60 otázek a odpovědí: Jak začít fotografovat

Základy fotografování v otázkách a odpovědích

Přečíst těchto 60 rad obnáší překonat 4465 slov, což středně rychlý čtenář zvládne zhruba za 23 minut. A pak už prostě musíte vědět o focení skoro vše…

 Autor: Jan Rybář

Pravidlo pravidel: Fotka musí být obraz
Ne neděste se, nebudu teoretizovat a vlastně vám ani tenhle první bod zatím nevysvětlím, možná bych vás hned na začátku vystrašil, a tak se k vysvětlení se vrátím až po pár desítkách dalších rad. Prostě mi jen, prosím, věřte bez dalších podrobností. Fotka musí být obraz – jinak to nebude fotka.  Ne obraz ve smyslu Rembrandta nebo Dalího – obraz v tom smyslu, že vám ve zlomku vteřiny něco říct, dokáže do mysli diváka vtisknout to, co autor chce. (Ať fotíte něco zcela mimořádného, nebo výlet na Karlštejn.)

Pravidlo pravidel č. 2: Nenechte si do focení mluvit, foťte si, co chcete (ale pamatujte na pravidlo č. 1)
Doby se mění, názory se mění, móda se mění, vkus se mění. Nikdy si nenechte někým mluvit do toho, co je dobré, a co je.  Nikdy nevěřte nikomu, kdo vám říká: tohle je dobré, tohle je špatné!
Fotografujte s gustem, láskou, vášní – pak to bude dříve či později dobré.
Foťte si, co chcete. Ale nikdy nezapomínejte na pravidlo č. 1: Fotka musí být obraz.

Pravidlo pravidel č. 3: Nikdy se (a své fotky) neberte vážně
Nikdy si neříkejte: Panečku, mně to focení ale opravdu jde. Nikdy se neberte příliš vážně. Nikdy nepřestaňte o sobě pochybovat. Nikdy se nepovažujte za dobrého fotografa. Proč? Svět je plný zahořklých fotografů, kteří se považují za veliké a nedoceněné umělce, jimž svět nerozumí. Pokud se mezi ně zařadíte, už nikdy neuděláte dobré fotky.

Buďte nad věcí, nehodnoťte/nekritizujte cizí fotky
Jistě, někdy to je těžké, ale prospěje to vašemu duševnímu zdraví, pověsti i vašemu fotografování: nekritizujte cizí fotky. Možná jsou opravdu strašné. Ale třeba jim prostě jen nerozumíte. Jediná přípustná myšlenka/věta zní: „Jsem si zcela jist, že bych ve stejných podmínkách a se stejným cílem dokázal to samé vyfotit mnohem lépe.“

Fotografie nikdy nevznikne tak, že něco vyfotíte
Největší omyl ve fotografování je v nebezpečné domněnce, že fotografie vznikne zmáčknutím spouště. Jenže tak to (téměř) nikdy není. Postup „jé, to ja ale hezká zátoka (hora, skupina dětí,…), to musím vyfotit “ nefunguje. Ano, vznikne shluk obrazových dat teoreticky fotkou nazvatelný, ale opravdové fotografie to není  – viz pravidlo jedna.

Co je fotografování? Řemeslo, nikoliv umění
Hodně lidí vám bude tvrdit opak, ale nevěřte jim. Fotografování je především řemeslo a fotografové jsou především řemeslníci. Jistě, netvrdím, že cit a nadání se nehodí, ale až v nějaké hodně pozdní/pokročilé  fázi. Fotografování je řemeslo – soubor bezpočtu postupů, které se dají relativně snadno naučit (máte-li čas a odhodlání). Tvrdit: nějak na ty fotky nemám oko, je nesmysl.

Jak se pozná, že umím fotit? Snadno
Dokážete udělat krásné fotky v situaci, kdy to skoro nejde: na Václaváku v pravé poledne, na zasedání správní rady vaší firmy, zkrátka na zcela obyčejném místě ve zcela špatném světle za zcela tuctových okolností.

Jak se nepozná, že umím fotit? Snadno
Existuje hodně jevů a situací, které nemusí znamenat, že dotyčný jest schopen produkovat dobré fotky.
Autora dobrých fotek nutně nedělá, že
– fotografuje dlouho
– je profesionálním fotografem
– vystudoval FAMU či jinou školu
– má drahé vybavení a vlastní fotoateliér
– všude o sobě říká, že je fotograf
– založí si nějaké stránky plné kategorických mouder (jako např. Fotoguru.cz)

Nic z toho nutně neznamená, že uvedený jedinec umí fotografovat a jeho fotky stojí za zmínku.

Jak se pozná dobrá fotka? Funguje
Jistě, každému se líbí něco trochu jiného, přesto existuje jedna spojitost: aby se vám fotografie mohla líbit, musí prostě FUNGOVAT. Fungovat v tomto smyslu znamená, že vám dokáže předat nějakou emoci: pocit klidu, harmonie, napětí, krásy. Příběh, který vás vtáhne do děje. Obraz, který vás nepustí (viz též Pravidlo pravidel: Fotka musí být obraz).

Jak se nepozná dobrá fotka? Podle liků na FB atp…
Fotku nutně nedělá dobrou fotkou to, že například:
– má tisíce liků na Facebooku. FB je zabíječ fotek – ukazuje je malé, často ořezané a hlavně v prostředí nehezké grafiky. Přežijí a prosadí se často jen ty, které jsou hodně výrazné až jednoduché (což, pozor, nutně neznamená špatné!), ale ty subtilnější prostě zapadnou
– je otištěna v oblíbeném fotografickém časopise – dělat fotografické časopisy je těžká řehole (dobré fotky prostě nejsou) a někdy to tak i vypadá. Tedy: rozhodně jimi nelistujte s nadšeným předsevzetím: tak až toto zvládnu, budu fotograf!

Čemu se na začátku vyhnout? Modelkám a západům slunce
Chcete-li se opravdu ponořit do tajů fotografování, nefoťte jednoduché a okoukané věci  – nenaučíte se tak řemeslo. Fotografovat barvy spadaného listí je hezké, ale dokáže to i malé dítě. Značným nebezpečím se jeví fotografování modelek a různých krasavic – stačí opravdu půvabná dívka, a fotka prostě nemůže dopadnout úplnou katastrofou. Nebezpečí tkví v tom, že mnoho aktových a modelkových nadšenců se právě kvůli tomu nenaučí pořádně ono řemeslo. A nedokáže tak fascinující obory jako je akt, portrét atp naplnit něčím opravdu výjimečným. A opravdovým.

