Kam míří fotografování – 10 otázek pro rok 2024

Co napínavého nás čeká ve světě fotografování v roce 2024? Co se změní, co začne, co skončí, a o co se budou fotografové rádi hádat nad pivem? Tak jako v minulých pěti letech jsem sepsal seznam 10 témat, které bude letos zajímavé i důležité sledovat.

Poprvé jsem se rozhodl pohlédnout do věštecké koule před pěti lety v roce 2019 – a text tehdy vyvolal velký ohlas, a proto vznikla lednová tradice článků, v nichž zkouším odhadnout, co zásadně ovlivní svět fotografování.

Pro zajímavost, zde případně najdete minulé verze, tedy rok 2023, 2022, 2021, 2020 a 2019. Já je tedy raději zpětně nečtu, abych se nedivil…

Každopádně platí, že jde o mírnou nadsázku, tak už to prostě u věštění z koule bývá…

Budoucnost fotografování
Co přinese tento rok ve světě fotografování? Tak jako v minulých letech zkouším věštit z křišťálové koule… Ilustrace: Bee967/Depositphotos.com

1. Přinese AI novou vlnu zájmu o “pořádné focení”?

V letošním přehledu zkrátka těžko může chybět trocha mudrování na téma umělé inteligence, byť rozhodně nechci psát tisící článek o tom, co vše se změní ve zpracování a generování fotek a grafik. Podstatnější mi vlastně přijde jeden zásadní “detail” a to ten, že všude kolem cítím krom nadšení také velkou únavu z té “umělotiny”. A není pochyb, že jí bude přibývat.

A proto si upřímně myslím, že jedním z poměrně výrazných dopadů této revoluce bude nárůst zájmu o pořádné focení. Zkrátka, že bude velká úleva vědět, že ta či ona fotka je opravdu autentická.

Zkrátka: fotografové se budou vědomě či podvědomě snažit, aby bylo vidět a poznat, že za fotkou jsou opravdu oni, ne jakýsi cloudový stroj. Což může mít opravdu dalekosáhlé dopady. Zkrátka: pořádné focení se znovu dostane do centra pozornosti a drastické úpravy nebudou tolik oblíbené.

Podrobněji jsem o tom psal zde: Paradox umělé inteligence: zvýší zájem o “pořádné focení”

Umělá inteligence a fotografování
Takto si představuje umělá inteligence umělou inteligenci ve fotografování. Něco na tom bude. Zdroj: Fotoguru.cz / Midjourney.com

2. Přichází vlna drobných AI úprav fotek?

Ještě u umělé inteligence chvíli zůstaňme – velkým tématem samozřejmě je, jak zasáhne do úprav fotek. Dávno víme, že nové postupy přinášejí opravdu revoluční možnosti v tradičních disciplínách jako jsou retuše obličeje, složité výběry různých oblastí a podobně.

Ale: v posledních měsících mě baví hrát si s různými “drobnostmi”, které mohou být velmi užitečné. Rád zkoumám, co nového zvládá například Luminar Neo, který nedávno přidal zajímavé funkce, kdy třeba přes přímé pokyny můžeme odstranit i složité předměty z fotky, vyměnit je za něco jiného a zkrátka provádět různé “promptovací divočiny”.

Ano, tohle je pro mě osobně opravdu jen hraní, sám to asi moc nepoužívat nebudu. Ale signalizuje to nástup nových “mikroúprav”, které si dle mého mohou velmi rychle najít cestu k uživatelům. Luminar nyní umí například zvětšit a dovymyslet okraje fotky, kdy dokážeme zachránit třeba opravdu špatně oříznutý obrázek. Samozřejmě, k dokonalosti to má zatím daleko. Ale pokud bych to shrnul v jedné větě: s nástroji na úpravy si prostě budeme stále více “povídat” i o velmi drobných úpravách. Což bude zajímavé, protože to bude často pokušení, kterému nebude snadné odolat.

3. Přežijí fotobanky?

Do třetice dobrého jedna podstatná kapitola spadající do sféry zemětřesení způsobeného umělou inteligencí. Přívaly možností vytvářet zadarmo nebo skoro zadarmo opravdu zajímavé ilustrace všemožného typu dramaticky ovlivňuje fungování fotobank. Tedy míst, spravujících a prodávajících desítky milionů fotek a grafik fotek všech možných žánrů.

