Kam míří fotografování – 10 otázek pro rok 2023

Co napínavého nás čeká ve světě fotografování v roce 2023? Co se změní, co začne, skončí, o co se budou fotografové rádi hádat nad pivem? Tak jako v minulých čtyřech letech jsem sepsal seznam 10 témat, které bude letos zajímavé i důležité sledovat.

Poprvé jsem se rozhodl pohlédnout do věštecké koule v roce 2019 – a text tehdy vyvolal velký ohlas, a proto vznikla lednová tradice článků, v nichž zkouším odhadnout, co zásadně ovlivní svět fotografování.

Fotografování v roce 2023
Co přinese tento rok ve světě fotografování? Tak jako v minulých letech zkouším věštit z křišťálové koule… Ilustrace: Bee967/Depositphotos.com

Pro zajímavost, zde případně najdete minulé verze, tedy rok 2022, 2021, 2020 a 2019. Já je tedy raději zpětně nečtu, abych se nedivil…

Každopádně, tak jako v minulých letech, platí, že jde o mírnou nadsázku, tak už to prostě u věštění z koule bývá…

1. Chytnou začátečnické APS-C foťáky druhý dech?

Přiznávám, tohle mě osobně zajímá do příštích měsíců opravdu hodně, ač to může vypadat jako podružnost. Totiž: v posledních pár letech to vypadalo, že začátečnické foťáky s menšími APS-C snímači postupně vyklidí pozice.

Ta úvaha zněla a zní: nejlevnější řady foťáků prostě nemají moc smysl, fotografové bez větších ambicí používají mobily a ti, kdo to s focení myslí vážně, se budou spíš přiklánět k full framům. Což, viz dále, dávalo smysl i v kombinaci s tím, že u full framů se objevily nové relativně levné modely.

Jenže Canon vloni představil dva nové APS-C foťáky: cenově dostupný a opravdu překvapivě nadupaný Canon R10 plus ještě i Canon R7, tedy vyšší třídu pro náročnější. A pokud se potvrdí spekulace, další ambiciózní APS-C bezzrcadlovky (nejen od Canonu) přijdou v příštích měsících.

Zkrátka: rok 2023 ukáže, co čekat od začátečnických segmentů a zda budoucnost bude patřit i levným bezzrcadlovkám.

(Pro jistotu dodávám: nemluvím zde o Fujifilmu, to je trochu jiný případ vesměs pokročilých APS-C strojů, které své místo na trhu mají a mít budou).

2. Jak bude vypadat segment dostupných full framů?

Je velmi pravděpodobné, že letošek vyjasní další důležitou otázku: jak bude vypadat nabídka dostupných full framů?

Jedním z mezníků posledních let byl prostý fakt, že full framy se pomalu posouvají do cenové zóny začátečnických foťáků. Zkrátka: nikdy v minulosti nebylo možné pořídit solidní stroje od Nikonu či Canonu za tak rozumné peníze. Přičemž tělo Canonu RP (recenze zde) se dá koupit pod 25 000 Kč a v kombinaci se seťákem nez zcela zlé kvality pod 30 000 Kč. Samozřejmě, spíš tu kombinaci lidem rozmlouvám, ale zároveň platí: rozhodně není špatná. A hlavně – v šikovných rukách je opravdu možné i na tomto stroji poznat ono zásadní: že full frame je prostě full frame.

Zkrátka: osobně považuji za hodně důležité a hlavně zajímavé, jaké další volby se v příštích měsících objeví na fotografickém nebi. Protože si prostě myslím, navzdory předchozímu bodu o APS-C, že budoucnost amatérského focení leží ve full framech. No uvidíme.

3. Čím budou fotit “nadšení začátečníci”? A jak se změní jejich definice?

Za ta léta už trochu tuším, o co se vždy fotografové s gustem pohádají. Předloni jsem ale netušil, jak zásadní “kartáč” dostanu za nenápadnou větu, že Nikon Z6 II je dobrou volbou i pro začátečníky. Začátečnici, zněl argument, přece mají začínat na obyčejnějších foťácích s malým čipem a až postupně se propracovávat dál.

Ano, tak to bylo pro mnoho let, ale už to prostě neplatí – definice “začátečníka” se dramaticky mění. Před pár lety to byl vlastně každý nezkušený fotograf, který chtěl fotit něco na způsob “dítě se učí jezdit na kole”. Jenže takoví fotografové dnes již z 95 % neexistují – fotí jen mobilem.

A začínající fotograf dnes z velké části znamená člověk, který se prostě chce vrhnout na skvělý koníček a nejspíš se mu opravdu bude věnovat naplno. A když se mě optá: “Bude mi stačit Canon RP, nebo už mám raději investovat do něčeho pořádnějšího?”, moje odpověď zní: Pokud na to máte peníze a víte, že vás to bude držet, kupte si klidně něco pořádnějšího. Prostě to bude fotit líp.