Jak často se fotografovi podaří udělat opravdu dobrou fotku?
Špičkový a zapálený fotograf udělá za život cca 20-30 (no dobrá, možná i sto) opravdu dobrých fotek. Tedy když se vám podaří udělat jedna dokonalá fotka za rok, skvělé!! (Ale to neznamená, že máte propadat trudomyslnosti.)

Proč zůstat navždy amatérem? S profíky bývá nuda
Původním významem slova „amatér“ je „milující“. Amatérský fotograf tedy neznamená diletant, nýbrž milovník. Fotografování má být vášeň, fantastický koníček, kterému člověk hodně obětuje. Jen tak obvykle mohou vzniknout ty nejlepší fotografie. Profesionál není vyšším stupněm amatéra, jen někým, kdo se fotografováním živí. A většinou to je velmi krušné živobytí, postrádající kouzlo (a mnohdy i výsledky) focení „amatérského“. A bolestivě mnoho profíků se promění v nevrlé umělce, toužící po uznání jejich díla, které ne a ne přijít. Ambice má tedy být: špičkový amatérský fotograf.

Buďte pokorní. Ale neklaňte se slavným a známým
Pokud napíšete sebelepší knihu, nikdo se o ní nedozví bez mohutného marketingu. Teprve poté se rozhodne, zda je opravdu dobrá, či ne. To samé často platí o fotografování. Nestačí být dobrý, fotograf vždy musí hledat cesty, jak o sobě dát vědět. Někdo tomu říká tvrdá práce, jiný marketing. Není na tom rozhodně nic zlého. Jen je třeba s tím počítat. Vše na tomto světě je marketing. Než se tedy budete klanět nějakému „velkému umění“, pokorně a potichu se optejte: A není to tak trochu marketing? Je za tím vším opravdu nesporná kvalita?

Více otázek? Ptejte se ZDE na diskusním fóru

Jak vybrat fotoaparát

Proč není moudré číst recenze na internetu
Až na výjimky je nejen zbytečné, ale vlastně docela nebezpečné číst jakékoliv recenze na internetu.  Nepomohou vám nic vybrat a spíš vás svedou na scestí.
Proč?
– i pro cvičené oko znalce marketingu je někdy těžké říci, zda chvála či kritika je myšlena vážně, či je jen zaplacenou kampaní výrobce (či konkurenta)
– ve světě fotografů existuje poměrně silná kasta „techniků“, které zajímají pro běžného smrtelníka (a často i profíka) zcela nepodstatné vlastnosti fotoaparátu. Nic proti nim – jen je třeba je číst se značnou rezervou
– chvála či kritika se často dotýká parametrů, které nikdy v životě nepoužijete, anebo je nebudete schopni ocenit

Jistě, zkušení borci dokáží najít cenné informace, ale tápající začátečník se většinou chytne do internetových informačních pastí…

Kdy si koupit zrcadlovku
Pokud to jen trochu jde, kupte si zrcadlovku. Ač to možná zní mírně paradoxně, ale naučíte se na (s) ní fotografovat rychleji a lépe než s kompaktem. A výsledky budou obecně vždy lepší s čímkoliv „obyčejnějším“, ač si kdo chce co chce říká…
Zvažte jen dvě věci: zda můžete postrádat oněch cca 18-25 000 (musíte si koupit dva objektivy, viz dále) a hlavně: i malé zrcadlovka je vlastně docela velká a je třeba si říci: chce se mi opravdu s ní tahat?

Kdy si koupit něco menšího
Kompakty dnes už smysl nedávají, rozmach mobilního focení nastavil onu rovnici poměrně jednoduše: chytré telefony foťáky za pár tisíc s konečnou platností zlikvidovaly. Smysl má tedy pořizovat tzv. profesionální kompakty (cca 16 – 35 000 Kč), které se vlezou do kapsy a umí opravdu velmi dobré fotky. Případně, samozřejmě, stojí za úvahu nějaká bezzrcadlovka, které sice do kapsy nevleze, ale i tak je obvykle relativně skladná.

 

Pamatujte: dražší fotoaparát neznamená lepší fotografie
Tohle je jeden z nejrozšířenějších mýtů o fotografování. Vychází z úvahy: „Nějak se mi nelíbí ty moje fotky. Když si koupím dražší foťák, bude to lepší. A čím dražší si koupím, tím lepší to bude.“
Jenže nebude. Lepší fotoaparát vám pomůže pouze tehdy, pokud se v mezičase stanete zkušenějším fotografem. Jinými slovy: pokud chcete jen cvakat, nemá pro vás smysl nic dražšího než zrcadlovka základní řady.

Mimochodem, pokud se chcete do výběru foťáků opravdu podrobně ponořit, na jiném místě těchto stránek najdete tři velmi podrobné články:

1. Jak vybrat foťák a nenaletět 
2. Jak vybrat zrcadlovku
3. Jak vybrat kompakt, bezzrcadlovku, zkrátka něco malého

Jaký foťák koupit právě dnes?
Čtěte aktuální přehled ZDE

Kdy hodit fotoaparát do koše a koupit si nový
Některé věci zrají s časem – u fotoaparátů to tak ale není. Jejich rozvoj jde vpřed takovou rychlostí, že při určitém stáří vašeho stroje je zkrátka už škoda nekoupit si nový. Velmi obecně řečeno: je-li vašemu miláčkovi více než cca 5 let, přemýšlejte o náhradě. I kdyby byl technicky zcela v pořádku, maximální použitelné ISO bude třeba kolem hodnoty 800. Jinými slovy: v horším světle už nebudete moci pořizovat kvalitní fotky. Což je škoda.

Jak vybrat objektiv
Nu ano, bez objektivů to nejde. A i zde platí ta samá rada, co pro výběr fotoaparátů: pozor na recenze (řeší často nesmysly), pozor na zasvěcené rady prodavačů (nejsou většinou moc zasvěcené) a pozor na reklamní a marketingový balast. Moje obecná rada zní: nebojte se tzv. setových objektivů – teda těch, které dodávají výrobci k tělům (jak už víme, zajímat nás má jen Nikon a Canon), dokáží toho opravdu hodně – více, než by jejich plastový zjev mohl naznačovat. Kupovat vyšší třídy objektivů je (přinejmenším pro začátek) zcela zbytečné – rozdílu se v této fázi nevšimnete.