Sám patřím k jejich klientům deset patnáct let – v posledních letech jsem jednou za čas koupil ilustraci k mým článkům. Včetně té se vzducholodí, kterou vidíte v tomto článku. Jenže už to nedělám, za deset dolarů měsíčně si nyní vygeneruji v Midjourney vše, co potřebuji.

Tedy není pochyb: fotobanky zažívají těžké časy. Můžete namítnout, že firmy přicházejí a odcházejí. Ano, nepochybně. Fotobanky však mají nepříliš nápadnou funkci, kterou je snadné přehlédnout: jsou zdrojem příjmů obrovského množství fotografů. Příjmů velmi rozdílných a často zanedbatelných, ale pořád příjmů. A fotobanky tedy patří k důležitým zdrojům peněz v celém velkém soukolí světa fotografování.

Pokud fotobanky padnou nebo dramaticky změní fungování, bude to cítit víc a dál, než se může zdát.

4. Kam se posune portrétní mód mobilů?

Každý zná a skoro každý používá portrétní mód mobilů. To je taková ta věc, co se jí zpočátku všichni smáli, protože opravdu mizerně simulovala rozostřené pozadí pořádných foťáků. Smáli se vcelku oprávněně, vypadalo to opravdu lacině.

Jenže nyní už se nikdo moc nesměje, protože kvalita se velmi výrazně zvedla. A já se spíš mírně překvapeně pro sebe usmívám, když v různých hezkých barevných tištěných časopisech vídám portréty, které nesporně vznikly právě v portrétním módu jakéhosi mobilu.

Tedy bude zajímavé sledovat, zda se fotografové tohoto módu přestanou štítit. Mimochodem, není to takový podvod, jak se zdá: dražší mobily vytvářejí u portrétů tzv. depth map, tedy “mapu hloubky” zachycující třírozměrný prostor (a otevírající řadu možností úprav). Zkrátka: mobily opravdu dokáží vidět prostor v 3D.

Více o mých testech mobilů viz rubrika Nejlepší fotomobily.

iPhone depth map / mapa hloubky
Takto vypadá depth map / mapa hloubky uložená ve fotce mé manželky na balkóně v hotelu. iPhone a případně editory jsou pak schopny pracovat s tím, co je blíž a do je dál (tmavší barva = blíž). Může to vypadat mírně šíleně, ale vzpomeňte si na mě za pár let…

5. Prosadí se začátečnické bezzrcadlovky?

Canon vloni představil dvě začátečnické bezzrcadlovky: Canon R100 (recenze), který je opravdu hodně základní model, a Canon R50 (recenze), což je velmi slušný foťák mířící na začátečníky toužící po něčem pořádnějším. Když připočteme předloňské Canon R10 a Canon R7, máme opravdu široký výběr APS-C strojů. (Nikon tento segment spíše vyklízí a Fujifilm, viz dále, nepatří k levným).

Osobně mám tradičně tyhle šikovné foťáky á la Canon R50 za plus minus 20 000 Kč hodně rád – navazují na ty krásné zrcadlovky dob nedávných.

Na mně však záleží pramálo a opravdu zásadní otázka zní: mají tyhle levnější segmenty budoucnost? Existuje ještě opravdu trh pro tyhle šikovné modely pro ne zcela náročné klienty? Byl bych osobně hrozně rád, kdyby to tak bylo, byť mám dlouhodobě podezření, že to moc fungovat nebude. A když už někdo bude fotit, pořídí si něco pořádnějšího… Uvidíme…

Mé video: Přehled bezzrcadlovek řady R z posledních dvou let (15 min v 4K)

6. Přijde už konečně Canon R5 mark II?

Uznávám, toto je trochu osobní otázka, která možná mnohé nezajímá. Ale snad mi ji odpustíte, ale důležitá je i obecně. Pro kontext: Canon R5 je klíčovým strojem na fotografickém nebi – podobně jako slavná řada Canonů 5D (dva mám doma) nabízí v podstatě maximální dostupné výkony pro běžné nesportovní využití (zkrátka: vyšší stroje už potřebujete jen v případě, že fotíte sport nebo divokou přírodu).

Jenže: Canonu R5 už letos budou 4 roky a mnozí fotografové, včetně mě, tedy už dlouho netrpělivě čekají, až se objeví nástupce – aby mohli začít vyjednávat s manželkami o rodinném rozpočtu a tématu, že cesta do New Yorku je méně důležitá než fotoaparát.

