Má smysl fotit iPhonem pohyb hvězd? Ano! Jde to snadno, stačí aplikace za pár desítek korun a stativ. A výsledky jsou opravdu překvapivě dobré.
Proč iPhonem fotit hvězdnou oblohu
Fotografování hvězdných drah patří ke královským fotografickým disciplínám – a u pořádných foťáků vyžaduje solidní vybavení, hodně trpělivosti při focení i následném zpracování.
Jenže iPhone dokáže staré dobré foťáky tak trochu zválcovat svým velkým výpočetním výkonem – a dle mého je prostě obrovská škoda zrovna tohle nezkusit: je to opravdu hodně snadné a jak je vidět z fotografií i videa, výsledky jsou prostě skvělé.
Přičemž pokud máte značné pochybnosti, vůbec se vám nedivím – i já jsem si říkal, že zrovna něco takto náročného těžko mohou mobily zvládnout se ctí…
Nu a nyní focení pohybu hvězd patří k příkladům, které rád dávám účastníkům mých kurzů focení iPhonem.
Příkladům toho, že prostě ty kapesní hračky dokáží mnohem víc, než se zdá.
Co potřebujeme: aplikaci NightCap Camera a temné nebe
S mírnou nadsázkou řečeno, stačí jen zmáčknout spoušť v aplikaci a na pár desítek minut jít na pivo… Ale přece jen, pár věcí splnit musíme:
Video: Jak iPhonem fotit pohyb hvězd – 5 min v 4K
Potřebujeme aplikaci: variant je více, v budoucnu ještě snad sepíšu návody i k pokročilejším variantám, jak v mobilu pracovat s pohybem hvězd. Pro začátek ale zcela stačí aplikace NightCap Camera. V danou chvíli stojí 79 Kč, což je cena více než rozumná. Umí toho ještě mnohem více než zaznamenávat hvězdné dráhy, ale nás dnes bude zajímat právě jen mód Star Trails Mode. Link na aplikaci je zde.
Potřebujeme stativ – osobně si myslím, že mít stativ k iPhonu se hodí pro mnoho situací, tedy bych doporučoval si nějaký alespoň obyčejný pořídit, protože bez něj to nepůjde… Samozřejmě, pro první pokusy by možná stačilo i něco improvizovaného, ale pozor: opravdu je nezbytné, aby se mobil při fotografování nepohnul ani o píď.
Potřebujeme noční oblohu bez světelného smogu: tohle je – upřímně řečeno – největší problém: nejkrásnější fotky získáme jen na místech, kde bude dokonalá tma, což je dnes spíš už vzácnost… Chce to tedy trochu trpělivosti…
Potřebujeme hezkou scénu: tohle téměř jistě na začátku trochu podceníte a budete nadšeni prostě tím, že máte krásné hvězdné dráhy… Ale časem je dobré přijmout, že bez nějakého krásného popředí to prostě nebude fungovat. Zkuste třeba osamělý strom, kapli ztracenou v lese, nebo prostě cokoliv členitého, co dá všemu vyniknout.
Jdeme na to, začínáme fotit
Velké kouzlo focení s touto aplikací je opravdu v jednoduchosti. Tedy:
- Otevřete aplikaci a v pravém dolním rohu klikněte na hvězdičku
- Následně vybere Star Trails Mode (Mód hvězdných drah)
- Pak je potřeba snímek nastavit tak, aby prostě vypadal dobře, a to kombinací nastavování tří parametrů na bocích obrazovky a dolní hraně (prostě se dotkneme, posouváme prstem a nastavujeme)
- Klíčové je nastavení kombinace času a hodnot ISO… Čas se mi nepodařilo nastavit na větší hodnotu než 1/1, což je 1 vteřina. ISO jsem pak doplnil tak, aby byla scéna dobře nasvícená.
- Poznámka pro zkušené fotografy: nebojte se nastavit i opravdu vysoké hodnoty ISO, aplikace velmi dobře dokáže potlačit případný šum (přinejmenším na mém iPhonu 13 Pro). Anebo (což je též možné) jsou ty zobrazené hodnoty tak trochu mimo… Ale šumu se prostě nebojte
- Posledním nastavením je trochu záhadná zkratka FOC na dolní hraně obrazovky – tu je dobré dát na nekonečno (tedy na hodnotu 100), případně je s ostrostí samozřejmě možné experimentovat
- A důležitá poznámka: ideální je mířit na sever, tedy mít v záběru i Polárku – tak se nebude hýbat a hvězdy budou opisovat kolem ní ony kouzelné kružnice… Nutné to samozřejmě není, bude to fungovat ve všech možných směrech. Ale vypadá to prostě nejlépe.
Zmáčkneme spoušť a jdeme pryč (čím déle, tím lépe)
Nastavením výše zmíněných hodnot vlastně vše končí – pak už stačí zmáčknout spoušť a foťák se o vše postará… A vy na displeji uvidíte, jak postupně aplikace maluje pohyby hvězd. A pokud máte v záběru i onu Polárku, budou ji obtáčet ze všech stran (protože je na severu, a zůstane nehybná).
A jak dlouho to má smysl nechat “běžet”? Čím déle, tím lépe. První hezké posuny hvězdy zahlédnete již za poměrně krátkou dobu – kolem 15 minut. Teprve kolem hodiny však začne vše vypadat opravdu magicky.
Dobré je tedy vydržet, ale vše čas od času zkontrolovat – protože je opravdu třeba naprosté nehybnosti, kterou není snadné udržet například ve větrném počasí. Plus nepřítelem focení hvězd se může stát i domácí zvířectvo – pes Amba, která se mi prošla před mobilem na závěr jedné předlouhé expozice, by mohla vyprávět.
Napínavé bádání: meteorit, letadlo, družice?
A pak, když už vám dochází trpělivost, nebo se kazí počasí, se zase opatrně dotkneme spouště. Fotka je hotová a uloží se mezi ostatní.
Pak přichází obvykle drobná úprava v nějakém editoru – já se většinou snažím mít fotky ve foťáku spíše tmavší, tedy fotky hvězdných drah spíše zesvětluji, případně dodávám kontrast.
A pak je tu ještě jedna důležitá položka, která ovlivní finální podobu fotografie: hodně též záleží na tom, co vše se vám ještě do záběru připlete – občas to bude nějaký zbloudilý meteorit, hodně často budete proklínat shluk blikajících čar symbolizujících letadlo křížící váš záběr. A další možností, co může narušit klid a mír pohybu vesmírných těles, mohou být družice.
Přiznávám, stále trochu tápu v tom, jak například s jistotou poznat meteorit a rozlišit ho od ve velké dálce letícího letadlo. Ale vlastně to je jedno: podstatné jsou ony magické hvězdné dráhy. To ony rozhodnou, zda se vám bude fotka líbit…
Tedy držím palce!