Proč si k zrcadlovce musíte hned koupit dva objektivy
Pokud si kupujete zrcadlovku, vůbec neváhejte a rovnou si k ní kupte oba setové objektivy (tedy ty objektivy, které se s daným tělem prodávají najednou). Většinou půjde o „rozměry“cca  18-55 a 55-250 mm.  Pokud si říkáte „já ten druhý dlouhý nepotřebuju, zoom je jen na focení nosorožců atp“, mýlíte se, bez něj se nedají fotit například portréty. Zkrátka ho mít musíte. A ještě do jedné pasti nespadněte: vyhněte se, pokud možno, univerzálním objektivům typu 18-135 mm. Proč? Vždy budou méně kvalitní než snímky z objektivů menšího dosahu. Tedy mi prostě věřte: bez přehlazování objektivů to (skoro) nejde.

Více otázek? Ptejte se ZDE na diskusním fóru

Proč není základ mít základní objektiv
Mezi novopečenými majiteli fotoaparátů se občas vyskytuje názor, že naprostý základ jejich umu je mít tzv. základní objektiv. Jenže není – ba naopak. Základním objektivem se nazývají objektivy o ohniskové vzdálenosti 50 mm. Slovo „základní“ neznamená „nezbytný či prvotní“, nýbrž základní ve smyslu, že fotografovaný objekt se v něm jeví stejně jako při pohledu prostým okem. Fotografovat „padesátkou“ – navzdory mýtům – již docela vyšší dívčí.

Manuál k fotoaparátu čtěte zcela výjimečně
Číst manuál fotoaparátů s vírou v to, že se tímto procesem naučit fotografování, je zcela nesmyslné a zbytečné počínání. Srovnat by se dalo s myšlenkou, že studiem příručky vašeho auta se naučíte řídit. Smysl manuálu je jeden jediný: pokud nevíte, jak ovládat nějakou funkci vašeho fotoaparátu, sáhněte po něm. O tom, co máte hledat, si musíte přečíst někde jinde (třeba zde).

Proč by autoři manuálů měli být souzeni za zločiny proti lidskosti
Největší záhada současného fotosvěta zní: proč jsou manuály k fotoaparátům téměř vždy napsány naprosto nesrozumitelně? Proč renomované firmy neinvestují na sepsání jednoduchých návodů, které by opravdu lidem sdělili, jak začít fotit? Z manuálů totiž jako novopečený fotograf nikdy nevyčtete, jaké funkce a čudlíky jsou pro vás klíčové, a které je třeba možné více méně či zcela ignorovat.

Proč 90 procent čudlíků a funkcí vůbec nepotřebujete
99 procent novopečených majitelů foťáků projde těmito fázemi: 1. nadšení a odhodlání něco pochopit 2. zoufalství z bezpočtu funkcí a čudlíků (tlačítek) 3. rezignace a konstatování: však ono to nějak bude fotit. Možná právě proto je tak málo lidí schopno vymáčknout z fotoapátu vše, co umí. Tedy: 90 procent těchto funkcí můžete nechat plavat a (přinejmenším na čas) je neřešit.

Jak znervóznit profíka: optejte se, k čemu je to a to
Nikdy se nezkoušejte ptát profíka, jak funguje nějaký čudlík/funkce/program typu: „horizontální automatické vystředění ostřícího bodu v režimu C“. Nebude to téměř jistě vědět. Profíci často znají mnohem méně čudlíků, než nadšení začátečníci, věřte nebo ne…

Největší fotoguruův sen: Svět, v němž všichni chápou fungování foťáku
Existuje jedna jediná věc, bez níž se nedá fotografovat (vybité baterky nepočítaje) : je nezbytné znát princip fotografování, tedy vědět, co se stane ve fotoaparátu, když vzniká fotografie. Tečka. Nic víc, nic méně. Kdyby to vědělo alespoň 20 procent majitelů fotoaparátů a mobilů, svět by byl mnohem krásnější (zatím jich to ví zhruba jedno procento).  Tečka. (Podrobný návod o focení iPhonem je zde).

Princip fotografování aneb 85 slov, bez nichž nesmíte číst dát
„Digitální fotografie vnikne tak, že světlo dopadne na čip. Doba, po níž světlo na čip dopadá, se nazývá čas. Čas musí být dostatečně krátký, jinak se fotografie rozmaže. Fotografovat (za dané situace) nám pomůže parametr zvaný ISO (citlivost). Když hodnotu ISO zvedneme, umožníme foťáku fotit kratším časem (a fotky se nebudou rozmazávat). Třetím parametrem je clona, její hodnota určuje, jak velký bude otvor, jimž na čip objektivem dopadá světlo.  V začátcích (ale jen v začátcích) ji můžete mírně ignorovat, pochopit čas a ISO je důležitější.“ Zapamatováno?

Více ZDE: Jak začít fotit v 10. krocích

Největší pravda odhalena: proč jsou fotky rozmazané
Pokud jste se opravdu vnořili do minulé rady, již znáte odpověď, kterou si každý den odhadem pár stovek milionů majitelů foťáků a mobilů: Proč jsou ty moje fotky rozmazané? Je to nesporně nejčastěji položená otázka na světě, leč odpovědět umí žalostně málo lidí. Odpověď zní: fotíte příliš dlouhým časem, nutíte fotoaparát vytvářet snímek třeba půl vteřiny (například v šeru) a za tu dobu jednak pohnete rukou, druha fotografovaný předmět se stihne výrazně přemístit.

Největší záhada záhad: Proč všichni ignorují ISO?
Vědět, k čemu je ISO a jak se používá, je stejně důležité jako tušit, jak se z objektivu sundává krytka nebo zapíná fotoaparát. Přesto to zná jen naprostý zlomek novopečených (a vlastně místy i staropečených) majitelů fotoaparátu. Znovu si dovolím zopakovat, proč je to tak nesmírně důležité: umět nastavit ISO znamená umět nastavit fotoaparát, nemít rozmazané obrátky, dokázat fotografovat v těžkých podmínkách, zkrátka: posunout se vpřed.

Proč je pokrok skvělá věc: vyšší ISO už tolik nebolí
Občas mi někdo napíše: „Proč lidem radíte zvyšovat ISO? Vždyť vyšší ISO znamená nižší kvalitu snímku, více toho odporného šumu!“ Ano, jistě, v životě je vždy něco za něco. Vyšší ISO znamená horší kvalitu, ale doba se řítí vpřed a i ty nejlevnější fotoaparáty již nyní umožňují nastavit vyšší hodnoty citlivosti, aniž by kvalita nějak zvlášť trpěla.