Proto bude zajímavé sledovat, čím tito “začátečníci nového typu” budou fotit – protože to ovlivní podobu světa fotografování.

4. Budou foťáky znovu běžně k dostání?

Pokud jste v uplynulých dvou letech foťák nekupovali, dost možná vás minula naprosto zásadní informace: dostupnost foťáků je naprosto katastrofální. Na špičkové modely, ale nejen na ně, jsou pořadníky a od objednání po doručení mohou uběhnout předlouhé měsíce.

Důvody jsou podobné jako u jiných oborů: Covid naboural distribuční sítě a zkomplikoval výrobu a dopravu po zeměkouli. To vše v kombinaci s dalšími pohromami způsobilo, že vyrobit a včas dodat cokoliv komplexního je zkrátka obtížné.

To má obrovské dopady na svět fotografování – protože fotografové sice chtějí kupovat, ale často to prostě nejde, což se jako sněhová koule valí celým segmentem – výnosy prostě nejsou tam, kde by normálně byly…

Tedy: svým způsobem je tohle nejdůležitější otázka vůbec: půjdou zase někdy brzy foťáky normálně koupit? Nezajímá to jen nakupující, ale i výrobce, kteří jsou vážně hodně nervózní.

5. Jaká vylepšení čekat od nových foťáků? Co nového v ostřeni?

Pokud byste se mě zeptali na nejvýraznější mezník posledního roku, řekl bych zdánlivě nudnou větu. Že dramaticky se vylepšují ty opravdu zásadní parametry všech kategorií foťáků: především ostření.

Totiž: v přívalech různě reklamních informací o nových strojích trochu zapadá to opravdu klíčové, byť vlastně mírně nudné: foťáky bez ohledu na cenu jsou prostě každým rokem rychlejší a hlavně: nabízejí nebývale dobré ostření. Od přesnosti kontinuálního autofokusu po detekci různých typů objektů. Obé má totiž zásadní dopad na to, “jak foťáky fotí”, bez ohledu na to, zda jsou v rukách profesionála, nebo začátečníka.

A bude opravdu napínavé sledovat, co nového se v této oblasti stane v příštích měsících.

6. Napíšu už konečně článek “Zrcadlovky definitivně končí?”

Již několik let si každý novinář zabývající se focením v duchu chystá nekrolog na téma “Zrcadlovky po desítkách let končí a odcházejí do historie”. Jenže zatím napsat nejde – zrcadlovky se dále prodávají a z dílčích dat se dá dokonce usuzovat, že v objemu prodaných strojů nejsou zcela zanedbatelné.

Ba co víc: Canon i Nikon se kategoricky brání tomu, aby nad starými dobrými zrcadlovkami udělali kříž.

Abych nebyl špatně pochopen: éra zrcadlovek samozřejmě končí, nebo spíš už dávno skončila. Jejich vývoj nepokračuje a je velmi nepravděpodobné, že by se objevil nějaký nový významný model. Ale dále se prodávají..

Dokud velká dvojka oficiálně neřekne “je konec”, článek prostě napsat nemohu. Je tedy dost možné, že až se to opravdu formálně stane, budou to trochu nuda – ve své podstatě to zkrátka bude zpráva stará mnoho let.

7. Kam dojde “umělá inteligence” v úpravě fotek?

Krok za krokem se mění důležitý obor úprav fotek – stále více do něj proniká to, co dříve bývalo doménou jen úprav v mobilních telefonech: tedy poměrně rozsáhlé automatické úpravy založené na detekci obsahu. Tvůrci rádi používají pojem “umělá inteligence”, což je však spíš marketingová nálepka. Ale faktem je, že pojem “strojové učení” by se snad už i použít dal, a to prostě pokrok je.

V čem se to může hodit? Použití je bezpočet a bohužel (z mého pohledu) se často zaměřují právě na různé více či méně divoké automatické úpravy. Kde se to však může hodit poměrně zásadně, jsou různé složité výběry – programy více než kdy dříve dokáží opravdu přesně poznat, kde je na fotce (třeba) nebe a vybrat ho pro další úpravy. Samozřejmě, tradiční fotografové na to po léta mají zajeté postupy, ale je pravda, že zkusit tyhle novinky opravdu stojí za to…

Právě jsem dokončil testování Luminaru Neo, což je jeden z programů, které si právě s touto kategorií úprav hrají. A z pozice tradičního fotografa je možné říct, že za zkoušku to rozhodně stojí. Některé z těchto úprav se opravdu hodí a nakonec je – tipuji – přijmou i hodně konzervativní “upravovači”.

