8 věcí, které mě štvou na fotografování

Co mě na focení štve, u čeho se rozčiluji a kdy si říkám, jak málo by stačilo k velkým změnám? Sepsal jsem osm věcí, u nichž se často vztekám. Anebo prostě jen nechápu, proč nejsou jinak. Protože jejich vyřešením by se mnohé posunulo vpřed.

Tu je můj seznam, rozhodně by však neměl působit negativně! Ač z něj může vyzařovat jisté zoufalství (což i má), rychle dodávám moji klíčovou tezi, že nikdy, nikdy v historii nebylo tak snadné dostat se ke skvělým strojům a dělat krásné fotky. Ale možná tím spíš mě těch pár věcí opravdu štve…

1. Proč jsou manuály tak strašlivé a ničí duše začátečníků?

Ničím jiným se asi začít nedá, byť manuálům jsem nadával již v mnoha předchozích článcích. Manuály k fotoaparátům zkrátka nikdy nezklamou – jsem člověk obecně velmi klidný, ale jejich úroveň mě spolehlivě dokáže rozčílit téměř vždy.

Proč? Protože novopečený majitel nového aparátu logicky předpokládá, že manuál ho navede, jak z nového stroje vytáhnout hezké fotky. Jenže ne, nenavede, však víte…

Dále to raději rozepisovat nebudu, abych se znovu nerozčílil, tedy pro jistotu jen obecné shrnutí. Manuály nikdy, opakuji nikdy nečtěte. Nemají smysl, popisují čudlíky, ale nedokáží pomoci k lepším fotkám. Ba naopak! Začínající fotografy přibrzdí v rozletu, uvrhnou je do zoufalství a beznaděje.

Manuál Fujifilm X-E3
Nesrozumitelnosti manuálů “pomáhají” i překladatelské perly, zde je má oblíbená… Bulb sice znamená “baňka”, ale v této souvislosti se opravdu použít nedá… (Manuál k Fujifilm X-E3).

Proč to tak je? Nevím, opravdu nevím – snad podvědomá touha výrobců foťáků ospravedlnit všechny ty (často zbytečné) funkce. Stačilo by přitom tak málo: dát na prvních dvacet stránek shrnutí, jak foťák rychle začít používat, proč se vyhnout (například) plné automatice, proč třeba používat blesk na slunci a vysvětlení, proč většinu z těch desítek funkcí a tlačítek nikdy nikdo nepoužil. Možná se toho firmy bojí. Ale je to chyba opravdu osudová – a možná jim fatálně podráží nohy v krvavé bitvě s mobily.

2. Proč existuje Plná automatika – nejstrašnější vynález dějin fotografování?

Obecně největším zločinem proti fotografování je tzv. plná automatika, která se tváří, že vše zvládne za fotografa. Jenže, jak mohou potvrdit miliony majitelů fotoaparátů, nezvládne. Nefunguje.

Dítě na pláži v pravé poledne? Pes běžící v podvečer lesem? Zoomem přiblížený hrnek s kafem ve stinné kavárně? Na 99 procent to dopadne špatně. Plná automatika je hloupá, snaží se to nějak odhadnout a kromě některých scén v dobrém světle to většinou prostě netrefí. Špatně změří expozici dítěte, psa rozmaže, protože nepohlídá krátký čas, hrnek taky rozmaže, protože v blbém světle zoomovat skoro nejde.

Pro labužníky: tušil jste, že u zrcadlovek nejde v plné automatice zapnout korekce expozice?! Já si toho všiml až nedávno a vydýchával jsem to dlouho.

Pro nelabužníky: mírnou korekci expozice (zda je fotka správně “světlá či tmavá”) je třeba provést u většiny fotek. Plná automatika, u níž to nejde, tedy výraznou většinu fotek vyfotí blbě.