Co vědět ve 3 ráno, až vám Fotoguru náhodou zavolá
Kdyby se Fotoguru.cz rozhodl zavolal vám ve tři hodiny v noci, musíte z rukávu vysypat tuto informaci: „Nejvyšší ještě obstojně použitelné ISO u mého fotoparátu je 1200, při 1600 už dost šumí a 3200 je použitelné pouze pro případ přistání marťanů na Karlově mostě.“ Zkrátka: musíte mít v malíčku, při jakých hodnotách už začne být šum neúnosný. A jak to zjistit? Jedině experimentováním se svým foťákem, jinde se to vyčíst nedá…

Proč teď nesmíte být nervózní? Automatika vás nespasí
Říkáte si, že máte přece skvělý foťák, a že tyhle akademické poučky můžete přeskočit? Nemůžete, nemůže, nemůžete. I kdyby to bylo jediné, co mi uvěříte: bez chápání fungování foťáku se nedá žít – různé automatické režimy jsou dobré. Ale NIKDY vás nespasí. A ano, z toho všeho plyne, že až do konce života budete muset vědět, co zrovna máte na fotoaparátu nastavené za ISO. Věřte mi, že to za to stojí.

Je třeba nesnášet vše, co je automaticky? Výjimky existují…
Než se vám pokusím zakázat veškeré možné automatiky, rychle zmíním jediné dvě z nich, které je naopak třeba ctít:
– program P – je sice automatický, ale volbu ISO nechává na vás. S „péčkem“ je třeba umět zacházet a ctít ho (viz dále)
– nastavení bílé – automatické nastavení bílé (AWB) je jediná plná automatika, s níž se dá žít. Pro začátek doporučuji na ní vůbec nesahat. A pokud zatím netušíte, o čem je řeč, žádný problém, prostě na ni nesahejte!

Proč je (skoro vždy) nutné ignorovat plně automatické funkce
Jeden z velmi nebezpečných mýtů o fotografování zní: Mám drahý foťák, ten to vše zmákne za mě. Jenže tak to není a téměř jistě nikdy nebude. Proč? Protože finální nastavení času, ISO a clony je vždy výsledkem relativně sofistikované fotografovy úvahy, kterou ani sebelepší počítač nedokáže nahradit a často (zejména za špatného světla) vždy zvolí špatně (například zvedne zbytečně vysoko ISO a obrázek bude šumět).

Nejnebezpečnější automatika je plná automatika
Fotoguru nikdy nikomu nic neříká kategoricky. S jedinou výjimkou a ta je zde: Nikdy nepoužívejte plnou automatiku (bývá označena symbolem zeleného foťáčku nebo zeleným obdélníčkem). Prostě na ni zapomeňte, je v zásadě k ničemu.

Další nebezpečí: automatické ISO
Pokud právě začínáte s focením, téměř jistě máte na fotoaparátu nastavené tzv. automatické ISO. (Ano, té automatiky může být opravdu hodně: plně automatický režim a k tomu ještě automatické ISO).  Tedy: Automatické ISO může být záležitost též dosti nebezpečná, zejména v horším světle. Například: na vyfocení nějaké statické noční scény by bohatě stačilo ISO 1600 (tedy rozumné množství šumu) a čas třeba 1/20. Avšak automatické ISO se vždy bude snažit hrát na jistotu – ISO zvýší na 3200, čas bude sice „jistější“, ale pro nás zbytečný (třeba 1/40). Výsledek: zbytečně moc šumu.

Proč je třeba uvěřit kruté pravdě: „Nad foťákem musíte mít kontrolu“
S touto krutou pravdou je třeba se smířit kvůli prostému faktu: bez určité kontroly nad tím, co vám aparát dělá pod rukama, se prostě nedá fotografovat. Tečka. A neplyne z toho tedy, můžete se ptát, že od této chvíle musím v každé chvíli vědět, jaké kdy mám nastavené ISO a co přibližně za čas by tak tak mohl být? Ano, přesně tak… A nic více už řešit nemusíte…

Které čudlíky je třeba zvládnou na začátku?
Zapnout/Vypnout.
Nastavení ISO, čas, clona (přičemž nastavení času a clony možná nikdy nepoužijete, přinejmenším v začátcích).
Nastavení jednotlivých programů.
Ovládání blesku.
Ovládání zoomu a ostření objektivu.
Zamknutí expozice (namáčknutí spouště nebo tlačítkem AEL).
Tož vše! Nic víc nebudete prvních pár měsíců či let potřebovat.

Proč jsou některé čudlíky začátečníky smrtelně nebezpečné?
Když se někdo koupí nový fotoaparát, začne si hrát. Za použití manuálu se (marně) snaží pochopit, jak celá ta věc funguje, přičemž rozhasí mnoho nastavení. Zatímco některá se po vypnutí vrátí na výchozí pozice, nastavení dvou parametrů dokáže pokazit mnoho měsíců snímků (než si špatného nastavení novopečený fotograf všimne). Oněmi funkcemi jsou: 1. korekce expozice (většinou znak +/-). Naučte se hlídat, aby byla na nule. 2. Vyvážení bílé – doporučuji nechat na automatice (AWB – Auto White Balance). Kroutíte hlavou? Nekruťte a věřte mi, že odhadem (mým) každý cca desátý foťák na světě má toto nastavení rozhasené – a fotí tedy špatně.

Proč režimy fotoaparátu neudělají nic za vás
Jak už víme, každý snímek vždy a neodvolatelně vznikne kombinací tří veličin: času, ISO  a clony. Fotoaparát má různé režimy, v nichž s naším přispěním či bez něj tyhle tři položky nakombinuje dle svého nejlepšího svědomí. Jenže svědomí integrovaných obvodů ve fotoaparátu nikdy nemůže být (bez ohledu na cenu) nikdy příliš sofistikované. Což je past na novopečené majitele fotoaparátů: nadmíru důvěřují oněm útrobám, což nikdy nebude moc fungovat.

