozumná volba pro náročné fotografy toužící po něčem malém a dobrém

Proti

  • nemá blesk, ten by se hodil
  • nemá čtveřici ovládacích čudlíků na zadní straně
  • ovládání gesty na displeji není v praxi moc použitelné
  • POZNÁMKA: Tuto tabulku je třeba číst jako hodnocení platné v DANOU CHVÍLI a ve srovnání s fotoparáty STEJNÉ KATEGORIE.

16 komentářů

  1. Dobrý den.
    Po krátké době se vracím s nějakými postřehy a dopředu se omlouvám za delší příspěvek. X-E3 už chvíli vlastním a jsem z ní nadšený. Sice jsem si musel proti X-T1 chvíli zvykat, ale nakonec jsme si padli do oka. K ovládání – z počátku jsem se snažil nastavit ovládání co nejpodobněji jako na X-T1. Pak mi došlo, že ty přístroje jsou tak odlišné, že to nemá žádnou logiku – stejně se musím naučit nové pozice tlačítek a nové možnosti a akceptovat některá omezení, tak proč nezačít úplně od nuly.
    Nakonec jsem zvolil tuhle filozofii – kolečko s časem mám trvale na T a čas měním zadním Rollerem. Ovladač kompenzace expozice mám hodně rád – je dostatečně tuhý abych ho omylem nepřenastavil, ale zároveň jej dokáži palcem bez potíží protočit s foťákem u oka – používám rád a často.
    Na rollery a funkční tlačítka jsem delegoval vše, co potřebuju rychle měnit s foťákem u oka. Přední roller ovládá clonu (to nevyužiju, všechny objektivy mám s clonovým kroužkem, ale jinak to nastavit v menu nejde – viz dále) a po kliknutí přepínám na ovládání ISO. Zadní roller ovládá primárně čas a po kliknutí nastavuji systém měření expozice.
    Poznámky k rollerům – lépe konfigurovat se dá ten zadní. V menu si nejdříve zvolíte, jestli budete mít čas vepředu a clonu vzadu nebo obráceně. Na předním pak máte už jen možnost zapnout ovládání ISO. Pomocí kliknutí rolleru pak přepínáte mezi těmito funkcemi. U zadního můžete kliknutí přidělit jakoukoliv funkci. Osobně bych uvítal plnou konfigurovatelnost obou rollerů včetně možnosti vypnout ovládání clony. Pomocí rollerů měníte parametry funkcí v Q-menu – po aktivaci Q-menu, vyberu funkci a rotací měním hodnoty. Z nějakého důvodu to jde jen zadním a já jsme zvyklý na ten přední (snad to časem umožní. A teď si nejsme jistý, jestli to nesouvisí s tím základním nastavením rollerů, kde je čas a kde clona – foťák teď u sebe nemám)
    Funkčním tlačítkem nahoře u spouště vypínám náhled expozice – často fotím s bleskem a s odpovídajícím nastavením bych viděl jen černou obrazovku. Do menu se mi pro tuto funkci nechce a do Q-menu se nastavit nedá. AFL a AEL jsme nechal – ale pokud někdo nepotřebuje, dají se obě tlačítka přenastavit.
    Joystick je fajn, moc šikovná věc. Posouvání ostřícího bodu přes displej nepoužívám. Do foťáku se dívám levým okem, nosem si zakrývám pravou půlku LCD, takže pravý palec nelze použít a levým se to dělá hůře.
    Gesta na displeji – myslel jsem, že je vypnut a nebudu používat. Nakonec jsem využití našel – používám pro méně frekventí funkce, které využiju při sledování LCD. Třeba přejetí vzhůru zapínám wifi přenos – jako bych prstem posílal fotky do vzduchu. Ale souhlasím s tím, že ovládat tím nějakou fotografickou funkci je nepraktické.
    Q menu využívám pro nastavování zpracování obrazu – přepínání přednastavených profilů, filmové simulace, WB, světla, stíny, doostřování atd. Přišlo mi to takto logické, protože po zvolení profilu ihned vidím, jak mám co nastavené a můžu to lehce doladit. Zbytek pozic zabraly funkce blesku, časovač a systém ostření.
    Poznámka k automatickému ISO. Máte tři možnosti nastavení chování automatiky, ale navíc pro každou uživatelskou volbu nastavení obrazu (kterých je 7) si tyto tři pozice můžete konfigurovat zvlášť. Takže ve výsledku máte skoro nevyčerpatelné možnosti – to si pak ani nemůžete zapamatovat. Ale jestli někdo chce mít speciální volbu pro sport není problém.
    Trochu mne zklamalo video. Lépe řečeno kvalita videa je výborná, možnost ovlivnit výsledek přímo ve foťáku pomocí filmových simulací a posunu světla a stínů je parádní. Ale vadí mi jistá omezení v ovládání – nemůžu si zobrazit sílu signálu z mikrofonu, nedá se tedy ověřit, jestli není citlivost mikrofonu příliš vysoká. Nepřišel jsem na to, jak více ovlivnit systém ostření. Myslel jsem si, že foťák bude umět sledovat objekt, pokud jej na displeji označím, ale tohle nedokáže. Jen zaostří na dané místo a dále již ostří do tohoto bodu. Možná jsem chtěl moc, možná to neumí ani konkurence. Ve video modu nelze měnit měření expozice – předpokládám, že se používá průměrové.
    Kvalita fotografií je perfektní, barvy se mi líbí a dovolím si nesouhlasit s tím dynamickým rozsahem. Na základní ISO je ve stínech rezerva více než 2-3EV. Zrovna této víkend se mi podařilo vyfotit krásnou fotku dcerky v interiéru, ale zapomněl jsem zapnout externí blesk – po úpravě expozice o 3EV je fotka docela dobře použitelná. Na velké plátno by to nebylo, ale na běžné použití bez potíží.