Proč existuje? Nevím. Spíš by mě zajímalo, proč si její marnosti nevšimly ty miliony majitelů foťáků a pořád ji používají.

režimy fotoaparátu
Ovládací kolečko je plné slibných funkcí. Realita je však taková, že většina z nich je k ničemu, nebo dokonce škodí. V reálném životě má smysl používat jen tři z nich: manuál (M), prioritu clony (Av) a program (P). Ilustrace: Halimqd / Depositphotos.com

3. Proč existují Kreativní režimy – nejzákeřnější ze všech funkcí?

U plné automatiky (viz výše) se většinou alespoň část majitelů nějak dopídí k tomu, že je na nic. Mnohem těžší je však uniknout ještě záludnějším knoflíkům zvaným Kreativni režimy. To jsou takové ty malůvky na způsob Sport, Noční focení atp…

Proč jsou zákeřné? Vyvolávají falešný dojem, že dokáží něco navíc. Že jejich použitím bude foťák najednou zvládat mnohem více. Jenže tak to není, jak známo, foťák žádná kouzla neumí, už 150 let vznik fotky obnáší výběr času, clony a citlivosti (desky, filmu, čipu).
Kreativní režimy tedy jen nějak zkusmo vše nastaví. A problém je, že ve složitějších světelných podmínkách vše nastaví tak, že výsledky budou špatné. A prakticky vždy budou horší, než kdyby začátečník použil třeba režim P a trochu cvičil s ISO.

Můj oblíbený příklad: focení v nočním městě – zvládne i režim P. Lupneme tam ISO 1600, nezoomujeme, zkontrolujeme čas. Nejspíš tam bude už ona magická 1/15ctina, tedy foťák udržíme v ruce a fotka vznikne. Pokud tam ten čas nebude, ISO zvedneme a hurá.
Režim noční focení bez blesku se bude majitele foťáku snažit zachránit, což však může udělat jedinou cestou: brutálně zvedne ISO a fotka bude šumět mnohem více než při líném užití opovrhovaného režimu P.

Samozřejmě, pokud bude někdo v poledne na režim Sport fotit líný fotbal, asi to nějak rozumně dopadne. Ale i tak platí to, co u plné automatiky: foťák je hloupý a bez jisté kontroly to nejde. To proto jsou kreativní režimy zákeřné a výrobci foťáků si jimi podkopávají své pozice, protože lidé pak na foťák vcelku logicky nadávají.

4. Proč Canon a Nikon nemají skvělé objektivy pro skvělé zrcadlovky?

Tohle je můj hodně častý povzdech: proč neexistují skvělé pevné světelné objektivy, které by raketově posunuly vpřed to, co umí výborné zrcadlovkové řady Nikonů a Canonů v cenové kategorii 15 – 30 000 Kč?

Vysvětlím: už mnoho let nenechám dopustit na zrcadlovky á la Canon 77D nebo Nikon D5600 (v setu s dvěma objektivy za cca 25 000 Kč) ani na ještě levnější řady Canon 200D nebo Nikon D3400… Nabízejí skvělé výkony za skvělé peníze. Nasaďte na ně pevnou padesátku (50 mm/1.8) za pár tisíc a můžete fotit portréty na titulní stránky časopisů (opravdu).
Problém nastane, když byste chtěli něco pevného, širokoúhlého, světelné, kvalitního, á la pevná 28čka, kterou fotím já na full framu (tedy cca 18ctka na menších čipech). Nic takového neseženete, prostě to neexistuje.

To je problém mnohem větší, než se může zdát na první pohled. Majitel například onoho Canonu 77D se dříve či později rozhodne, že bych se chtěl posunout ještě výše ve výkonech. Fotit s něčím pevným a pořádným. Ale to má prostě smůlu.

To je mimochodem jeden z méně nápadných důvodů obliby menších APS-C strojů od Fujifilmu. Tam je pevných objektivů celá řada (včetně oné reportážní 28tky, mám ji doma). Ano, jsou pekelně drahé, ale existují. Dejte mi to samé ke skladnému Canonu 200D za 13 000 Kč a změníte svět fotografování. Leč to se prostě neděje a dít nebude.