Hitparáda režimů  – co používat a co ne
– Plná automatika (zelený obdélníček, fotoaparátek) – NE! Hodně často za vás vše vymyslí špatně.
– P (Program) – Ano! To je velmi šikovný program, ale i nad ním musíte mít kontrolu.
– A (AV) – Priorita clony. Jen někdy… Hodí se ve chvíli, kdy chceme pracovat s (hlavně malou) hloubkou ostrosti.
– S (Tv) – Priorita času. Spíš ne… Na první pohled se může hodit říci foťáku, aby fotil určitým časem a dopočítal clonu. V reálném životě je však v takových situacích použít manuální režim.
M – manuální režim. Ano (Alespoň jednou za život)! – Manuální režim je základ každého fotografování. Pokud ho nemáte, půjčte si ho od někoho na den či dva (viz dále)

Kreativní (scénické) režimy vás nezachrání
Výrobci fotoaparátů se svým zákazníkům snaží vnutit nebezpečnou myšlenku, že pokud fotoaparát disponuje například režimem „Noční focení“, bude dobře fotografovat v noci. Nebude. Tedy: bude, ale jen tehdy, když si vše nastavíte sami. Kreativní (scénické) režimy (Krajina, portrét, sport…) vám často pomohou. Ale v celkovém součtu vám spíš budou podtrhávat nohy. Proč? Protože, viz výše, automatické funkce vedou k horším výsledkům.

Proč se fotoguru pořád trochu opakuje
Ptáte se, proč se pořád kroužím kolem toho tak trochu samého? A nutím vás, abyste opravdu pochopili, co se ve vašem foťáku děje a jak to používat? Odpověď zní: věřte mi, že bez toho se opravdu nedá dobře fotit. A pokud to na vás nestačí, tedy těžší kalibr: Zvládněte za pár dní tyto základy a budete rázem pokročilejší fotograf než 95 procent majitelů fotoaparátů na světě.

Pár mouder o program P, která (skoro) nikdo nezná
Možná si nyní říkáte: pořád tu někdo dští síru na jakékoliv automatiky, a program P zůstává nezatracen? Ano, program P si zatracení nezaslouží. Ano, rozhodne o vhodné kombinaci času a clony, ale kontrolu nám ponechává, protože ovládáme ISO i blesk. A navíc, což zůstává mnohým utajeno, můžeme regulovat i ony vybrané hodnoty času a clony. Zkuste zatočit nějakým kolečkem – uvidíte, že hodnoty se změní. Což se může hodit třeba při focení krajiny (natočíme vyšší clonu kvůli hloubce ostrosti) nebo věcí v pohybu (natočíme kratší čas).

Nejopomíjenější z důležitých čudlíků – AEL (zámek expozice)
Pokud se mě zeptáte, který nesmírně důležitý knoflík na fotoaparátech je hanebně zanedbáván a podceňován, odpověď bude jasné: AEL. Pokud nevíte, k čemu je, hned všeho nechte a (výjimečně) zalovte v manuálu. Je stejně důležitý jako ten knoflík, jimž se fotoaparát zapíná a vypíná. Opravdu! To je ten čudlík, díky němuž dokážete vyfotit dosud nevyfotitelné. Třeba: vaše dítě se prochází na pláži pod zářivou oblohou. Však to znáte. Až doposud byla tvář onoho dítěte jakási tmavá. Se zámkem expozice dokážete fotoaparát „oblbnout“, zamknout expozici někde mimo nebe. A ajhle! Tvář je najednou, jak má být.

Co vše umí tajuplné tlačítko spouště
Ano, spoušť slouží k tomu, že ji zmáčknete, a on se pořídí obrázek. Tím to však nekončí – ono tlačítko má ještě dvě fantastické funkce (na téměř všech fotoaparátech): 1. Když ho namáčknete do poloviny, „zamkne“ se ostření. Jiným slovy: když budete fotit dvě děti (v každé půlce obrázku jedno) foťák sám zaostří někam za ně a ony budou mázlé. Musíte tedy zajet na jedno z nich, namáčkout, držet, doladit kompozici, a až pak domáčknout. 2. Namáčknutím (většinou) zamknete i expozici. Což by pomohlo v případě z minulého bodu: i bez tlačítka AEL jste schopni „oblbnout“ měření tím, že sjedete mimo nebe a namáčknete spoušť někde na těle onoho děcka. Jak prosté a jen nedoceněné!

Naučte se pracovat s manuálem (alespoň jednou za život)
Manuální režim je režim režimů – protože vše je ve vašich rukou a vše si nastavíte sami. Režim P nám často dovolí vylhat se z něj a skvělých výsledků (a kontroly) dosáhnout i bez „manuálu“ – navíc to je často prostě mnohem rychlejší. Přesto moje „mazácká“ rada zní: naučte se pracovat s manuálem, a to i pokud do konce svých dní chcete fotit na „Pčko“. Totiž: dvě hodiny hraní si s manuálním nastavováním clony a času vás naučí o focení víc, než přečtení patnácti knih o focení. Zkrátka: pochopíte, co se v tom foťáku vlastně děje a jak to ty fotografie vlastně vznikají. A o to přece jde!

Jak poznat, že umíte ovládat fotoaparát
– Víte, kterých je těch 90 procent čudlíků, které nebudete v nejbližších měsících (či letech) potřebovat a kterých je těch pár, bez nichž nejde žít (viz výše).
– Umíte ostřit, tj jste schopni třeba vyfotit smrk na okraji obrázku tak, aby byl ostrý.
– Blesk vám bleská jen když chcete, aby bleskal.
– Alespoň jednou jste fotografovali v manuálním režimu (pokud to váš stroj umožňuje).
– Nepoužíváte plnou automatiku a automatické ISO (nebo se alespoň při tom stydíte).
– Nasloucháte při exponování zvuku závěrky a když je cvaknutí moc dlouhé, víte, že čas je moc dlouhý a obrázek bude rozmazaný.
– Chápete a používáte zámek expozice (tlačítko AEL nebo namáčknutí spouště) a jste tedy schopni dobře vyfotit manželku proti blankytnému nebi nebo kočku proti oknu.

Více ZDE: Jak nastavit foťák v 10. krocích

Fotku nedělá foťák, fotku dělá kompozice
Sebelepší fotoparát a sebelepší scéna vůbec neznamená, že vznikne krásná fotka. To, zda vznikne fotografie, rozhodne to, zda muž či žena třímající fotoaparát, tuší něco o kompozici a je schopen/schopna do obrázku nacpat. Je tedy do značné míry lhostejno, co máte za fotoaparát. O výsledku rozhodne to, do něj dokážete poskládat přesně to, co chcete.

Fotografování je manipulace, manipulujte
Fotografování je komunikace. Každá komunikace je manipulace, byť ne manipulace v negativním smyslu slova. Kombinujeme miliony barevných teček zvaných pixely do obrazu, který má nějak fungovat. Pokud jste dobrý fotograf, jste dobrý manipulátor a tušíte, jak ty tečky nakombinovat a dosáhnout kýženého efektu. Tečka.