Letos už by to snad mohlo vyjít – byť tedy blížící se olympiáda také otevírá další vlnu specifikací, že třeba se už konečně mohl objevit stroj všech strojů, Canon R1 (o němž nikdo jistě neví, zda vůbec bude)…

Tolik tedy moje velmi osobní otázka pro tento rok.

7. Zůstane Fujifilm králem skvělých malých foťáků?

Přiznávám, spekulace a dohady ze světa foťáků moc nečtu, protože se často pletou… Ale jeden loňský mě znervozněl poměrně zásadně: podle něj zvažuje můj oblíbený Fujifilm o ukončení slavné řady X-E3, X-E4… Doufám, že se to nestane, protože by to prostě byla velká škoda.

Tahle řada je vážně unikátní, protože kombinuje malé rozměry a skvělé výkony… Mám doma dva kousky a nedám na ně dopustit. Samozřejmě, full frame to není, ale skladnost je skvělá a v kombinaci s pevnými (a drahými) objektivy to je opravdu skvělá kategorie foťáků…

Tedy si držím palce, ať tahle výrazná řada přežije – a svět stále fotí malými skvělými foťáky.

8. Bude se dál stírat rozdíl mezi drahými a levnými mobily?

Co je pro mě nejvýraznější trend světa mobilů? Možná vás překvapí: je to výrazný nárůst kvality foťáků u levnějších mobilů. Totiž: dlouho platilo, že ty opravdu pozoruhodné výkony se týkaly jen vlajkových lodí v ceně nižších desítek tisíc korun.

Ale to se před zhruba dvěma lety začalo měnit – a modely kolem deseti tisíc už dokáží opravdu překvapivě hodně. Mám na mysli třeba modely á la Samsung Galaxy A54 nebo Xiaomi 13T (recenze zde), které toho opravdu umí překvapivě hodně.

V kostce řečeno: zatímco před pár lety byly slušné fotky výsadou drahých mobilů, nyní se rychle dostávají do rukou skoro všech uživatelů. Což je opravdu výrazný zlom, věřte, nebo ne.

9. Zvedne se zájem o pořádné focení u “generace mobilů”?

Když už se bavíme o mobilech, ještě jeden trend bude zajímavé sledovat – jak moc či málo bude “pořádné” focení zajímavé pro ty uživatele, kteří fotí a vždy fotili mobilem. Nebudu vás nudit konstatováním, že mobily zcela převzaly roli domácích foťáků a levných zrcadlovek – to už je zpráva stará mnoho let.

Objevuje se však trend nový – postupný návrat k foťákům. Vidím ho stále intenzivnější na mých kurzech focení, kdy výraznou část účastníků tvoří ti, které “už děsně nudilo focení mobilem” a chtějí “konečně fotit pořádně”… Mám z toho velkou radost, byť neumím říct, jak moc je tento trend rozšířený.

Myslím si nicméně, že v kombinaci s únavou z umělých fotek umělé inteligence (viz první bod) může být návrat k pořádnějším foťákům rychlejší a výraznější, než si dnes dokážeme představit… Kéž by!

10. Co nebude nudit svět na sociálních sítích?

99 % všech fotek v dnešním světě vzniká kvůli sociálním sítím. (Ne těch mých ani těch vašich, to je jasné, ale těch ostatních ano).

A sociální sítě tedy tak trochu ze své podstaty diktují, co se vlastně fotí a jak to celé dopadne s globálním fotografování.

Proto bude zajímavé, jak se bude vztah k sítím vyvíjet. Je to do jisté míry mimo naši kontrolu – pro zajímavost, staré dobré stránky na Facebooku je nyní velmi těžké smysluplně provozovat, protože v posledních letech drasticky klesl tzv. dosah (tedy to, kolika fanouškům FB opravdu něco ukáže, aniž bych za to zaplatil).

A to už nemluvím o tom, že pro generaci mých dcer (např. 12 a 15 let) je Facebook nástroj zcela bizardní, Instagram skoro též a body tedy musím dohánět pravidelným postováním na síti BeReal (neznáte-li, nevadí).

Ale vážně: bude napínavé sledovat, kam a jak budou mířit nekonečné proudy obrazových informací v příštích měsících. A co svět bude bavit – i to rozhodne o budoucnosti focení.