    Pokud někdo dočetl až sem, tak děkuji a gratuluji 😊

  2. Roland Martin

    Zdravím,
    můžu se zeptat, jestli máte u těch fujin zkušenosti s jejich základním telezoomem XF – 55/200 mm . To že je v poměru k ostatním značkám příšerně drahý, stejně jako ostatná XF objektivy, to vím:) Zajímá mě, ale jak je na tom kvalitativně v porování např. s obdobnými seťáky Nikonu, pokud zcela odhlédneme od ceny.
    Díky

    • Jan Rybář

      Martine, zdravím… Nijak podrobnou zkušenost žel nemám, tedy se netroufám hodnotit, špatný rozhodně není, já nad ním zlomil hůl před dvěma lety po testování jinak skvělého Fujifilm X-E2, na kterém prostě vůbec mnohdy nebyl schopen zaostřit – https://www.fotoguru.cz/fujifilm-x-e2-recenze/
      Ale: na nové generaci foťáků ty starší objektivy ostří výrazně lépe (zkoušel jsem s pevnou (18tkou /28čkou) a tam to už problém není… Tedy jest možno spekulovat, že i ten zoom bude s novými těly použitelný… JR

  3. Je to jistě dobrý fotoaparát ,ale chci upozornit ne odradit ,že není vhodný pro krajinářskou fotografii senzor X-Trans nedokáže dokonale vykreslit vzdálené pozadí ( listí na stromech je deformováno ) je to vidět na ukázkách pana Rybáře,ale i jinde . Jinak pan Rybář odvádí skvělou práci a rád čtu jeho komentáře .

  4. Dobrý den,

    děkuji za recenzi. Trochu jste mě znejistil..chci přejít z X-E2s…To ten dynamicky rozsah není vážně lepší??Cekal bych ze ano když má čip z XPro..A jak prosím rychlost ostření?V recenzi jste se nezmínil a myslel jsem ze pravé rychlost ostření bude významný rozdíl oproti E2s..?Moc děkuji za odpověď