Proč to tak je? Netuším… Možná kvůli tomu, že Nikon i Canon se stále snaží vzkazovat lidem: kdo chce slušný foťák, musí si koupit full frame. Což je ovšem logika, která dle mého nemůže dlouho fungovat.

5. Proč fotofirmy čelí krizi zrcadlovek tím, že zhoršují jejich výbavu?

Není pochyb, čísla jsou jasná: trh zrcadlovek jde dolů. Jejich sestup trvá již mnoho let a je v celku logický a předvídatelný: mobily ukrajují stále více z fotografického koláče. Malé kompakty za pár tisíc zlikvidovaly již před lety, nyní ukrajují i zrcadlovkám. Protože mobily toho umí více, než jsme si ještě před rokem dvěma dokázali představit. A lákadlo nemuset na vycházku do lesa tahat zrcadlovku je prostě neodolatelné (sám to s jistým děsem pozoruji na sobě).

Výrobci zrcadlovek stále razí tezi, že pořádný foťák je jedině full frame. Příští roky ukáží, zda to nebyla osudová chyba, které přesměrovala mnohé nenáročné majitele zrcadlovek k mobilům. Ilustrace: Brancaescova/Depositphotos.com

Kdo by čekal smršť dechberoucích zrcadlovkových novinek, které by za rozumné peníze nabídly váhajícím jasnou alternativu k mobilům, musel být letos zklamán. Canon letos představil sice dvě levné, ale technologicky podprůměrné novinky Canon 2000D (recenze) a Canon 4000D (recenze), které sice nejsou špatné, ale přece jen jsou trochu z jiného dávno překonaného světa. Zrcadlovka za 10 000 Kč je sice skvělá věc, musí to však být zrcadlovka, která jasně nabídne nenáročným uživatelům protipól k mobilu. Což se nestalo.

A abych jistou skepsi neomezoval jen na Canon, naposledy mě zklamal i Nikon. Do svého posledního modelu opravdu skvělé až legendární řady D3xxx zakomponoval opravdovou záludnost: Nikon D3500 (recenze) nemá funkční tlačítko, tedy ISO je nutné přepínat pouze složitou manipulací přes menu. Tedy delší příklad vzkazu: kdo chce fotit pořádně, musí si koupit dražší foťák. Ach jo…

6. Proč klasické foťáky nedokáží zpracovávat obraz tak jako mobily?

Abychom se nepouštěli jen do Canonu a Nikonu, tento bod – též plný tichého zoufalství (řečeno s nadsázkou) – se týká úplně všech výrobců foťáků. Totiž: jedním z hlavních důvodů, proč foťáky prohrávají stále více bitvu s mobily, je jejich neschopnost provádět rozumné úpravy přímo při focení, a to zejména ve snaze řešit bídný dynamický rozsah.

Co tím myslím: pokud mobilem vyfotíte nějakou kontrastní scénu typu rodina u Neapolského zálivu (zkoušel jsem před pár dny), algoritmus pozná, že nebe je přesvícené a dokáže ho “vytáhnout” a vrátit do fotky. Tedy vlastně vytvoří velmi slušné a přirozeně vypadající HDR, což je zkratka postupů míchání několika různě světlých a tmavých obrázků.

Neapol
Výrazně světlejší nebe a tmavé popředí samozřejmě foťáky zvládnout neumějí… Tady se to napoprvé v Neapoli nepovedlo ani iPhonu, ale vše napravil na dalším snímku…

Jenže, zkuste to samé u pořádného foťáku, lhostejno zda za 10 000 nebo 100 000 Kč. Tohle “klasické” foťáky prostě neumí. Chcete do scény zastíněného horského údolí vrátit světlejší nebe? Půjdete to buď úpravou fotky v počítači (ideálně z rawu), anebo přímo nějakým HDR softwarem. Ano, mnoho foťáků má tzv. automatické HDR, ale výsledky u všech (opakuji, u všech) foťáků, co jsem kdy testoval byly špatné až katastrofální.