Tedy hezký rok a dobré fotky přeji!

6 komentářů

  1. Hezký článek,příjemné čtení,děkuji.Sám patřím mezi ty kteří když zapomenou doma fotoaparát tak jsou s toho nervózní.
    Můj první fotoaparát bylo Certo KN35,před tím jsem si hrál s fotoaparátem v otcově skříni a to byl Ljubitel na cívkový film.Nyní mám dva oblíbené fotoaparáty.Panasonic LX15 a Canon G7 X první řady.Měl jsem chvíli rovněž Canon G7 X mark II,ale subjektivně se mi fotografie s dvojkové řady líbily méně než ze staršího modelu.Sony RX100 první řady jsem si vyzkoušel a vrátil jej.Chtěl jsem jím nahradit svůj starý Panasonic LX7.Před koupi jsem jej měl zapůjčený na otestování.Byl krásný slunečný podzimní den a já jsem byl na procházce v parku s tím,že v jedné kapse jsem měl Sony RX100 a ve druhé jsem měl Panasonic LX7.Večer když jsem si prohlížel výsledky tak jsem byl hodně překvapený.Sony fotografie neodrážely vůbec slunečnou atmosféru dne.Možná by se to dalo doseřídit posunem bílé,nebo ručním vyvážením bílé ale já jsem to zdal.Panasonic jsem ale už vyměnit chtěl protože byl velký,tlustý a hlavně neměl automatickou krytku a to je u procházkového,turistického fotoaparátu pro mě zásadní.V tomhle bylo Sony zase super,jen škoda že ten obrazový výstup se mi nelíbil.Potom už přišel na řadu Canon G7 X první řady,ačkoli jsem si na něj chvilku zvykal,tak od prvního okamžiku jsem měl s toho fotoaparátu dobrý pocit.Panasonic LX15 jsem si dokoupil později a nyní to mám rozdělené.Vím kdy si vzít Canon a kdy Panasonic.Panasonic nemá ND filtr a to je škoda,Canon zase hůř ostří ale má ND filtr a obrazový výstup když už se fotka povede je výborný.

  2. Janoušek

    Na APS C Canon chybí 17 – 55 2.8. Ten strašný zakladak se světelností 4.6 – 6.3 to úplně zabíjí a degraduje na úroveň mobilů. Canon naseká těla a pak to zabije objektivy.

  3. Jiří z Prahy

    Netroufnu si posuzovat, jestli agresivní nástup AI do komerčního prostoru bude tím spouštěčem, kvůli němuž více noviců bude chtít fotit na dedikovaný foťák, tedy klasický digitál. Každopádně AI bude určitě mít velké dopady, ostatně je zařazená mezi 10 hlavních globálních rizik roku 2024. Tipuji, že mezi hobby i profi fotografy povede k ostřejšímu vnímání etiky fotografa. Ten teď ponese zas o něco větší odpovědnost (před svým svědomím) za to, jestli fotka opravdu je vyjádřením jeho vlastního, čili autentického názoru na svět a záměru. Protože díky nástrojům AI bude zase o něco svůdnější a jednodušší nechat techniku pracovat za sebe a pouze předstírat, že jsem ten záměr měl já a že realizace proběhla pod mým cílevědomým řízením. Není to jednoduché, protože zároveň pro tvůrčí fotografii jako pro každou volnou uměleckou tvorbu platí tolerance „básnické licence“, dovolující skutečnost stylizovat tak, aby to pomohlo sdělit autorovu myšlenku.
    Klíč je zřejmě v hloubce a původnosti té myšlenky, jelikož sama AI nemá z povahy žádnou vlastní myšlenku, pouze jejich druhotnou sbírku, načerpanou z myšlenek prvotních autorů v databázích (a nepochybně i na sociálních sítích). V Louvru vysedávaly celé generace pečlivých kopistů, ale žádný nový Leonardo z nich nevzešel.
    Něco jiného je faktografická věrnost, která bude nadále vyžadována jako to hlavní od vědeckých, technických a dokumentárních fotek, kde projevy vlastního názoru fotografa jsou cíleně potlačené na minimum. V těchto případech jsou jakékoli manipulativní vměšovačky AI buď rovnou podvrh nebo přinejmenším krajně nedůvěryhodné praktiky. Myslím, že tímhle směrem míří zavedení „razítek pravosti“, se kterými přichází Sony, Canon a Nikon. A odhaduji, že nějaká certifikace faktografické věrnosti tu asi bude muset být ještě zpřísněna.
    U mobilů asi můžeme předpokládat vzestup na další hardwarovou úroveň: budou zavedeny opět větší čipy, tentokrát už M43 (Xiaomi), také nastavitelná clona (její nepřítomnost dosud mobily jasně hendikepovala), zkvalitňují se objektivy (vestavěné i přídavné), stejně tak OIS, nehledě na stále rozšiřování pamětí mobilů, dnes dost často s „pevným diskem“ 1 TB a velkokapacitní RAM, přiměřeně výkonům procesorů. Musíme asi předpokládat, že výrobci tím silněji míří na poučené hobby fotografy, ale i profesionály, aby jim neodcházeli ke klasickému digitálu, ale naopak jim pomáhali zvyšovat prestiž vlajkových fotomobilů (odkud pak nové technologie prosakují do střední třídy, čímž se zaplatí náklady na vývoj). Jak moc to ovlivní ten zájem noviců fotit foťákem místo mobilem, těžko říct.
    Všem přeji skvělé myšlenky a podařené fotky, ať už fotí čímkoli. A výrobcům klasických digitálů (a nám všem) přeji, aby se jim pořád rentovalo vyvíjet a vyrábět foťáky a nikdo z nich nemusel poslat ke dnu svou fotodivizi.