    • Jan Rybář

      Dobrý den, já bych radit si ty poťáky zkusit nějak vedle sebe – trochu se zdráhám k tomu vynést nějaký zodpovědný verdikt, za nímž bych si stál… Pokud jde o dojmy, mám dlouhodobě pocit, že nová generace čipů má dynamický rozsah viditelně horší než ta dřívější, tedy bych nevylučoval, že pokud Vás primárně zajímá třeba focení v krajině, z Vaše starého foťáku vytáhnete vysledky o lepší (z JPGu). Ale jak říkám, bez zkoušení vedle sebe těžko zodpovědně zhodnotit.
      Co se týče rychlosti, tam to je jiné – Fujiny nyní už opravdu ostří, což dříve nebylo pravidlem – např. zkoušet nějaké delší zoomy na X-E2(s) nemělo moc smysl, prostě to skoro neostřilo… Tak držím palce, JR

  5. Díky ze recenzi.

    S Fuji fotím už rok a svoji X-T1 mám hodně rád. Ale kvůli malým dětem občas potřebuji natočit i nějaké to video a v tom je X-T1 hodně špatná a na přenášení bych často ocenil něco menšího. Takže už několik měsíců zvažuju nákup nového foťáku. Nechtěl jsem přecházet jinam, ale XT-2 je pro mne pořád hodně drahá (a vůbec by neřešila velikost) a X-T20 mi jako doplněk k X-T1 nedával smysl – dva skoro podobné fotáky. Ač vzhledově a v některých parametrech i funkčně by mi možná seděl víc než X-E3 – třeba integrovaný blesk a sklopný displej.

    Když se objevila trojka, tak mne hodně zaujala a po krátkém přemýšlení jsme ji objednal. Snad dorazí brzo.
    Mám asi stejné výhrady jako vy – absence klasického voliče vzadu je škoda, ale taky sázím na ovládání pomocí rollerů. Třeba nastavování ISO pomocí rolleru mi přijde mnohem rychlejší a praktičtější, než jak to má X-T1 a X-T2 – ten volič sice vypadá krásně, ale z praktického hlediska o úplně ideální řešení nejde – je to práce pro druhou ruku a foťák se musí celý přechytit.
    Gesta asi taky využívat nebudu, ale docela se těším na možnost měnit bod zaostření pomocí dotykové obrazovky i během focení přes hledáček. Nebo možná vyhraje joystick – nevím, ten jsem nikdy nepoužíval.
    Absence integrovaného blesku je taky škoda. Souhlasím s Vámi, že ten externí je skoro k ničemu – nikdy ho s sebou nenosím, ale občas by se hodil. Integrovaný blesk (navíc s možností manuálně ho sklopit směrem dozadu) by byl docela velká výhoda – i když výkon by byl samozřejmě malý.
    Pevný displej – kdysi bych to považoval za nevýhodu, ale uvědomil jsme si, že za posledních několik let jsem ho využil maximálně 10x, takže to zase takový problém nebude. Naopak pokud bude díky tomu tělo menší a robustnější, dokážu to pochopit.

    No a neposlední řadě rozhodl taky objektiv. Základní zoom už mám a nákupem tohoto těla se docela dobře dostanu k dalšímu F2.0 objektivu do sbírky. Zatím mám třicítku a zvažuju padesátku. Pevná skla jsme si oblíbil, zoom už moc nepoužívám. Po troše tréninku člověk už dopředu ví, co v hledáčku uvidí a to mi vyhovuje.

    Dokážu pochopit že spousta lidem bude X-T20 připadat jako rozumnější volba. Jako jediný Fuji fotoaparát doma bych ho asi taky upřednostnil, ale jako doplněk ke staršímu X-T1 a časem snad X-T2 (nebo X-T2s?) je pro mne lepší.

    Díky za Vaši práci. Vaše stránky mám rad a často a pravidelně se sem vracím.

    David

    • Jan Rybář

      Davide, díky moc za komentář a cenná doplnění! A ano, to ISO kolečko je u těch jiných Fujin dle mého opravdu na nic – např. nejde skoro ovládat v blbém světle, tedy onen roller je záchrana… Plus: ano, já nikdy v životě neměl sílu posouvat ostřící body, ale tady s joystickem to opravdu občas smysl dává… Jak tam i píšu, myslím, že to není foťák pro každého, ale vážně spíš pro mírné labužníky, kteří naprosto přesně vědí, co potřebují…
      Tak držím palce a díky!
      JR

      • Díky za reakci.