Jinými slovy: klasické foťáky z nějakého záhadného důvodu nedokáží provádět i v celku relativně jednoduché operace, které by se vážně hodily. A které, hlavně, hravě zvládne i obyčejný mobil.

Neapol
iPhone zde usoudil, že majiteli by se to nebe hodilo, proto ho dokázal v rámci automatického HDR do snímku vrátit (v reálném čase a ze svého vlastního “rozhodnutí”). Vypadá to věrohodně a tohle zkrátka foťáky neumějí. Fotka je zmenšená na webovou velikost, ale jinak je bez úprav.

Zkrátka: pro běžné focení na památku dokáže mobil (ať už HDR funkce přímo ve foťáku, nebo nějaká specializovaná aplikace) nabídnout zpravidla lepší výsledky než sebedražší foťák. Samozřejmě, z něj budou výsledky mnohem lepší, pokud se vrhnete na úpravy, ale na to prostě mnohdy není čas ani chuť. Rychlost mobilních akcí je nakažlivá.

Proč to tak je? Tedy opravdu nevím, tady nejspíš neplatí to, co je podtextem většiny dalších bodů (že kdyby firmy chtěly, nějak by to šlo). Nejpravděpodobnější vysvětlení, které slýchám od expertů na výpočetní techniku, zní: mobily jsou dnes vlastně hodně výkonné počítače: to proto dokáží s daty pracovat mnohem lépe než fotoaparáty. Zkrátka: klasické foťáky ty kouzla s přesvíceným nebem neumí zpracovat v reáném čas. Před pár lety by mi to bylo jedno. Nyní říkám: škoda!

7. Proč se foťáky nesnaží více experimentovat s technologiemi?

Hádejte, co mě ze světa pořádných foťáků nejvíce zaujalo v posledních měsících? Informace, že slavná firma Zeiss chystá full frame kompakt, který v sobě bude mít zabudovaný modul schopný fotky (rawy) upravovat přímo ve foťáku (viz článek – anglicky).

Samozřejmě netuším, jak dobře či špatně konkrétně tahle věc dopadne, ale to podstatné je někde jinde: právě v oné snaze nakombinovat ony dva zatím technologicky nesmiřitelně oddělené světy klasických foťáků, mobilů a úprav.

Jiná slavná optická firma (Leica) je podepsána pod fotoaparátem, který mě vyděsil (nadchnul) ve světě mobilním: více méně náhodou jsem v létě testoval mobil Huawei P20 Pro (recenze) a právě výkony optiky v kombinaci s procesorem posunuly zase o zásadní kus dál to, co je možné od mobilů čekat.

Huawei Mate 20 PRO
Opravdu zajímavé technologie – Huawei Mate 20 PRO při nočních scénách natočí několikavteřinové video a to pak zpracuje do finálního snímku. A rozmazání tramvaje je snesitelné a obrázku nevadí. Fotka je v plné velikosti bez úprav.

Až do nedávna to vypadalo (= až do nedávna jsem si myslel), že mobily prostě z fyzikálních důvodů nemohou překročit určité limity. Malý čip a malé čočky přece, říkal jsem si, nemohou nikdy plně soutěžit s pořádnými snímači a velkými objektivy fotoaparátů. Ale právě tahle hračka mě přesvědčila, že ano: kombinace záznamu ze tří objektivů dala mobilu nebývalou možnost “vidět do dálky” a nahradit tak zoomy. A druhým technologickým zlomem je dle mého schopnost fotit ve tmě, kdy výsledná fotka vzniká kombinací několika obrázků pořízených za několik vteřin. Celkově byly výkony trochu nevyrovnané, tedy konkurent iPhonů to (zatím) není, ale v těchto dvou parametrech patrně nabízí opravdový průlom.