  4. Mám rád vaše články i tyto úvahy na téma kam svět fotografie kráčí. Se všemi body víceméně souhlasím, jen k prvnímu bodu mám laickou poznámku: dneska jsou AI „fotky“ opravdu dost umělé (vyumělkované) a postrádají to hlavní: uvěřitelnost. Je ale jen otázkou několika málo let (nebo snad měsíců?), kdy se algoritmy zdokonalí natolik, že ty fotky budou vypadat opravdu skutečně. Ubere se na efektech, nebudou všude červánky nebo modrá obloha, přidají se vrásky a pihy do obličeje, na ulici občas bude nějakej bordýlek, kaluž, omítka na domech poškozená… Dokonce věřím tomu, že si míru té „reálnosti“ bude možné i nastavit. Pak už člověk opravdu nebude mít šanci rozeznat takový vygenerovaný obrázek od skutečné fotografie.

  5. Zajímavý článek plný úvah. Osobně si nemyslím ze AI vytlačí klasické focení. Ty výtvory jsou sice až přehnaně krásné, ale schází jim uvěřitelnost a duše. Jako hračka dobré, ale dlouhodobě možná tak v těch drobných úpravách. Osobně jsem před pár lety přešel na zrcadlovku a u té se mi líbí ta kontrola nad výsledkem. Focení mobilem mě brzy přestalo naplňovat i přes pokus koupit si vlajkovou řadu. Teď jsem zpokojen už nemusím řešit nové řady mobilů. Mobilem fotím tak max. text nebo věc co si potřebuji zapamatovat (nezapamatovat). Fotky z mobilů mi většinou přišli na jedno brdo. Do budoucna přemýšlím o bezzrcadlovce, ale zatím je mi líto odstavit zrcadlovku, když funguje dobře. Přeji Vám krásný den a dobré světlo. ps. rád čtu vaše články a úvahy.

  6. S body 1 a 9 souhlasím, celkem ten trend oživení zájmu o autentičnost a klasičtější přístup vidím také.
    Mimochodem se to projevuje i v zájmu o vyložené „retro“ s analogem, kde bych navíc řekl, že trochu upadá ta vlna (zjednodušeně řečeno) „hipsterů“ a „lomohraček“ a víc se objevuje i zájem o řekněme „normální kvalitní fotky“, jen zkrátka s „autentickým“ původem a trochou té „analogové neuchopitelnosti“…
    Ale samozřejmě je více těch, kteří zůstanou u digi a spokojí se s přechodem od mobilu na „klasický foťák“ .

    S bodem 5 si myslím, že zatím jediná fakt brutálně levná MILC je EOS R100, kde to je ořezáno opravdu až k vyložené nezajímavosti. EOS R50 už je přeci jen už dražší a přitom ořezaný je pořád, nicméně tam už to asi lze brát za zajímavý pokus, co na to řekne trh. Osobně jsem také malinko skeptik, ale uvidíme.

Připojte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*