Proč exotická dovolená škodí začínajícím fotografům
Barvité a exotické lokace jsou místem, kde se často brutálně zastaví rozvoj začínajícího fotografa. Totiž: je to tam tak krásné, že fotky prostě vznikají samy. Ano, pokud budete fofit v buddhistickém klášteře na úpatí hor a v zapadajícím slunci, jen naprostý nešťastník by nepřinesl něco alespoň trochu líbivého. Snadno pak vznikne dojem, že onen vlastně umí fotit. Jenže neumím – to jen tam se fotka prostě pokazit nedá.

Proč si dávat pozor na černobílé fotky
Když z jakékoliv fotky barevné uděláte snímek černobílý, téměř vždy bude zajímavější a výraznější než „nudně barevný“ originál. Což může být past, mnozí totiž v nepravou chvíli tomuto efektu podlehnout – barevné fotky jim nejdou, tak hurá na zčernobílení. Jenže: cílem má být naučit se řemeslo zvané fotografování, ne si hned vše ulehčovat „velkým uměním“. Samozřejmě, černobílá fotografie je fascinující obor, v počátcích je však zkrátka třeba dát si na odbarvování pozor.

Pozor na past zvanou Instagram (atp)
Toto není kritika či zpochybňování programů (jako je Instagram), které dokáží z průměrné fotky velmi sofistikovanou úpravou udělat něco zajímavého. Naopak, Instagram je svým způsobem vskutku revoluční záležitost, kterou (na mobilu) jest třeba znát a s gustem používat. Jen o jeho použití platí zcela stejné pravidlo jako u „pasti černobílých fotek“ – viz výše: nepřiblíží vás vyšším metám v řemeslu zvaném fotografování. A až bude svět plný mírně divoce vyhlížejících čtverců, jejich móda postupně odezní…

Více otázek? Ptejte se ZDE na diskusním fóru

[social-bio]

 

—-

Reklama

45 komentářů

  1. Dobry den, moc rad ctu vas web, nasel jsem tu mnoho zajimaveho. Mohl byste mi prosim priblizit proc je (jak pisete) foceni padesatkou vyssi divci? Dekuji Michal

  2. Zdravím, ráda bych začala fotit na zrcadlovku. Vše, včetně expozičního trojúhelníku mám nastudování. Ovšem nevím, jak na výběr fotoaparátu. Od profesionální fotografky mám doporučenou značku Nikon. Tu si ale bohužel nemohu dovolit. Mám najitý Canon EOS 4000D, ale netuším, zda to je ideální fotoaparát pro začátečníka. Moje otázka tedy zní, je Canon EOS 4000D ideální fotoaparát pro začátečníka, nebo mám radši hledat dál? Předem děkuji za odpověď.

  3. Jan Janoušek

    Asi se budu muset taky časem stavit na kurz – celý život jsem fotil mobilem či případně kompaktem, takže tyto dva přístroje to vše dělaly za mě… Na kompozici si myslím, že jakž takž občas oko mám, ale plno fotek mám neostrých – myslím, že nastaveno to mám na program P, doostřuji manuálně přes ostřící kroužek na objektivu a dost často se stává, že to netrefím – bez ohledu na to, zda koukám na výslednou fotku na displeji nebo v hledáčku a dokonce dost často se mi stává, že i přesto, že stisknu AE-L nebo AF-L, tak stejně je fotka rozmazaná. Nafotil jsem za týden zatím asi 70 fotek, ale fakt mi to moc nejde…

  4. Zdravím Jene, skutečně je vidět, že víte o čem mluvíte. Skvělé jednoduché a hlavně užitečné rady. Co říkáte na Canon Mark II Power Shut G7X. Preferoval jsem malý foťák na cyklo toulky. Já jsem zatím spokojen, ale zajímal by mne váš odborný názor. Jiří

  5. Drahý Jane,Vaše skromnost a pokora v tomto oboru, je absolutně nepřekonatelná ,cokoliv tu napíšete mě neskutečně obohacuje a baví, moc děkuji a že zdravím všechny Vaše můzy 🙂
    s úctou JK

  6. Tak ja mám prioritu clony,korekce expozice mám v mínuse,fotím nikonom a olympusom.

  7. Už vím, jak je dítěti, když se poprvé pouští něčí ruky! Přepnula jsem z AUTO na P, nastavila ISO a zjistila, že mám FAKT blbě nastavené vyvážení bílé. Jupíí!
    Dííííííííííííííky!
    Eva

  8. Čím víc pročítám Vaše stránky, rady, tipy atd., tím víc se na Váš kurz těším..a styl je mi opravdu hodně sympatický. Úplně z něj čiší radost a potěšení z toho, co děláte. A Vaše rady..jsou úžasné a pro mě velkým přínosem! Díky, že jsem Vás objevila 🙂

  9. Díky za článek, možná až moc vyčerpávající.
    Dovolím si nesouhlasit s několika body:
    – omezovat zrcadlovky na Nikon a Canon je škoda, Pentax není horší a je na něj spousta objektivů za dobrou cenu, pak je tu Fuji, Leica jiné kvalitní značky;
    – automatické ISO se dá používat, pokud nastavím maximální hodnotu, přes kterou foťák nejde;
    – setový zoom 55-200 ze zkušenosti využiju mnohem méně než široký objektiv, např. 24;
    – neodrazoval bych ani začátečníky od práce se clonou, je to možná nejdůležitější parametr, který ovlivní fotku.

  10. Člověče, tebe to fakt baví 🙂
    Protože jsem starej a línej a protože s sebou foťák tahám fakt úplně všude, počínaje Zenitem 🙂 pořád se bráním dig- zrcadlovce a pořizuju Sony RX100iii a chystám se na nějaký tvůj workshop, protože me prostě bavíš, chlape. Díky za osvěžující pokec bez profesorských keců 🙂
    jirka

  11. Miroslav

    Výživný článek. 🙂 Kvůli manuálnímu režimu jsem si pořídil Panasonic Lumix LX7, byť mé touhy sahají k bezzrcadlovkám, ale udělal jsem finanční kompromis. V článku je spousta rad, které si vezmu k srdci, aneb co jsem udělal první? Začal si číst manuál, zkoumat veškeré režimy focení včetně priority času/clony a hrát si s vyvážením bílé barvy. V případě, když jsem si chtěl něco opravdu vyfotit (nikoliv na zkoušku, ale pro pozdější využití), tak jsem nastavil automat, protože jsem si v manuálním režimu nebyl jist.
    Ale na druhou stranu o sobě mohu říct, že si jsem vědom jakým způsobem se fotka zaznamenává a co způsobuje ISO. V případě, že mi ve 3 ráno zavoláte, tak vám to nezvednu, ale na LX7 se mi zdá ISO v pořádku do hodnoty 800, použitelný do 1600, cokoliv vejš se mi nelíbí.
    Jelikož jsem měl doposud jen plně automatický kompakt a skok na manuální focení je velký, tak trochu tápu, ale po tomhle článku vím co prozatím ignorovat a jakmile bude příjemný jarní den, vydám se na celodenní procházku do přírody, kde se budu učit, učit a ještě jednou učit. Za článek vám děkuji a rozhodně budu číst vaše další články.