Proč to píšu? Protože proč by podobná technologická kouzla nemohla být v zrcadlovkách? Proč by se rychle nemohl protnout tento svět experimentů a technologií se starými dobrými “pořádnými foťáky”?

Že o to tradiční fotografové nestojí? Inu, před rokem dvěma by mi ta představa přišla děsivá. Ale nyní si říkám: dejte mi do mého full framu trochu více elektroniky a budu šťastný!

8. Proč jsou full frame bezzrcadlovky (skoro) stejně velké jako zrcadlovky?

Ještě jedno drobné zalamentování musí v tomhle článku zaznít. V posledních měsících zazníval světem fotografování dlouhý zoufalý výkřik ve stylu: Ony to ten Canon s Nikonem opravdu nepochopily? Vážně jim nedošlo, z čeho vyplývá ona obliba bezzrcadlovek? Že lidé chtějí malé foťáky?

Totiž: před pár týdny – po letech spekulací – světlo světa konečně spatřily dva nejvíce očekávané foťáky tohoto roku: full frame bezzrcadlovky Nikon i Canon. Jak se povedly, zatím nechci soudit, v ruce jsem měl nakrátko jen Canon (viz článek). Ale, přiznávám, jedno je jisté již nyní: nesplní tu základní věc, na kterou jsme se těšili – nebudou malé a skladné.

Canon EOS R vs Canon 5D mark iii
Můj Canon 5D mark iii a novinka Canon R. Pravda, zrcadlovka má hodně malý objektiv, bezzrcadlovka hodně velký, ale i tak je jasné, že rozdíl v objemu těl není dramatický. (Foceno mobilem.)

To proto to jisté rozčarování fotografického světa zmíněné o pár řádků výše. Obliba bezzrcadlovek v posledních letech není vedena tím, že nemají zrcátko. To je všem, troufám si říci, zcela jedno. Logický důvod obliby je velikost. Ó, kéž bychom už nemuseli tahat ta obrovská full frame zrcadlovková těla a měli něco menšího, říká si každý, kdo někdy s velkou zrcadlovou putoval v horách či se (marně) snažil být nenápadný při cestování.

To proto fotografové mají tak rádi kapesní jednopalcové kompakty Sony anebo skladné Fujiflmy: dávají jim svobodu, nenápadnost, lehkost, byť ano, za cenu trochu horších obrázků.
Tedy jsme se těšili na ony dlouho slibované full frame bezzrcadlovky. Hmm, a ony jsou stejně (dobrá, skoro stejně) neskladné jako jejich zrcadlovkoví příbuzní.

Proč to tak je? Nevím. V tomto bodě opravdu nevím…

A nyní si přečtěte znovu první větu, kde píšu: navzdory skepsi těchto řádků jsem velký optimista: nikdy nebylo tak snadné fotit!

30 komentářů

  1. Pane Rybáři, musím se manuálů zastat. K mému prvnímu digitálu, Pentax K200D, jsem dostal velmi podrobný a kvalitně zpracovaný tištěný manuál. V něm jsem se třeba dozvěděl, jak používat starší objektivy Pentax bez clonového kroužku s nastavením A (str. 230 tohoto manuálu). Možná Vy byste na tuto možnost přišel i bez manuálu, ale já ne. K dalšímu fotoaparátu Canon 77D jsem tištěný manuál již nedostal, ale je zdarma ke stažení. Také tento manuál je velmi podrobně zpracován, banální informace které uvádíte jako příklad jsou na prvních stránkách, ale manuál na K200D má 260 stránek a na 77D dokonce 500 stránek. Asi popisujete zkušenosti s jinými manuály než jsem se já setkal.
    J.Š.