        Opravdu se na ten foťák těším. Jsem sice jen amatér a navíc zcela objektivně ne moc šikovný, ale už mi toho rukama prošlo docela dost a do Fuji jsme se doslova zamiloval.
        Sice nepamatuju éru klasických DSLR se spoustou mechanických ovladačů, ale tento koncept ovládání u mne přesto hodně zabodoval. Jak je to ISO kolečko funkčně méně praktické, tak má minimálně jednu výhodu – chytnu do ruky foťák a okamžitě vím, jak mám co nastaveno ještě předtím, než ho zapnu.

        X-E3 bude pro mne krokem k novým Fuji senzorům, novým filmovým simulacím (těším se na Acros) a ke 4K videu – využiju asi jen občas, ale bude se hodit.

        X-T1 si zatím hodlám nechat, protože stejně jako Vy miluju výstup z toho senzoru. Zrovna před 2 dny jsme byli s dětmi fotit klasické podzimní fotky uprostřed listí. Když jsem si pak doma sedl k počítači, tak jsem zjistil, že nemám skoro žádnou práci – ve fotáku nastavit Astia, trochu posílit barvy, stíny a světla minus 1, trefit zaostření. V počítači pak jen lehce poupravit vyvážení bíle a celá rodina byla nadšená. Už jen vytisknout a pověsit na zeď – protože dokud fotku nemám fyzicky v ruce, tak pro mne není hotová – v tomto jsme staromilec.

        Přeji Vám hezký den, dobré světlo a další energii do téhle práce, které mě osobně velmi baví a proto se sem rád vracím – rád si přečtu Váš názor na skoro jakýkoliv fotoaparát – často si pak říkám, že ho vnímám úplně stejně.

        David

        • Jan Rybář

          Díky moc! A jsem rád, že to vidíte stejně s tím kouzlem minulé generace čipů… Bylo dle mého zásadní v tom, že se Fuji stala takto oblíbenou značkou… No snad to nějak zvládneme i tím novějším čipem… Hezký podzim přeji… JR