8. Poroste nadále kvalita fotek v levných mobilech?

V uplynulých letech jsem zde vždy mudrovat na téma, co nového dokáží v příštích měsících špičkové “vlajkové lodi” výrobců mobilních telefonů. A dlouho to bylo opravdu nesmírně zajímavé – každý rok vážně přinesl pokoření nějaké hranice v technologickém vylepšení nebo zkrátka zpracování obrazu.

Samozřejmě, špičkové modely stále fotí lépe, osobně si ale myslím, že pokrok se trochu přibrzdil – rozdíl mezi iPhonem 14 a 12 je prostě méně výrazný než by byl třeba mezi verzí 12 a XS (též dva roky odstup).

A ve světě fotomobilů (viz nejlepší fotomobily) mě tedy vloni zaujala věc zdánlivě nenápadná – že obrovský skok nastal v tom, co je možné čekat o strojů nižších a středních tříd. Proč si to myslím? Půl roku jsem měl kvůli mým kurzům focení mobilem půjčený Samsung A53 (cca 9 000 Kč) a překvapilo mě, jak pozoruhodné fotky za ty peníze umí. A hlavně, o kolik fotí lépe než mobily ze stejného segmentu před pár lety.

Jinými slovy: při pohledu ze světa vlajkových lodí se snadno přehlédne, že možná až v těchto letech se vlastně lepší fotky dostávají do nižších tříd mobilů a tedy mezi mnohem více lidí – což je opravdu důležité.

9. Budou s foťáky více fotit lidé z “generace mobilů?”

Tuhle zásadní drobnost je snadné přehlédnout, ale opravdu je poměrně výrazná. Totiž: foťáky se dramatickou rychlostí dostávají do módy mezi mladšími generacemi, které vždy fotily jen mobily.

Jinými slovy: my všichni mírně známe onen scénář: fotil jsem foťákem a pak utekl k mobilu. Ale nyní nastává efekt opačný: kdo vždy jen fotil mobilem, touží po tom “fotit pořádně”… Samozřejmě, není to něco, co by zamíchalo statistikami prodejů, ale trend je dle mého jasný – a pozitivní. Únava ze světa mobilů zkrátka vytváří novou generaci začínajících fotografů.

Pravda, zcela bez nadsázky řečeno, to s sebou nese i určité riziko zklamání – dost často na mých kurzech vidím jisté roztrpčení, že pořádný foťák neumí hodně z toho, “co je zcela běžné u mobilů”… Tedy ano: u foťáku je normální, že když je údolí zalité stíny, je třeba vše doladit až při úpravě. Což mobily zvládnou obvykle zprocesovat a upravit samy od sebe. Nebo se občas někdo i diví, že foťák neumí tak hezky rozmazat pozadí u portrétu, jak to činí umělé úpravy u portrétních módů.

Což říkám zcela bez ironie nebo kritiky – mobily prostě tak trochu vytvářejí nereálná očekávání toho, co chtít od foťáků.

Ale v celkovém součtu to je jedno: jakýkoliv návrat k “pořádnému focení”se počítá.

10. Udeří ještě více fotoúnava ze sociálních sítí?

V předchozích letech jsem zde vždy měl jeden bod na téma sociální sítě, především Instagram. Totiž: navzdory obecnému názoru tradičních fotografů jsem vždy Instagram považoval za skvělou věc pro focení obecně – mnoha fotografům dokázal trochu naznačit, co vlastně je dobrá fotka, která umí zaujmout. A že je prostě dobré bádat nad “tajuplnými” pojmy jako je kompozice atp.

Zkrátka: Instagram jednak dokázal mezi mnoho lidí dost hodně dobrých (a ještě více špatných, to ano) fotek. A zároveň slouží jako nelítostné zrcadlo zpětné vazby (ovlivněné algoritmy, ale i tak…).

V posledních měsících (a pro někoho i letech) ale z mnoha směrů slýchám názor, že “už to prostě není ono”, že už “prostě mě to tolik nebaví” a že zkrátka “moře fotek mě unavuje stále více”.

Tedy mohu se mýlit, ale mám dojem, že motor největší sítě na ukazování fotek v lidské historii se zadrhává a mění. Svým způsobem by to byla škoda – ale kdo ví, třeba to pomůže propagovat dávné pravidlo, na které ale každý fotograf musí přijít sám: že aby fotky těšily, není třeba je nikomu ukazovat.

Reklama

6 komentářů

  1. Možná je to drobnost k bodu 9, ale čistě z mojí zkušenosti navíc často sahají po analogových přístrojích než digitálních. I když fotografie stejně nakonec skončí na Instagramu.