    • Jan Rybář

      Dobrý den, díky za komentář! Samozřejmě je možné, že některé manuály jsou trochu lepší než jiné, ale opravdu jsem se ještě nesetkal se žádným, který by splnil očekávání začínajících fotografů – aby je trochu navedl do rychlého startu. Pochopitelně, roli, o níž mluvíte, manuály mají – pokud hledáte, najdete mnoho zajímavých detailů… JR

      • Zdravím! Manuály už nějaký ten pátek nečtu (většinou to není třeba). Ale když jsem začínal tak např. k fotoaprátu Pentax MZ3 z roku 1999 (ano, kinofilm 🙂 ) byla taková malá knížečka, která popisovala, co se stane, když se použije krátký/dlouhý čas, otevřená či zavřená clona… k tomu fotky na ukázku. Zkrátka kurz focení v kapesním fomátu. To je to, co dnes bohužel chybí.
        Ono totiž tehdy nebylo potřeba popisovat desítky zbytečných položek v menu a tlačítka s úžasnými funkcemi (které je beztak lepší přelepit a nepoužívat). Kinofilm žádné digitální efekty v menu neměl. 🙂 Vlastně ten můj jeden měl – možnost vložit digitální datum a čas. Myslím, že dokonce ve třech formátech! Jak úžasné! Byly o tom v manuálu dvě strany textu…

      • On to každý výrobce má jinak, a taky jinak píše manuály k běžným kompaktíkům a ke svým lepším modelům. Samsung je toho příkladem – jeho manuál třeba k APS-C mirrolessu NX3300 se dost liší už v obecné úvodní části od manuálu k travelzoomu WB380 (který přitom patřil k velmi slušně vybaveným přístrojům, leč zkrátka měl malý čip a byl pro “obecnou” veřejnost). V obou je k mání obecný výklad fotografických pojmů (clona, spoušť/čas, citlivost…), celkem snaživý, ovšem u WB380 zkratkovitější. Naproti tomu třeba Canon v manuálu ke G7 X II se s nějakou teorií nepáře a jde rovnou na technikálie – zapnout, kde zmáčknout a šup na automatický režim a všelijaké zábavné funkce. Ono by za dnešních poměrů bylo přirozené, kdyby výrobci ke každému novému modelu vyvěsili videotutoriál, klidně na YouTube, názorné předvedení vydá za tisíc slov. A ti svědomitější by mohli přidat nějaký ten tutoriálek o úvodu do jemného umění fotografie. Šiklo by se to velice pro novice, ale je to i skvělý marketingový prostředek. Bohužel obvyklá produktová videa jsou většinou totálně povrchní a k ničemu. Taky bych nepomíjel in-camera nápovědu, třeba Sony se o ni snaží pod tlačítkem “?” (nevím, jestli na všech modelech), ale určitě by mohla být propracovanější. No a taky by to chtělo víc odborné péče lokalizacím (překladům) – je asi fajn “zásadně” ušetřit zadáním překladu nejlacinější agentuře, ale je pak nutné, aby dodaný text prošel redakcí třeba u místního hlavního dealera, abychom zase nežasli nad “baňkami” 🙂 Ale buďme fér – kdo někdy četl návod k pračce, televizi nebo i manuál k automobilu, nedělá si moc iluze. A návody ke smartphonům jsou kapitola sama pro sebe.

  2. Děkuji za skvělý článek.Po letech jsem začal fotit na digitální zrcadlovku a koupil si starý Pentax K5 ,protože jsem měl nějaká stará kinofilmová skla. Na Pentax se dají koupit kvalitní pevná skla za celkem rozumné peníze.. Škoda, že nemáte testy na Pentax, láká mě Canon FF , protože některá stará pevná skla tam jdou ještě lépe než na Pentaxe, ale nevím jestli bych si výrazně polepšil. Fotím zatím všechno. Bezzrcadlovky mě vůbec nelákají a myslím že tam bude časem problém s prachem. Přeji dobré světlo.