          • Trochu “s dovolením” vstoupím pánové do Vaší debaty hlavně na téma “nastavení ISO” u Fujin… logika nastavení práce AUTO ISO Fuji je tak dobře vymyšlená, že pro mne osobně postrádá potřeba měnit ISO v průběhu focení manuálně smysl. Fotím od interiérů přes street, reporty až po portréty a nemohu přijít na důvod, proč by mohlo být vyhodnější mít ISO pod kontrolou manuálně (resp. při focení interiérů nastavím ISO 200, přicloním a fotím ze stativu… ale to také není situace, která vyžaduje změnu ISO v průběhu práce). Jediné, co tedy průběžně měním, jsou volitelná nastavení ISO (min/max) a maximální čas podle objektivu, který mám nasazený.
            …a snad ještě postřeh k dynamice X-Trans III. Začínal jsem s E1, po pár měsích přešel na E2 a od léta tohoto roku toho opravdu hodně nafotil s T2 či Pro2… nerad bych se s Vámi míjel ve slovíčkách a tak to popíši jinak, trochu obloukem a uznávám, že trochu bláznivě, ale… po představení modelu GFX jsem se bláznivě zamiloval do jeho dynamického rozsahu, ale co si budeme nalhávat, i fotograf, kterého focení živí musí hodně přemýšlet, zda se GFX v jeho rukách na sebe dostatečně rychle vydělá, aby taková investice dávala smysl (ponechjeme stranou variantu udělání si radosti pořízením tohoto středoformátového miláčka). To bláznivé zamilování přešlo skoro do onemocnění po tom, kdy jsem si vyzkoušel pružnost RAWu z tohoto snímače z různých světelných situací (a že mám rád kontrastní scény)… tato zkušenost proběhla na jaře a já si v hlavě začal hledat důvody, proč si (a hlavně jak) si GFX pořídit… byl to nekončící boj mezi schopnostmi těla a skvělých GF objektivů a… cenou tohoto setu. Vysvobození z této v podstatě neřešitelné situace byl model X-T2. Přesněji možnost s ním začít pořádně fotit a dostat se nezřídka do kritických situací. Ne, snímač T2 skutečně nedokáže to, co snímač GFX, ale kombinace použitelnosti vyššího ISO, dynamiky snímače a pružnosti RAWů posunula T2 (Pro2, T20 a teď již i E3) zase o kus dál od těl s X-Trans II. a s přivřeným zrakem se dá mluvit o náznacích schopností snímače GFX… už z X-Trans II šlo vytahovat skvělé věci ze stínů, ale to, co poskytují RAWy z X-Trans tři, to je více než velmi příjemné… takže obavy o tuto položku schopností X-Trans III. snímačů jsou liché.
            PS: …a tedy ještě poslední prodloužení… reaguji na postesk Libora Tomana ohledně vykreslování snímačů X-Trans a tedy vhodnosti pro krajinářskou fotografií. Ano, X-Trans je problematický… ale trochu jinak, Je to dané schopností využití možností výstupu dostupnými editory. Písnička s názvem Adobe Lightroom je notoricky známá. Postupně se to zlepšuje, ale stále to není 100%. Řešení je v podobě použití Fuji/Silkypix aplikace Contertor EX (bohužel ne zcela uživatelsky přívětivé prostředí) nebo špičkového programu Iridient (který ale nenabízí takový komfort – knihovna, editace, distribuce, atd. – jako Lightroom, takže je to dilema mezi skvělým “vyvoláním” RAWu a omezením práce. Naštěstí vývojářský tým Iridientu naslouchá a vypustil zajímavou aplikaci Iridient X-Transformer. Ta s možností základního nastavení převede Fuji RAF soubory do formátu Adobe DNG. Kouzlo tkví v tím, že při této změně použije matici Iridient, tedy velmi dobře vykreslí obraz (ostrost, přenos kontrastu…) a takto vyvolaný obraz uloží do formátu DNG se všemi Fuji daty, včetně údajů o použité filmové simulace. Po otevření v LR je obraz víceméně bezproblémový, LR ví, že pracuje s výstupem z Fuji těla a nabídne tak možnost volby filmových simulací tak, jako by načetl originální Fuji RAF soubory… uznávám, je to trošku drbání pravou rukou za levým uchem, které navíc navýší objem dat v počítači, nicméně takto lze zpracovat až s několika RAW soubory z našeho finálního výběru.
            Uf, no, malé vstoupení nakonec až tak malé nebylo a tak prosím omluvte moji upovídanost.

            • Martine, díky moc za skvělý komentář, mnohé se mi dosti hodí, na ten Irident se podívám, to zní zajímavě… Ono hodně záleží na tom, jak kdo fotí a s čím si chce hrát… Mně se do úprav chce málokdy, tedy po foťáku chci, aby vyplivl už hodně použitelný jpg (což je jiným zase zcela jedno)… I proto mírně nostalgicky vzpomínám na dřívější generaci čipů Fujin, prostě mám dojem, že ty jpgy v krajině byly lákavější… Ale jako vždy, i to je věc názoru… Tedy ještě jednou díky a držím palce! h

  6. Když píšete ” jeho předchůdci Fujifilm X-E2 a X-E2s patřily a nadále patří k nejrozumnějším variantám toho, co koupit v kategorii malých foťáků…” by už skoro mohlo být v minulém čase protože už skoro nikde v obchodech nejsou:)

    • Jan Rybář

      Zdravím! Inu, to máte pravdu, s trochou snahy by to ještě jít mělo, ale už to je otázka dní či týdnů, kdy zmizí… Až jsem z toho nostalgický… JR

  7. Super novinka! Jsem spokojen se svým X-E2s, nicméně pokud tento bude znatelně rychlejší co se týká ostření tak rád přejdu + větší rozlišení taky super:-)

Připojte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*