    • Jan Rybář

      Dobrý den! Děkuji za pochvalu a držím palce… Tedy nebojte, v ty tři ráno tedy volat nebudu! A jak říkáte, ono opravdu je klíčové jít do lesa/města a prostě zkoušet, jasně, je třeba znát ony základní věci, bez toho to nejde, ale bohužel často lidé spadnou do opačného extrému: vědí vše o manuálním nastavením vyvážení bílé, ale nedokáží pak vyfotit obrázek typu: dítě a pes před Karlštejnem… Mějte se! jR

  12. Dobrý den velice pěkný článek, snad mi hodně pomůže. Chtěl sem se zeptat na váš názor na zrcadlovky D3200 a D5200 od Nikonu děkuji, pěkný den.

    • Nejsou špatné, ale obecně je nyní radím nekupovat, protože jsou už pár let staré. Rozumnější je pořídit si výrazně lepší a nejnovější stroje z těch řad, tedy D3300, nebo D5500. JR

  13. Jde mi o to, ze pro uplneho zacatecnika je vhodnejsi a dnes uz na velmi dobre urovni elektronicky hledacek. Zkuseni prominou ale pro zacatecnika je zivy nahled, histogram ci vysledna fotografie primo v hledacku prinos.

  14. Kupte jen Canon a Nikon? Proc ne treba SONY? A77II ci A6000?

  15. Karina Durasová

    Dobrý deň prajem,
    som Vám nesmierne vďačná za krásne články, z ktorých som sa konečne niečo naučila !
    Paradoxne nie som nadšenec fotografovania, bola som k tomu „donútená“ okolnosťami.
    Začala som vyrábať bižutérne šperky a veľmi rýchlo som pochopila, že nie samotný šperk, ale fotografia PREDÁVA.
    Preto som čas od času hľadala na nete články o fotografovaní a väčšinou som z toho mala bolenie brucha 🙂
    Mám len jednoduchý kompakt, ale pevne verím, že podľa Vašich rád to bude O.K. Idem sa pohrať aj s úpravou fotiek, dosť sa teším na výsledky.
    Ak sa mi bude dariť, z vďaky Vám vyrobím niečo pekné.
    Ešte raz ďakujem a píšte ďalej. Karina.

    • Díky díky… Pravda je, že fotit šperky je hodně hodně těžké – vlastně už toho moc těžšího není… Tak držím palce… a nezapomeňte, že obecně se tyhle fotky fotí se zoomem a z dálky, tedy ne z blízka, jak občas velí intuice… JR

  16. Aleš Holiš

    Dobrý den přeji.Tak se musím pochlubit,před nedávnem jsem si pořídil svou první zrcadlovku (digitální) a díky Vaší radě jsem nečetl manuál-mimochodem tlustý na palec.Na voliči
    režimů mám nastaven jen manuál.Pilně se s aparátem seznamuji,zkouším jak spolu komu-
    nikují a spolupracují tři expoziční hodnoty-čas,clona a ISO. Musím říct,že mě to moc baví.Jen
    zatím tápu v zoner photo studiu,na to budu potřebovat delší dobu. Je mi 62 a PC není moje
    silná stránka.Ale snad se do toho dostanu.Přeji Vám i Vaší rodině hodně zdraví a úspěchů.
    Aleš Holiš

  17. Moc děkuji dobré rady každý nerozdává,hezký den a dobré světlo.

  18. Aleš Holiš

    Dobrý den vážený pane.Vaše fotoguru je skvělé, a články,recenze i rady k nezaplacení,
    alespoň z mého pohledu.Držím Vám palce a budu se na Vaše stránky vracet pravidelně
    a čerpat z nich poučení i rady.Mějte dobrý den a vždy dobré světlo.
    Aleš Holiš Nový Jičín

  19. Četl jsem, že spousta dobrých fotografů používá hojně režim A. Vy doporučujete P.
    Mám vyzkoušené, že auto ISO může pomoci kvalitě snímků tím, že v nepříznivých podmínkách drží přednastavený maximální čas, a v případě lepší světelných podmínek čas nechá na té snesitelné hranici a posune ISO dolů, takže vnikne méně šumu.
    Tady bych se tedy přiklonil i k používání auto ISO.

    Pak bych možná ještě zmínil, že pokud fotím do RAW (dneska už jsou karty velké a levné, netřeba se bát objemu), tak můžu sahat i na nebezpečná tlačítka typu WB, nerozhodí mě španě nastavené barevné podání (sytost, …). Navíc každý RAW obsahuje i jpeg, a proto prakticky každý raw prohlídne většina prohížečů (třeba irfan)

    Jinak prima čtení. Díky. 🙂

  20. Narazil na tyto stránky náhodou proklikem ze stránek o „Kuklenách“ …..ač moc nečtu věci, co jsou delší jak „3věty“ 😉 tak tento článek jsem sjel jedním dechem….v 99% věcí mi mluvíte z duše, jen bych to nedokázal takto polopaticky napsat. Ať se Vám daří, určitě se sem občas vrátím, pro radu, pro inspiraci… Honza

  21. Jene pokud dovolíte oslovení tento Váš článek se mi moc líbí a hodně mi také dal a doufám,že si z něj také něco vezmu.Jsem opravdu jednoduchý amatér,který marně tápal a pokud chtěl radu tak ji nikde a u nikoho nenašel a hle -supr stránka- jsem vyveden z omylu a odost chytřejší.
    Já děkuji za článek moc fajn a jistě se budu vracet k dalšímu čtení. S pozdravem Honza

  22. Dobrý den ,jsem blázen d focení a tak jsem dostala zrcadlovku Nikkon 3100 k tomu mám dva ojektivy 18-55 a 55-200 ,yla jsem na dovolené v zahraničí a zjistila jsem že mi ani ten velký ojektiv nestačí můžete poradit jaký ješě lepší ojektiv si pořídit ,a nějaké stránky s radami na manuální focení ráda fotím i přírodu a to i detaily děkuji za radu Iva