    • Jan Rybář

      Dobrý den, díky za komentář! Nu ano, máte pravdu, ty Pentaxy musím trochu “dohnat”, snad už brzy! JR

    • Koukněte se spíš po nějakém Sony těle. Na staré objektivy je to asi nejlepší věc (a to říkám jako starý pentaxák a dnešní lumixista). Prachu a bezzrcadlovek se nebojte, není to tak velký problém. A věřte, že rozdíl v obrázcích uvidíte velmi výrazný!

  3. Kam to výrobci a obchodní svět směřují je obtížně odhadnout. Zatím to působí tak, že budou v budoucnu pro širokou veřejnost skutečně hlavní zejména foťáky v mobilu a ty velké FF CSC foťáky budou určené jen pro někoho a pro něco.

    • Jan Rybář

      Ano, s tím takto počítají už pár let i velcí výrobci… Ale můj odhad je, že propad středních segmentů může být rychlejší a ničivější, než si myslí… JR

  4. K bodu 6. Souhlasím ” z plna hrdla ” a taky jsem nad tím přemýšlel jak je to možné. A další věc kterou nechápu je, že snad Amerrický režiser natočil celovečerní film na iPhone 7, který se normálně promítá . Když vidím ty kamery za statisíce na kolejích . . . pokud to není hoax ?

  5. Malé FF? Řekl bych, že kvůli ergonomii se moc ušetřit nedá. A naopak většina objektivů bude větší a těžší. Cesta je zdokonalení M43 čipů.

    • Souhlas. K čemu je malé FF tělo a olbřímí objektiv na něm, akorát se to špatně drží. Výhoda bezzrcadlovky je v tom, že tam není ono zrcátko :)Což znamená větší spolehlivost a vlastně i ten elektronický hledáček je dnes lepší.

    • Jan Rybář

      Zdravím, a je tam nějaká fyzikální logika, že ty objektivy musí být větší? Třeba že kvůli zmenšení vzdálenosti objektiv – čip prostě konstrukčně nastanou problémy? Měl bych to asi věděl, ale nevím… FF bezzrcadlovka mě osobně hodně láká, ale jen nějaké opravdu více méně malé vydání… JR

      • Jsou tam dva vlivy:

        1) crop factor: Třístovka na fullframe je prostě větší než stopadesátka na MFT (crop 2)
        2) při stejném crop factoru se snížením vzdálenosti čip – bajonet dosáhne mírného zmenšení onoho FF objektivu.

        Tedy FF bezrcadlovka může mít trochu menší objektiv než FF zrcadlovka, ale pořád bude objektiv velmi velký a pak se nabízí otázka k čemu je mi malé tělo… Pokud chci opravdu kompaktní systém, musím sáhnout po senzoru s crop factorem.

        • Jan Rybář

          Děkuji! Tak nějak jsem si to myslel… No uvidíme, kam se to vše pohne… Dobré světlo přeji… JR

  6. Že ludia fotia a nahrávajú s mobilmy na výšku na TV je to potom ako nedorobok.

  7. Pro zajímavost k bodu 1: “B” = bulb = balónek od původně používané pneumatické “dálkové” spouště. Gumový balónek s hadičkou (jako u klasického tlakoměru). Zmáčkneš, tím foukneš vzduch do prostoru závěrky v aparátu, a dokud držíš balónek zmáčknutý, tlak vzduchu drží závěrku otevřenou. Čas se doporučuje odpočítávat na řádných kapesních cibulích na ozdobném řetízku. Znalci mechanické fototechniky by jistě uměli doplnit tenhle letmý popis vědecky.
    Díky za nahozená témata, jako obvykle spousta věcí k přemýšlení. Pěkný den všem.