  2. V bodu 7. se zamýšlíte nad úpravami totografií s využitím “AI”. Já “testuji” Luminar Neo již rok. V podstatě jej používán na úpravy většiny fotografií. Myšlenka zapojení “AI” do úprav fotografií se mi líbí od samého počátku, ale má to jedno úskalí, nelze se na ni, zatím, zcela spolehnout. Velmi často je nutné zasahovat “ručně”, alespoň tuto zkušenost s Luminarem zatím mám. Když to shrnu, Luminar Neo s “AI” je nástroj pro netrpělivé, alespoň já to tak mám. Představa, že věnuji úpravám jedné fotografie desítky minut v jiné aplikaci, je pro mě děsivá. I při pečlivém přístupu k úpravám lze výsledný uspokojivý produkt získat v Luminaru v řádu minut.

    • Jan Rybář

      Jiří zdravím a díky za komentář – a opravdu jsem rád, že takto Luminar Neo vidíte – právě jsem dal na web jeho recenzi a původní titulek zněl “program pro líné fotografy”, ale nakonec jsem tedy změnil na neutrálnější “pohodlné fotografy”… A přesně stejný dojem jsem měl při testování: že prostě to je opravdu návykové, protože ty možnosti rychlých úprav jsou pozoruhodné, byť se nad nimi stále trochu ošívám. Tak uvidíme, co to s námi udělá… Pro zajímavost, níže link na článek… Mějte se! JR
      https://www.fotoguru.cz/luminar-neo-recenze/

      • Dobrý večer,
        taky jsem to tak nechtěl nazvat, neboť bych se odkopal. Ale v mém případě je to o tom, že sice rád fotografuji, ale nám trochu problémy, ohledně pracnosti, s postprodukcí. Kouzlo fotografování vidím v něčem jiném. Takže mi vlastně Luminar svým pojetím vyhovuje. Co jsem za ten rok zjistil je, že při používání nástrojů v Luminaru musí být jeden velmi obezřetný, jinak jsou z toho tak trochu omalovánky a přiznávám, občas to k tomu svádí. Samozřejmě používám pro úpravy i jiné nástroje, jinak to ani nejde. Myslím si, že “AI” v úpravě fotografií má, i přes své limity, budoucnost. Záleži jen na výkonosti hardware a jak se vývojáři popasují s celou problematikou, časem do toho asi promluví i neuronové sítě.

  3. Jirka z Brna

    Takhle v půlce října (před čtvrt rokem) jsem si pořídil Canon M50 Mark II se třemi objektivy (vše nové do 30.000,- Kč) a snažím se fotit. Jsem si vědomý toho, že několik let se spekuluje o neperspektivě řady EOS M. Rád, často a celkem pěkně jsem dosud fotil s mobilem – stativ a ND filtry mám také ve výbavě, bracketing zvládám v GIMPu postproces v Darktable. Kdyby byly v nabídce jenom Full Frame, tak bych si určitě fotoaparát nepořídil – už i Canon R10 se svými FF objektivy je přes můj rozpočet, takže jsem rád, že mám zatím cenově dostupný APS-C, který mi často dělá společnost. Při srovnání stejných fotografií s mobilním telefonem jsem moc nadšený nebyl. Ale naštěstí začínám chápat, kde má fotoaparát silné stránky pro moje zájmy fotografování a jak je použít tak, abych z nich profitoval.

    Bohužel nikde se nic nepíše o tom, že s fotoaparátem se holt musí fotit jinak, vzhledem k jeho omezenému dynamickému rozsahu ve srovnání s HDR snímky mobilního telefonu (když si je tedy nechci skládat v postprocesu) – je nutné fotit jinak, jinak komponovat než s mobilním telefonem, využít proměnlivou clonu a různé ohniskové vzdálenosti na takové snímky, které s mobilním telefonem ani nejdou vytvořit. A odměnou se mi dostává opravdu věrných a zajímavých záběrů, ale stále se učím, je to běh na dlouhou trať.

    Osobně předpokládám, že se mobilní telefony už nikam moc daleko neposunou, není kam a je vidět posledních cca 5 let stagnace a nic moc inovace, jen vylepšování stávajícího: HDR, pevný zoom, umělá hloubka ostrosti.

    • Jan Rybář

      Jirko, zdravím Vás a díky za komentář… Jsem rád, že M50 Mark II slouží – to je opravdu hodně šikovný stroj a ještě mnoho let vydrží, tedy je to určitě rozumná varianta. Já sám jsem rád, že se prodává ze rozumnou cenu, protože to je více méně jediný stroj, který lze s čistým svědomím doporučit v této cenové hladině… A máte pravdu, že prostě full frame už do peněz leze mnohem více… Tedy držím palce a dobré světlo přeji! JR

Připojte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*