  23. Zdravím
    Parádní článek, mám jen dvě poznámky:
    Jak mám o sobě pochybovat když se nebudu brát vážně 🙂
    I s profíky je srandy kopec (někdy), horší to bývá s fotografy tipu: ITák už neví co s prachama atak si koupí FF zrcadlovku a tím je z něj umělec (neb PC ovládá velmi dobře) 🙂
    Ovšem článek, a snad i všechny Vaše další pane Rybáři, mi hovoří z duše… Drahoš

    • Díky! No máte pravdu, že tedy trochu brát vážně je k pochybování třeba, zajímavá poznámka!! Snad to nějak zvládneme… Díky! JR

  24. Dekuji za rychlou odpoved:-) jen pro ujisteni, nemyslel jsem to jako buzeraci…:-)

  25. Dobry den pane Rybari, diky za Vase ctive a poucne clanky;-) jen jeden komentar – davejte si, prosim, pozor na preklepy a jine chyby v textu:-) diky moc a mejte se!

    • Díky díky – no jo, vím o tom, snažím se, seč můžu, leč vše neuhlídám… tedy díky za trpělivost…

  26. Super skvělý!
    Strašně se mi líbí takhle prakticky zaměřené návody, které navíc neopomijeji princip fungování. Když je vidět, ze autor ví moc dobre o čem píse, dobre se od neho přijímají i jinak třeba těžko stravitelna dogmata. V tomhle pripade jsem za ne moc rad. Za posledních par dnu domácího léčeni jsem se od vybíráni nového fotaku přesunul k přečtení vetsiny článku na tomto webu a jsem nadsenej! Navic konečně recenze pristroju jak bych si je představoval. Na par radkach se dozvim, jestli to za tu cenu a pri velikosti jakou to ma foti dost dobre – parada a diky. Potkáme se na nejakem kurzu.
    Hodne štěstí!
    Pavel

    • Pavle, děkuji moc za pochvalu, jsem rád, že Vám mé textíky pomohly! Zdravím a přeji dobré světlo! JR

      • Robert Ladislav

        Pripojuji se ke chvale, 4 roky do mne husti pratele z Ceska ruzne veci, 103 rad ap. , ale takto podane, jak se podavalo za klasiky to jeste jsem necetl a velmi pekne za to dekuji. Vase recenze, tak to je to prave orechove, papirove udaje jsou jen papirove. Zatim jeste fotim na Canon EOS 5 film z roku 2005, ale strojovna pomalu odchazi a tak se pomalu preklapim na DiGi. Jeste jednou Vam dekuji a od rana 3 hod nedelam nic jineho nez ctu Vase recenze od canon a Nikon jsem se presunul na Olyho a Pentaxe, potrebuji neco utesneho za dobrou cenu a ne prilis se parametrove lisici od toho co mam. Tak preji mnoho zdravi, stesti a elanu a jsem rad, ze jste. Robert Ladislav PECH [email protected]

  27. Hezký a pravdivý článek. Jen mne zarazila jedna věc. Proč doporučujete jen Dva výrobce a ostatní pomíjíte. Vždyť Pentax, Sony a Olympus taky umí udělat fotoaparáty… Děkuji za odpověď

    • Jan Rybář

      Dobr den a díky za komentář! Já jen říkám, že pokud si chcete jako začátečník koupit zrcadlovku, je opravdu rozumné držet se Nikonu či Canonu. Ale v ostatních typech foťáků (včetně bezzrcadlovek a kompaktů) jsou nesporně opravdu skvělé kousky – a právě jim se věnuji i na těchto stránkách: Sony, Olympus atp mají opravdu některé velmi povedené stroje…
      Zdravím,
      JR

      • Dobrý den,
        Děkuji za odpověď. A musím vám dát i trochu za pravdu s Nikonem a Canonem. Je jich plný trh a tak pro začínajícího člověka bude nejjednodušší si dokoupit příslušenství.
        Sám jsem se nechal zlákat Pentaxem a teď na to trochu doplácím právě tím, že na trhu je slušné příslušenství buď nové a drahé nebo je ho jak šafránu…
        S pozdravem

      • Dobrý den. Jako ostatně všechny i tenhle článek je perfektní. Řekl bych i od srdce. Až na pasáž kupte si Canon nebo Nikon…to mi zní kapku…“podplaceně“. I tak bych to přešel, dokud jsem nečetl odpověď Karlovi, že je opravdu rozumné koupit tyhle dvě značky. Zvlášť, když se jedná o článek pro začátečníky a ne profi fotografy se zájmem o střední formát 🙂 Nic ve zlým, ale tady by mě zajímala konkrétnější odpověď. Děkuji Roman

    • Robert Ladislav

      Karle, je to vec presvedceni a nazoru, toho kdo Vam tyto opravdu uzitecne rady dava.
      Vy si klidne kupte krasne a uzitecne Pentax pristroje a je na ne dost vybaveni. V Japonsku USA se prodavaji jako housky na pase. Osobne chci si koupit entry-level
      K-59 za 430€ telo je krasna cena, je plne utesneny a do minus 10. K tomu je za facku 16-135mm nadprumerny set objektiv. Ja sice uvazuji sice nad neutesnenym Tamronem pro Pentax 16-50mm 2,8 za 350€ a tak ziskam velmi svetelnou soupravu za 760€. Rozhodne mi dava spolu s utesnenim a moznosti uzivani na bezkach v mrazu, vice jako Canon 600D. Drzte se sveho. Ja se tez drzim sveho a na nahodne vypady jako druhe telo si chci koupit Olyho OMD E M 10 ci 5 s vysoce svetelnym objktivem a nevadi mi cip jen four-third 4/3 . Vubec mi nevadi, ze budu out. Ridte se tim co Vam sedne a co Vas jako technika chyti za srdce. Ja stale jeste fotim na fil s Canonem EOS 5 z roku 1997. Kdyz vidim njdrive rozsirene oci a kdyz zjisti, ze vubec nemam display tak takove jine divne, ale nezeptaji se proc. Jen tak na okraj film mi udelaji v TIFF 48 a mam cca 80-90MB az toho uz udelam slusny snimek, sice RAW to neni, ale pixelovy obraz tez ne. pokud chcete komunikovat tak [email protected] Dobre svetlo a hlavu peknych napadu na fotku jako obraz preje Robert Ladislav PECH

Připojte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*