    • Jan Rybář

      Děkuji za připomenutí, už jsem to kdysi někde četl, ale úspěšně zapomněl… Každopádně je to moc zajímavé! Jak si takový starý balónek najde cestu do digitálních foťáků…JR

  8. Koupil jsem si Olympusáckou bezzrcadlovku PEN. Jsem nadšen.
    Nebudu tu diskutovat o velikosti čipu a kvalitě objektivů, pouze bych chtěl poznamenat, že hledáček (bohužel za dost peněz dokoupený) je tak rychlý a kvalitní, že opravdu nechápu, proč mít ve foťáku zrcadlo. Foťák tak může být malý a lehký. Když porovnám fullfrejma od Nikonů a tenhle PEN, opravdu nechápu, proč lidi tolik touží posilovat svaly. A navíc se objevují i fullframe bezzrcadlovky.

    • Jan Rybář

      Zdravím a ano ano, hledáčky v posledních dvou třech letech urazily obrovský kus cesty, už to nejsou takové ty nepoužitelné trhající se monitory, co z nich bolí oči… JR

  9. Bod 6. a 7.
    Mobily jsou chytřejší. Ano, mají lepší, výkonnější a dražší procesor a software. Experimentují s AI.
    Proč to nemají foťáky a zrcadlovky – protože to a) dost žere baterky b) mobilů se vyrábí o několik řádů více, než zrcadlovek, takže se to vyplatí c) dokud lidi budou kupovat “hloupé” zrcadlovky, nikoho nic nenutí, aby je vyráběl chytřejší.

  10. Tento rok kupeny Panasonic DC G9 + Leica 12-60.
    Ako zalozne telo iPhone. Zrkadlovku nikdy viac.
    Ak ma niekto zaujem ostal mi objektiv Canon 24-105 mm L / F4

  11. Já myslím, že podstatná je eliminace zrcadla. To, že se zachová velikost je dle mého pohledu správná cesta. Např. ergonomie EOS 5D je fajn, nedovedu si představit, že budu hledat nějaká pidi ovládání namalém těle nebo schovaná v menu.

    • Josef Výša

      Taky si to myslím!

      • Jan Rybář

        Zdravím – přiznávám, že mně osobně velké bezzrcadlovky nějak moc nedávají smysl, přinejmenším v danou chvíli, kdy na ně není moc objektivů atp… Ale je to určitě věc názoru… Výhoda života bez zrcadla je dle mého jediná, a to “živý náhled” změn v hledáčku, což je například u korekce expozice docela návykové… No uvidíme! JR

  12. Děkuji Vám za Vaše aktuální články. Jste jeden z mála profesionálních fotografů, který upozorňuje na problémy v inovaci fotoaparátů a nereagování na masový nástup fotomobilů. Sdílím Vaše obavy, aby současným výrobcům (snad kromě Sony, která produkuje fotoaparáty i fotomobily) neujel vlak, jako dříve výrobcům analogových fotoaparátů u výrobu fotoaparátů i pro profesionály postupně převezmou úplně jiní výrobci.

    Zdraví a dobré světlo přeje
    J. Gall

    • Jan Rybář

      Dobrý den, ano, přesně toho se trochu bojím… Samozřejmě, netuším, co se velkým firmám honí v hlavě a v tabulkách, ale historie je plná příkladů, kdy velké značky podcenily rychlost změn kolem… JR

  13. Dušan Král

    Ono je otázka jestli má cenu dělat malé full frame bezzrcadlovky když vlastní objektivy příliš zmenšit nejdou. Proto jsem si koupil Lumix GX80 od Panasonicu. Sice to není ani APS-C, ale je malý a když bych se rozhodl pro jiné objektivy než jsou setové 12-32 mm a 35-100 mm, tak si můžu vybírat i u Olympusu. Každopádně ten kratší objektiv je pancake, takže s ním jde foťák dát pohodlně i do (větší) kapsy u bundy 🙂

    • Objektivy k Lumixu GX80 si v tomto případě můžete vybírat nejen u Olympusu, ale např. i u Sigmy či Samyangu.

Připojte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*